Populace během tří čtvrtletí roku 2024 rostla především díky migraci, mimořádný byl podle analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ) i počet lidí, kteří naopak hlavní město opustili. Jedním z velkých problémů, které lidi vyhánějí z Prahy, zůstává dlouhodobě bydlení.
„Jeho dostupnost se neustále zhoršuje a jen tak se nezlepší,“ upozornil Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol. Praha by podle něj měla být na budoucí demografický růst připravená. „Nutností je kvalitní aktuální územní plán, který umožní výstavbu velkých bytových komplexů s tisícovkami bytů,“ uvádí Korec.
Statistici evidují během prvních jedenácti měsíců loňského roku 6 759 zahájených bytů v rámci nové výstavby. Experti však upozorňují, že Praha ročně potřebuje postavit deset tisíc nových jednotek, což se neděje. „Naopak například nepovedená digitalizace řešení nejpalčivějších problémů jen odsunula,“ upozornil Korec.
Délka stavebního řízení nyní trvá až deset let. Dosažitelnější bydlení lidé z Prahy hledají hlavně ve středních Čechách. Přírůstek obyvatel středních Čech od roku 1990 podle databází překročil 230 tisíc obyvatel.
Limity rozvoje
Nejen bydlení představuje jednu z podmínek pro další rozvoj Prahy. Větší tlak na kapacity škol, ordinací, ale též místa v sociálních zařízeních pro stárnoucí populaci. Také to si vynutí rostoucí metropole, která podle prognóz v roce 2050 může mít až dva miliony obyvatel. Na to reaguje například aktualizovaná studie Institutu plánování a rozvoje (IPR).
„Nabízí vedení města tvrdá data pro územní plánování a strategická rozhodnutí, která se týkají rozvoje veřejné infrastruktury a služeb,“ uvedl ředitel IPR Ondřej Boháč. Do roku 2050 experti předpokládají největší přírůstek lidí v deváté městské části.
43 478Počet osob vystěhovalých z Prahy za 3. čtvrtletí 2024. 50 493Počet přistěhovalých do Prahy během 3. čtvrtletí 2023 7 960Přírůstek metropoli zajistila pouze migrace. |
Studie IPR upozorňuje též na výrazný nárůst populace v Praze 18, v Letňanech a v Praze 22, tedy Uhříněvsi a dalších čtvrtích na jihovýchodě velkoměsta.
„Potvrzuje to, že v budoucnu bude Praha potřebovat nejen razantní navýšení zdravotnických zařízení i počtu lékařů, ale také domovů pro seniory a dalších zařízení poskytujících sociální služby,“ uvedla Alexandra Udženija (ODS), náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví.
Tato studie mění i přístup magistrátu. „Po dlouhou dobu vedení města k posílení veřejné vybavenosti přistupovalo až poté, co začala kriticky chybět. To měníme a rozvoj potřebné infrastruktury pojímáme na základě dat, systematicky a za spolupráce všech dotčených stran, ať jde o městské části, veřejné instituce nebo soukromý sektor, který se na budování veřejné infrastruktury podílí díky naší metodice spoluúčasti investorů,“ uvedl náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).
To vše podle něj významně přispěje ke kvalitě nové výstavby a celkové obyvatelnosti města.
Pražský „průchoďák“
„V porovnání s definitivními údaji za první až třetí čtvrtletí roku 2023 došlo k meziročnímu snížení celkového přírůstku a přírůstku stěhováním. Došlo také ke snížení přirozeného přírůstku. Meziročně poklesl počet živě narozených, zemřelých a přistěhovalých a zvýšil se počet vystěhovalých,“ uvedl Adam Vlč z oddělení informačních služeb pražské Krajské správy ČSÚ.
Zároveň metropole společně se Středočeským a Jihomoravským krajem zůstávala jediným krajem, kde k přírůstku obyvatel došlo. Během prvního až třetího čtvrtletí 2024 zemřelo podle statistik 8 684 lidí a na svět přišlo 9 062 dětí.
Nejvíce dětí se narodilo v Praze 4 a Praze 9. Statistiky shrnují, že se do hlavního města ve zmíněné době nastěhovalo přes 50 tisíc lidí, meziročně to znamená přibližně o šest procent méně, než ve shodném období roku 2023.
Z Prahy se ve zmíněném období naopak vystěhovalo přes 43 tisíc lidí, meziročně jde o nárůst o 30 procent. „Velkou část vystěhovalých tvořili lidé, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany v souvislosti s válkou na Ukrajině, a nepožádali si o její prodloužení,“ vysvětlují tyto stoupající údaje statistici.
Přírůstek pak zajistila pouze migrace ze zahraničí, odkud se do Prahy přistěhovalo přibližně o osm tisíc lidí více, než se z Prahy do ciziny odstěhovalo.