foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Cyril Svoboda
ROZHOVOR: „Trump začal třást globální politickou scénou. A začaly se hýbat procesy, které se předtím stagnovaly. Za vlády prezidenta Bidena se nedělo téměř nic,“ řekl serveru PrahaIN.cz Cyril Svoboda, bývalý ministr vnitra, zahraničí a pro místní rozvoj.
Uskutečnilo se první jednání francouzského prezidenta Macrona a prezidenta USA Trumpa. Jde o závažnou změnu ze strany Francie?
Francie se zřejmě rozhodla, že chce sehrát aktivní roli. Pochopila, že aktivní roli nemůže hrát proti Spojeným státům, ale vedle Spojených států, a to je změna francouzského postoje. Je to první velká země Evropské unie, která se takto rozhodla. Zda tento postup přinese výsledky, to teprve uvidíme. Ale Francouzi se rozhodli pro tuto cestu.
Jaké jsou vztahy mezi Macronem a Trumpem?
Oba dva jsou stoupenci reálné politiky. Macron je prezident Francie, jeho vláda je vlastně vláda menšinová. Nemá tedy silnou pozici doma, ale chce být hybatelem Evropy. Jako první se rozhodl pro tuto změnu kursu, takže podle mě je to jistá šance. To se ale dozvíme, až uvidíme výsledky.
Nástup amerického prezidenta byl velmi razantní. Jak hodnotíte dosavadní kroky Donalda Trumpa jako celek?
Všeobecně mohu říct, že Trump začal třást globální politickou scénou. A začaly se hýbat procesy, které předtím stagnovaly. To nemůžou nepřiznat ani největší odpůrci Trumpa. Za vlády prezidenta Bidena se vlastně na světové politické scéně nedělo téměř nic a teď se rozjelo mnoho procesů. Trump říká, že jeho výsledkem bude, mimo jiné, dohoda o míru na Ukrajině. Rozhodl se jít cestou razantních kroků. Jestli budou úspěšné, to uvidíme. Je to samozřejmě zcela jiný kurs, než byl směr Bidenovy administrativy.
Psali jsme
ROZHOVOR: Pražský výběr patří k veteránům české hudební scény a jeho popularita neklesá. Letošní sezona prý byla mimořádná. „Na všech místech, kde…
Připomínáme si výročí. Před 35 lety, 26. února 1990, byla v Moskvě podepsaná dohoda o odchodu sovětské armády a byl zahájen její odsun z našeho území. Jak důležitý byl tento krok z dnešního pohledu?
Zůstalo tady velké ponaučení, na které se úplně zapomíná. Na počátku celého tohoto procesu byla dohoda 2+4, dohoda mocností o unifikaci Německa. Tam se začal ten proces. Tam se poprvé prezident Gorbačov zavázal, že začne stahovat sovětská vojska z území Evropy. Je důležité připomenout, že na úplném počátku byla globální dohoda. To bylo v roce 1990. Samozřejmě nechci v žádném případě snížit úsilí aktérů v Československu. Pouze připomínám, že na počátku byla dohoda 2+4.
Rusko už tři roky vede válku proti Ukrajině a ignoruje všechny výzvy k jejímu ukončení. Je ohrožena i bezpečnost České republiky?
Rusko bude neustále usilovat o rozdrobení a rozbití fungující a spojené Evropy. To dělalo, dělá a dělat bude. To není jen otázka bezpečnosti České republiky, tak bude působit vliv Ruska na celou Evropskou unii. Odpověď na to je pouze jedna. Držet pohromadě. To je jediná cesta i pro nás. Musíme se teď nejvíc starat o to, abychom drželi pohromadě my, Evropská unie a Severoatlantická aliance. Na hádky a rozepře nyní není prostor.
Ukrajina mnohokrát prohlásila, že je nepřijatelné, aby přišla o část svého území, které okupuje Rusko. Jaký bude podle vás reálný výsledek mírových dohod?
Jeden z omylů je, že žádná mírová smlouva netrvá věčně. A zároveň nepodepsání dohody taky nezastaví Rusko. Podívejte se na dějiny všech válek v minulém století, najděte mi jedinou válku, která by neskončila uzavřením míru za území. Včetně války v bývalé Jugoslávii, první světové války, druhé světové války nebo války ve Vietnamu. Všechny nakonec byly dohodou mír za území. Berme to reálně, tak to je. A kdyby bylo možné uzavřít mír bez územních ztrát, tak já jsem první, který po něm určitě bude volat.
Blíží se termín voleb do Poslanecké sněmovny. Sledujete předvolební průzkumy? Jak dalece jim můžeme věřit?
Současné preference nenahrávají vládní koalici. Říkám ale, že ještě nemáme volby za sebou. V každém případě platí jedno pravidlo, že se politici nepoučili od Aristotela. Jestliže se rozkládá břemeno ve státě, tak se má rozkládat tak, aby se rozkládalo na všechny. Není možné, aby břemeno dopadlo pouze na část voličů, v tomto případě třeba na důchodce. Ti pak mají pocit, že jsou poškozeni a že jisté části společnosti se to ale nedotklo vůbec. Podle mě je problém v tom, že někteří lidé mají pocit, že celé to řešení v České republice je nespravedlivé. Že na jednu stranu se sníží příjmy důchodců a zároveň se vede bitva o zachování a řešení peněz elity. Ti, kteří elitu představují, se nemohou divit, že ostatní s tím nesouhlasí. To je podle mě velmi vážné téma.