Rada guvernérů ECB se dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit depozitní úrokovou sazbu – sazbu, jejíž pomocí ECB řídí nastavení měnové politiky – je podle rady banky založeno na aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky.
S účinností od 5. února 2025 se tak úroková sazba vkladové facility sníží na 2,75 %, úroková sazba pro hlavní refinanční operace na 2,90 % a úroková sazba mezní zápůjční facility na 3,15 %. ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Depozitní sazbu loni zredukovala čtyřikrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Finanční trhy podle serveru CNBC předpokládají, že letos ECB sníží úroky také čtyřikrát a že na konci roku bude depozitní sazba činit 2,00 procenta.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že inflace v eurozóně by se v letošním roce měla vrátit k dvouprocentnímu cíli banky. Zdůraznila, že ECB bude při dalším rozhodování o nastavení měnové politiky zohledňovat nejnovější ekonomické údaje a že budoucí vývoj úrokových sazeb není předem stanoven.
Lagardeová předpověděla, že hospodářská aktivita v eurozóně sice zůstane v nejbližší době slabá, ale že ji později podpoří dostupnější úvěry a vyšší reálné mzdy. "Ekonomika stále čelí překážkám, rostoucí reálné příjmy a postupně odeznívající vlivy restriktivní měnové politiky by ale měly časem podpořit oživení poptávky," prohlásila.
Šéfka ECB rovněž varovala, že negativní dopad na hospodářský růst eurozóny by mohly mít konflikty ve světovém obchodě. Obavy z obchodních sporů v poslední době zesílily v důsledku hrozeb nového amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavádění rozsáhlých dovozních cel.
„Proces dezinflace je na dobré cestě. Inflace se nadále vyvíjí víceméně v souladu s projekcemi a ke 2% střednědobému cíli se má vrátit v průběhu tohoto roku,“ uvedla v prohlášení ECB. Většina ukazatelů jádrové inflace podle banky naznačuje, že se inflace ustálí na úrovni blízko cíle, a to udržitelným způsobem. „Domácí inflace zůstává vysoká především z toho důvodu, že v určitých sektorech se mzdy a ceny s výrazným zpožděním stále přizpůsobují předchozímu prudkému růstu inflace. Růst mezd však v souladu s očekáváním zmírňuje a zisky částečně tlumí dopad na inflaci,“ uvedla Rada guvernérů v prohlášení.
Nedávné snižování úrokových sazeb postupně zlevňuje nové úvěry pro podniky a domácnosti. „Podmínky financování jsou zároveň nadále přísné, mimo jiné proto, že měnová politika zůstává restriktivní a že předchozí zvyšování úrokových sazeb se stále promítá do objemu poskytnutých úvěrů, přičemž některé splatné úvěry jsou refinancovány při vyšších úrocích,“ dodává banka. Ekonomika podle prohlášení guvernérů stále čelí nepříznivým faktorům, ale rostoucí reálné příjmy a postupně odeznívající vliv restriktivní měnové politiky by měly postupem času podporovat oživení poptávky.
Rada guvernérů ve svém prohlášení dále uvedla, že je odhodlána zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na svém 2% střednědobém cíli. „Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky bude uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména budou rozhodnutí Rady guvernérů o úrokových sazbách závislá na jejím hodnocení inflačního výhledu vzhledem k aktuálním ekonomickým a finančním údajům, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky,“ uvádí banka. Rada se ale podle svých slov k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb předem nezavazuje.
Program nákupu aktiv (APP) a nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP) se podle slov banky přiměřeným a předvídatelným tempem zmenšují, neboť Eurosystém již dále nereinvestuje jistiny ze splatných cenných papírů.
Evropský statistický úřad Eurostat ve svém rychlém odhadu dnes uvedl, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zůstal beze změny. Ve třetím čtvrtletí vykázala ekonomika eurozóny růst o 0,4 procenta. Výsledky zaostaly za očekáváním ekonomů, kteří podle agentury Reuters čekali růst o 0,1 procenta.
Prezidentka ECB Christine Lagarde tato rozhodnutí odůvodnila na tiskové konferenci.
Depozitní sazba je ta, kterou ECB platí komerčním bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Když je tato sazba nízká, banky jsou více motivovány půjčovat peníze do ekonomiky, místo aby si je ukládaly u ECB. Sazba na hlavní refinanční operace (MRO) je pak ta, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. Určuje tedy, kolik budou muset banky platit za vypůjčení peněz od ECB. Ačkoliv depozitní sazba není v eurozóně sazbou hlavní, pro měnové operace ECB je nyní určující.
Zatímco ECB s uvolňováním měnové politiky pokračuje, americká centrální banka (Fed) zatím se snižováním úroků vyčkává. Ve středu Fed ponechal svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, a přerušil tak snižování úrokových sazeb, které zahájil v září loňského roku.
Zdroj: ECB, čtk