RECENZE: Hello, Dolly! podruhé
Přesně o týden později po premiéře v Severočeském divadle Ústí nad Labem se v Městském divadle v Mostě do úlohy dohazovačky Dolly Leviové v muzikálu Jerryho Hermana a Michaela Stewarta Hello, Dolly! převtělila Petra Jungmanová pod režijním vedením Pavla Ondrucha.
Pavel Ondruch s Městským divadlem v Mostě spolupracuje pravidelně, přestože měl nyní na této scéně kvůli své funkci uměleckého šéfa Divadla Ungelt několikaletou tvůrčí pauzu. Režisér navázal na spolupráci s muzikantem Františkem Krtičkou a choreografem Janem Veselým, s nimiž před lety nastudoval muzikály Zpívání v dešti (2014), Balada pro Banditu (2015) či Cabaret (2016).
Inscenace využívá originální aranžmá schválené zeštíhlené komorní verze hudebních čísel. Krtičkovo nastudování je svěží, jeho kapela totiž hraje s patřičným espritem bez výraznějších chyb. Trefou do černého bylo obsazení muzikálové herečky a držitelky ceny Thálie Petry Jungmanové, jež na přelomu milénia patřila k oporám Městského divadla Brno, kde ukončila angažmá v roce 2003. Od té doby se v muzikálu objevila pouze dvakrát, a to v Divadle pod Palmovkou v Chicagu (2011) a v Mladém Frankensteinovi (2014) Městského divadla Brno. Po deseti letech vstoupila do vod, v nichž se dlouhá léta tak obratně pohybovala.
Dolly je v jejím podání ženou stále milující svého zesnulého muže, přičemž si je vědoma, že by se po letech truchlení měla vrátit do společnosti, a hlavně by neměla rezignovat na život. Setkáváme se tak s dobrosrdečnou Dolly Leviovou, která si sice klade za jeden z cílů maličkými intrikami „klofnout“ finančně zajištěného Horáce Vandergeldera (Jakub Dostál), nicméně její snaha nepramení pouze z vypočítavosti, ale i z citů, které k danému muži chová. Jungmanová má roli pevně v rukou jak po herecké, tak pěvecké stránce.
Inscenace Pavla Ondrucha je hravá, vtipná, přesto by některým scénám, podobně jako v ústecké verzi, prospělo krácení. V mosteckém nastudování spolu postavy ovšem živě komunikují, jsou na sebe napojené, propracované jsou i jednotlivé situace vedoucí vesměs k humorným pointám. V tomto směru je nutné vyjma sehrané ústřední dvojice Petry Jungmanové a Jakuba Dostála jmenovat Tadeáše Horehledě a Tomáše Henryho Abrahama, jejichž výstupy Kornelia Hackela, respektive Barnabáše Tuckera srší nakažlivou energií. Tadeáš Horehleď navíc ve zmiňované repríze potěšil velmi dobrou interpretací Hermanových songů. Ačkoli se inscenace snažila působit velkolepě, bohužel i ji dostihl nedostatek financí, což se projevilo především v závěrečné části první poloviny, v průvodové scéně. V rámci možností se s ní však tvůrci popasovali obstojně.
Mostecká Hello, Dolly! se sice zřejmě nezapíše do inscenační historie po bok legendárních nastudování s Laďkou Kozderkovou či Jitkou Molavcovou, nicméně dokazuje, že i za relativně málo peněz se dá vytvořit solidní podívaná, která se jen tak z mysli diváků nevytratí.
Městské divadlo v Mostě. Most – Jerry Herman/Michael Stewart: Hello, Dolly! Podle hry Thorntona Wildera Dohazovačka. Režie Pavel Ondruch, dramaturgie: Michal Pětník, překlad Ivo Osolsobě, Alexandr Kozák, libreto Michael Stewart, hudba a texty písní Jerry Herman, scéna Michal Syrový, kostýmy Zuzana Mazáčová, choreografie Jan Veselý, hudební nastudování František Krtička. Premiéra 20. prosince 2024, psáno z reprízy 27. prosince 2024.
Foto náhledového obrázku Městské divadlo v Mostě.
Komentáře k článku: RECENZE: Hello, Dolly! podruhé
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)