Co vypadá jako nejočividnější: Trump i Berlusconi se při každé příležitosti prezentovali jako podnikatelé, co brojí proti tradičním politikům. Berlusconi byl jedním z prvních, kdo takto začal před lidmi vystupovat.
Tím si vysloužil označení „prorok“ bohatých podnikatelů v evropské politice. Italský mediální magnát byl v letech 1994 až 2011 několikanásobným premiérem země.
Jeho konflikty zájmů, doprovázené soudními spory, byly jinde v Evropě brány často jako odstrašující příklad toho, kam až může propojení byznysu s politikou dospět. Berlusconi zemřel v červnu roku 2023 v šestaosmdesáti letech.
Trump se chová jako král, rozčiluje to už i jeho voliče, míní amerikanista![]() |
Středostavovský magnát vybudoval největší italskou mediální společnost Mediaset. Svého impéria se nebál využít k tomu, aby o sobě samém vytvořil co nejlepší obraz.
Trump šel v tomto ohledu podobným směrem. Zaujal americkou veřejnost svou reality show The Apprentice, kde posuzoval obchodní schopnosti soutěžících.
Právě zde se měla zrodit vizáž Donalda Trumpa jako nesmlouvavého amerického obchodníka, který vždy vyjedná dobrou dohodu.
V momentě kdy Trumpovy politické ambice rostly, velmi obratně přešel na sociální média. Nejdříve používal Twitter a následně založil svou vlastní platformu – The Truth Social.
„Kokodák, jsem Donald Trump.“ Kritik Zelenského mu sám fušoval do umění![]() |
Trump i Berlusconi dokázali využít média i k dalšímu účelu: stylizovali se do role outsiderů. To jim umožnilo vytvořit srozumitelný příběh o nich samotných, který jejich věrné stoupence chytil za srdce.
S tím nesporně souvisí jejich okázalý, populistický styl a charismatický přístup k voličům. Úspěch Berlusconiho strany Vzhůru, Itálie v roce 1994 se podle deníku Le Monde odráží v Trumpově hesle Make America Great Again, jenž ve své jednoduchosti a optimismu ovládla celou republikánskou stranu.
Po velkých triumfech oba prožili i velké pády. Berlusconi čelil mnoha kauzám, včetně obvinění, že souložil s ještě nezletilou dívkou. Senát ho zbavil mandátu v roce 2013, protože byl odsouzen za daňové podvody. V posledních letech před smrtí jeho vliv ale opět vzrostl.
Trump se rovněž proslavil mnoha žalobami. Například uplácel pornoherečku, aby mlčela o jejich sexuálním aféře, uchovával tajné dokumenty a snažil se zvrátit poslední prezidentskou volbu, ve které ho porazil demokrat Joe Biden. Se soudy si ale příliš nemusí lámat hlavu, poněvadž jako nový prezident není trestně stíhatelný.
Postoj k Rusku a Ukrajině
Specifický vztah měl Berlusconi k Rusku, čímž mnoho evropských státníků často děsil. V září 2015 kupříkladu překvapil evropské partnery tím, že zavítal na Krymský poloostrov, který Rusko anektovalo.
Kritiku sklízel Berlusconi i svým postojem k současné ruské invazi na Ukrajinu. Z jeho strany Vzhůru Itálie zaznívaly opatrné hlasy ohledně vojenské pomoci Ukrajině a Berlusconi řekl, že kdyby byl premiérem, neusiloval by o setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
I zde se tak nabízí paralela s diplomatickými vztahy, které nyní má Trumpova administrativa k Ukrajině. Po ostré výměně názorů v Bílém domě se Trumpovi lidé pustili do jednání s ukrajinskou opozicí. Potvrdili to její představitelé Petro Porošenko a Julija Tymošenková.
Trumpův tým tajně jedná s rivaly Zelenského a hledá, kdo by ho nahradil |
Trump a diktátor Mussolini?
Berlusconi se ale na rozdíl od Trumpa nesnažil v takovém měřítku brojit proti migrantům. Tím se tak nabízí i poněkud extrémnější srovnání Trumpa s fašistickým vůdcem Benitem Mussolinim, který Itálii vedl v minulém století v éře po první světové válce a do konce té druhé.
Bývalý levicový novinář a později italský vůdce vkládal mnoho času a úsilí do velkolepého řečnění, které postupně proměňoval v kult osobnosti. Oblibu pro tento velmi osobní druh vystupování vykazuje často i Trump, který čerstvě oblažil americký Kongres stominutovým vystoupením.
Mussoliniho ideologie by se dala v jednoduchosti koncipovat pod dobový výrok „Itálie pro Italy“. Ideologie MAGA podle serveru Politico v zásadě tvrdí totéž s tím rozdílem, že není posedlá fašismem a rasovou čistotou. Trumpovy sympatie k zastáncům bělošské nadřazenosti se ovšem také propírají.
Pro Mussoliniho i Trumpa je typické rovněž okaté pohrdání institucemi a vyzdvihování loajality podřízených nad kompetencemi. I Trump se obklopuje lidmi, kteří mu jsou především poslušní.
Jestliže Mussoliniho na cestě k moci podporovaly polovojenské Černé košile, které používaly organizované násilí, Trump se spíš omezil na opatrné podněcování, které vedlo k nepokojům a rabování v Kapitolu.