Pomoc Evropy Ukrajině nemusí stačit, varují experti

Ukrajina má bez americké pomoci dostatek zbraní a munice asi na půl roku, oznámil v reakci na Trumpův krok tamní poslanec a člen bezpečnostního výboru Fedir Venislavskyj. Zástupci země zmítané ruskou agresí věří, že Ukrajina dokáže významnou číst těchto dodávek nahradit, ale ne všechny. Problém mohou být hlavě speciální zbraně, jichž nejsou jiné země sto tolik vyrobit.

Jak pomáhá Západ

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 do konce roku 2024 poskytly západní země Ukrajině vojenskou, humanitární a další finanční pomoc ve výši více než 250 miliard dolarů. Státem, který poskytl pomoci celkově nejvíc, byly přitom právě Spojené státy, a to včetně zbraní, vybavení a finanční podpory.

Podle německého think tanku Kiel Institute poskytly od začátku roku 2022 do konce roku 2024 vojenskou pomoc ve výši 69 miliard dolarů. Hned za USA skončilo Německo, které Ukrajině poskytlo 13,6 miliardy dolarů Velká Británie s 10,8 miliardy dolarů; Dánsko dalo 8,1 miliardy dolarů a Nizozemsko 6,3 miliardy dolarů.

Pokud se započítají všechny typy pomoci, tedy nejen přímo ta vojenská, ale také humanitární a další finanční, pak jsou USA také na prvním místě: jejich 120 miliard dolarů představuje 43 procent celkové podpory Ukrajině od počátku invaze v roce 2022. Státy Evropské unie poskytly podle německého think tanku asi 18,3 procenta.

Pokud by chtěly jiné země výši příspěvku USA kompenzovat, musely by do ukrajinské bezpečnosti investovat právě výše uvedenou částku, aby vyrovnaly případný výpadek.

Systémy dlouhého doletu i helmy

Západní státy poskytují Ukrajině různorodou vojenskou techniku, vozidla, rakety, ale také munici a další výbavu, jako jsou například neprůstřelné vesty, helmy nebo třeba technika na odminování nebo kopání příkopů.

Podle vojenských analytiků je klíčovou součástí války palba na velké vzdálenosti. Ukrajinské i ruské síly intenzivně využívají jak dělostřelectvo, tak i rakety, pomocí nichž likvidují zásobovací a velitelská centra nepřítele, ale také přímo ničí koncentrace vojsk.

Ukrajina používá rakety ATACMS americké výroby, které mají dolet asi tři sta kilometrů, od listopadu jimi smí útočit už i na ruské území. Spojené království a Francie dodaly Ukrajině rakety Storm Shadow neboli Scalp, které mají maximální dolet asi 250 kilometrů, a jež mohou také mířit přímo na ruské území. Všechny tyto systémy jsou jednorázové, Západ ale dodal také raketové systémy, které jsou schopné opakované palby.

Mezi nimi hraje klíčovou roli americký HIMARS a britský systém M270. Významnou roli v této konkrétní podpoře hrála Česká republika: dodala totiž Ukrajině celkem dvanáct systémů RM-70, což z ní činí v těchto zbraních druhého nejštědřejšího dárce po Spojených státech.

Důležitou roli hraje i polní dělostřelectvo, jehož dostala Ukrajina asi pět set kusů. Největší množství opět dodaly Spojené státy, konkrétně celkem 142 děl typu M77. Pro Ukrajinu není podle britského think tanku Royal United Services Institute ani takovým problémem nedostatek samotných děl, jako spíše munice – dělostřeleckých grantů, které dokáže Rusko vyrábět výrazně rychleji.

Na konci července loňského roku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské letectvo převzalo od Západu první dodávku stíhaček F-16. Země NATO, včetně Belgie, Dánska, Nizozemska a Norska, se zavázaly poskytnout Ukrajině 65 nebo více letounů americké výroby, které plánovaly vyřadit ze svých vzdušných sil.

Zásadní roli hrají v obraně Ukrajiny systémy protivzdušné obrany, které zabraňují ruským raketám a dronům zasahovat taktické a strategické cíle v zemi. V této oblasti je největším dodavatelem Německo, následované USA a Českou republikou, která poskytla jen o jeden tento systém méně než Spojené státy. Americká a německá podpora ale má větší hodnotu, obsahuje totiž například i systémy Patriot, které patří k nejpokročilejším svého druhu.

Tanky poskytují západní státy až od roku 2023, jejich hlavní rolí je narušovat ofenzivu ruských kolon obrněných vozidel, ale i podporovat pěchotu v protiútocích. Jednoznačně nejvíc (354) jich doručilo Polsko, následované Nizozemskem a Dánskem. USA poskytly Ukrajině 76 tanků, což je velmi podobné číslo, jako pomoc z Česka, které dodalo 75 těchto zbraní; konkrétně se jednalo o tanky T-72. Americká pomoc má ale víc než pětinásobnou hodnotu, protože jejich tanky M1A2 Abrams patří k těm nejkvalitnějším.

Šedivý: Situace je vážná

Podle bývalého náčelníka generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého by pro Ukrajinu znamenalo velký problém, pokud by se nepodařilo současný stav rychle vyřešit. „Rád bych připomněl situaci, kdy se Spojené státy nebyly vloni schopné dohodnout v Kongresu, jak bude podpora Ukrajiny pokračovat. A dopadlo to tak, že Ukrajina neměla čím se proti ruské agresi bránit. A znamenalo to ztrátu rozsáhlého území.“

Kdyby se problém nepodařilo vyřešit, hrozilo by podle něj, že se Ukrajina dostane do další kritické situace a přijde o další území ve prospěch Ruska. „Je to myslím situace velmi vážná a je zapotřebí do ní rychle vstoupit,“ doplnil Šedivý v rozhovoru pro Českou televizi. Prezident Zelenskyj by podle něj měl vzít situaci velmi vážně a i přes pro něj nepříjemný ústupek dosáhnout dohody s Trumpem. „Evropa není schopná nahradit Spojené státy americké, to je, myslím, všem jasné,“ dodal Šedivý.

Podobně vidí stav i generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. „Byl to očekávaný krok, Donald Trump to předem avizoval,“ konstatoval s tím, že je trestuhodné, že administrativa bývalého šéfa Bílého domu Joea Bidena nedokázala balíček pomoci pro Ukrajinu vyskladnit včas. „Měla ten materiál ze zbrojních skladů k dispozici. V tom nedodaném materiálu v hodnotě asi 3,5 miliardy amerických dolarů jsou rakety do systému NASAMS a Hawk, které jsou velmi důležité. Pak jsou tam ruční protiletecké rakety Stinger a protidronové střely. Součástí je i munice pro systémy HIMARS, dělostřelecké granáty, protitankové střely, několik set tisíc protitankových granátů a samozřejmě desítky vozidel.“

Ukrajina má podle něj zásoby, které si připravila. Měly by stačit asi do léta, věří Macko, ale vliv na to bude mít vývoj ruské aktivity: kdyby silněji útočilo, vyčerpaly by se ukrajinské zásoby rychleji. Munice se dá získat podle Macka relativně snadno, o čemž svědčí například česká iniciativa Munice pro Ukrajinu, ale u jiných položek to bude výrazně složitější. „Mírovému řešení rozhodně nejsme blíž,“ dodává Macko.

Později v Horizontu ČT24 Macko poznamenal, že paradoxně by výpadek zbraní nemusel ani tak ovlivnit frontové bojové linie, ale vnitrozemí. „Rakety a raketové systémy by musely být postupně odstavené a tím pádem by byla menší ochrana kritické infrastruktury a populačních center.“

Podle něj také platí to, co řekl Trump Zelenskému – „Nemáte karty v rukách“. Evropa je podle něj odkázána na silnou pomoc USA, zatímco karty mají v rukou Spojené státy, Čína a Rusko. Cílem Evropy by tak podle něj mělo být vyzbrojení sebe i Ukrajiny. „Kyjev nám de facto kupuje čas a drží Rusko zatím daleko od nás. Potřebujeme podpořit Ukrajinu z principu i proto, aby se udržel mezinárodní pořádek, ve kterém si silnější nebudou porcovat malé,“ dodal s tím, že je ale potřeba nejen budovat vlastní kapacity, ale také si udržet transatlantické spojenectví s USA. „Když budeme silní, budeme respektovaným partnerem USA i dalších zemí.“

Macko: Nesdílení zpravodajských informací by mělo vážný dopad

Za ještě větší problém než zastavení dodávek zbraní považuje případné omezení sdílení zpravodajských informací USA s Kyjevem, o němž informovala stanice CNN. „Zatímco zbraně se nějak nahradit dají, alespoň částečně, ukončení (sdílení) zpravodajských informací by mělo vážný dopad na takzvaný targeting, tedy na cílení na nepřítele.“ Podle Macka se satelitní informace nedají nahradit, to stejné se týká možného zablokování Starlinku Elona Muska. Tam ale pro Ukrajinu podle něj hraje fakt, že kontrakt platí Polsko.

Navýšení finanční podpory ze strany Evropské unie je podle politologa Jana Šíra smysluplné. „Evropa se bude muset zaměřit na masivní vyzbrojení, aby obstála v dramaticky se proměňujícím světě.“ Není si ale jistý tím, jestli bude stačit rychlost evropské iniciativy, protože „svět kolem nás se zhoršuje už pěknou řádku let. Ani to, že na hranicích Evropské unie je protivník, který se nezdráhá dobývání svých sousedů, nevedlo Evropu k tomu, aby hrozby s tím spojené brala vážně“.

Plán představený v úterý šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou podle něj nabízí rámec pro budoucnost, ale některé úkoly je třeba řešit akutně, což je právě rychlá podpora Ukrajiny. Nebude to ale snadné ani technicky. „Problém mohou být výpadky některých kritických systémů protivzdušné obrany. Pokud by Ukrajinci neměli k dispozici patrioty, což jsou dnes asi nejvyspělejší systémy tohoto druhu, tak by to byl problém. Američané jsou v raketovém průmyslu výrazně dál než Evropa.“

Připomněl i některé drobnější aspekty, které nejsou navenek příliš vidět – to jsou podle něj právě satelitní systémy, jež také USA nabízejí v lepší kvalitě než Evropa. „Zainteresování USA například skrze nové zbrojní kontrakty by mohlo zpomalit rozvolňování transatlantické vazby, kterou po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu sledujeme,“ doplnil Šír.