Domy čp. 44-45 na nám. Československé armády v Jaroměři

Na místě tohoto dvoupatrového řadového objektu, který vznikl v roce 1926 spojením dvojice domů čp. 44 a 45, existovala již ve středověku pravidelná zástavba, jež mívala původně samostatnou historii, přičemž oba domy vznikly na 2 dřívějších samostatných gotických parcelách.

Dům čp. 44 byl poprvé zmíněn v roce 1600, kdy ho po císařském rychtáři Václavu Bystřickém ze Studnic (od roku 1577 obecní starší a v letech 1583- 1598 císařský rychtář) koupil Jan Burian Soudek, a to od vdovy Doroty, jež se synem Brikcim prodala v letech 1600-1601 všechny jaroměřské majetky po svém zesnulém manželovi. Roku 1607 byl dům odprodán Václavu Svědíkovi a v roce 1633 Martinu Prokopovi. Za třicetileté války byl dům vyrabován a nakonec vyhořel. Ještě roku 1666 šlo o pusté místo, jež od obce obdržel Jan Kubů (psán jako Kubův). Podle všeho postavil nový objekt až o 3 roky později, jenž však 8. srpna 1670 vyhořel při velkém požáru města, jemuž podlehlo celkem 44 stavení. Po tomto požáru musel být od základů opětovně vystavěn. V roce 1718 ujal tento objekt Jan Kubů s kotlem vinopalným a přináležícími potřebami, roku 1730 vdova Dorota a v roce 1776 syn Josef, tehdy psán již jako Kuba, nikoliv Kubů jako jeho předci. Roku 1802 náležel dům dr. Antonínu Černému, mydláři. Již v 18. století byl barokně a později rovněž klasicistně přestavěn. Druhé, novorenesanční poschodí bylo zřízeno v roce 1866, roku 1908 náležel dům Občanské záložně, jež ho zakoupila od dědiců po zemřelé Anežce Exnerové za 12 000 zlatých a v roce 1926 byl dům adaptován, přičemž během těchto prací došlo k úpravě fasády tak, že došlo k optickému propojení čp. 44 a 45 v jeden objekt.

O domě čp. 45 je zmínka ještě ranější, neboť v roce 1598 ho koupil Jeremiáš Písecký, a to od poručníků sirotků zemřelého Jana Hubky. Roku 1601 ho získal koupí Václav Bydžovský, v roce 1624 Jiřík Třebechovský a roku 1629 Laurin Chudek. I tento objekt podlehl zkáze během třicetileté války, protože v roce 1667 se jednalo o pouhé pusté místo, které od obce dostal Jakub Vodička. Ten následně roku 1668 vystavěl nový dům, obnovený po požáru města v roce 1670, jenž byl roku 1710 prodán Václavu Hejnovi. V roce 1730 koupil čp. 45 dr. Václav Kroupa a o 5 let později ho ujala dcera Anna. Roku 1789 byl dům ve vlastnictví dr. Františka Giebnera a později náležel Müllerovi. Během tohoto století byl stejně jako sousední čp. 44 barokně a následně klasicistně přebudován (klenby v přízemí a v 1. patře a dvorní pavlače). V roce 1866 bylo i na něm zřízeno 2. poschodí v novorenesančním slohu, roku 1908 náležel objekt J. Bukovskému, v roce 1912 jeho dědicům a o úpravě z roku 1926 už nemusíme mluvit, protože je o ní zmínka již u nemovitosti čp. 44. Dodám k ní však to, že tehdy byly mezi okna umístěny sochy Spořivosti, Peněžnictví, Zemědělství a Průmyslu od Josefa a Václava Wagnerových. V té samé době tu působila modistka Anda Stehlíková. V roce 1936 byly oba spojené domy majetkem Občanské záložny, která vznikla již roku 1861 a umístila do nich své tříčlenné ředitelství a 18členný výbor. V zasedací síni se naopak pravidelně konaly její výroční valné i jiné řádné schůze. Zbytek byl pronajímán k obchodním účelům a k činžovnímu bydlení. Z účetní uzávěrky Občanské záložny, jejíž pokladní obrat činil v roce 1925 88 532 996 Kč, můžeme vidět, jak tato finanční instituce hospodařila s oběma objekty, např. roku 1938 byly výlohy za dům čp. 44 5 137,65 Kč a za čp. 45 7 736,80 Kč, naopak příjmy 12 153,20 Kč, resp. 15 172,40 Kč.

Rodákem z čp. 44 byl spisovatel, publicista a novinář Pavel Albieri (vl. jm. Jan Mucek, 1. srpna 1861 Jaroměř - 21. října 1901 Smithville, Texas). Ze zdejších nájemníků je třeba ještě vyzdvihnout architekta a malíře, prof. J. V. Jiránka, který tu bydlel se svojí rodinou v letech 1921-1949 a promítače Sokolského biografu Františka Brouka. Po 2. světové válce se oba spojené objekty dostaly do státních rukou a v roce 1980 byly spravovány Bytovým podnikem Náchod. 20. června 1979 byly zapsány do státního seznamu kulturních památek. Roku 1984 byl proveden inženýrsko-geologický průzkum čp. 28, 44, 45 a 46 v souvislosti se statickým zabezpečením historického jádra města (A. Knapová). V letech 1993-1994 došlo ke stavebním úpravám přízemí domu čp. 45, a to podle plánů Blanky Hauckové. U druhého objektu proběhla v roce 2007 oprava a nátěr fasády a v letech 2007-2008 došlo ke zřízení vestavěného bytu v podkroví a střešní terasy. V obou objektech se vystřídala řada různých provozoven a nájemců, např. v čp. 44 bylo v letech 1992-1994 zakázkové krejčovství Jany Čechové (později Bisové) a v letech 1993-1994 opravy oděvů a ložního prádla Renáty Cendelínové a delší dobu tu funguje Asijské bistro Trang anh a v čp. 45 od roku 2000 kadeřnictví Ivany Vostřelové, od roku 2011 Optika Hrubá s. r. o. a v letech 2000-2020 ABC Drogerie spol. s r. o. Dnes již oba domy nemají společného majitele, protože čp. 44 náleží Olze Turkové a čp. 45 Ing. Miloši a Mgr. Dagmar Žďárkovým. Více o nich lze najít zde: https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/mestansky-dum-153104 a https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-13962641.