Tomáš Oujezdský je jméno, které možná neznáte. Málokomu v Praze ale nejsou známé jeho podniky, které patří už celé roky mezi nejoblíbenější bistra a mají věrnou fanouškovskou základnu.
Když chcete v Praze výborně připravené maso, burger nebo hot dog, často zamíříte na první dobrou do jednoho z jeho podniků. Prvním byl Mr. HotDog, který otevřel v roce 2015. Po něm následovalo holešovické bistro Big Smokers, ke kterému se minulý rok přidalo Sandwich Rodeo.
Málokdo si u nás v gastronomii umí tak vyhrát s konceptem, od jídelního a nápojového lístku po interiérový design nebo pravidelné eventy. „V březnu chystáme Mardi Gras, bude to velký. Silvie bude připravovat ráčky,“ říká Oujezdský.
A podobných akcí se v jednom z jeho bister koná několik ročně. Jestli Oujezdského něco definuje, je to hravost, neformálnost a gastronomická i vizuální inspirace Spojenými státy.
„Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale od té doby, co jsem tam začal jezdit, jsem si to tam zamiloval. Ať už jsou to města, nebo jejich dinery a motorky,“ vysvětluje. Ke gastronomii přitom zběhl od práce v kanceláři.
„Deset let jsem pracoval na pražském letišti, kde jsem plánoval letecké posádky,“ vypráví. „Ono to vypadá jako úplně jiná práce, ale ta koordinace lidí a časů je něco, co se v provozu restaurace hodí stejně jako na letišti,“ dodává se smíchem.
A jaké jsou Oujezdského srdcovky?
1. USA
První srdcovka jsou Spojené státy. Poprvé jsem se tam podíval někdy po novém miléniu a od té doby jsem se pravidelně vracel. Všechny koncepty bister, která jsem otevřel, se do nějaké míry inspirují buď americkou kuchyní, nebo estetikou. Miluju tradiční dinery, americká města a jejich energii, přírodu, ale třeba i undergroundovou kulturu kolem motorek Harley Davidson.
Foto Unsplash / Harley Davidson
2. New York
A když zmiňuji USA, tak New York je město, kam se vracím nejčastěji. Logicky, je největší a dá se tam docela pohodlně létat i z Česka. Jezdím tam pravidelně nejen proto, že ho mám rád, ale i kvůli pracovní inspiraci. Množství různých gastronomií a neustálý příliv nových restaurací je vždycky nakopávající.
Mí aktuální favorité jsou Thai Diner, zábavný mix asijské a americké kuchyně s výborným interiérem nedaleko Bowery a Yellow Rose, tex-mex bar kousek od Union Square, kde dělají výborné tacos. Má to tam výbornou, neformální atmosféru.
3. New Orleans, Louisiana
A do třetice všeho dobrého, jih USA a New Orleans mám hodně rád taky. Jezdit tam jsem začal víc kvůli Silvii Jackson (pozn. red. šéfkuchařka a spolumajitelka bistra Big Smokers), která tam v té době vařila.
Oba jsme původem Přerováci a já jsem tam jezdil, abych ji tak trochu přemluvil ke společnému podnikání. Miluju jižanskou přátelskost, pospolitost i jejich gumbo a další recepty inspirované kreolskou a cajunskou kuchyní.
Foto Unsplash / Harold Wainwright
4. U Věže, Dobřichovice
Hospodu U Věže v místním zámku si před pár lety otevřel můj kamarád Houla a je to perfektní tip, když vyrazíte na Berounku nebo o víkendu třeba na výlet na kolech. Krásné prostředí hned u řeky a servírují tam skvěle ošetřenou plzeň, sekanou v housce nebo buřtguláš. Hospoda, jak má být.
Foto U Věže
5. U Andělů, Přerov
Další srdcovka je taky hospoda. V Přerově, odkud pocházím, ji provozuje moje sestra Eva. Ta kdysi vedla legendární podnik U Olinka v malé vesnici Lhotka, která má asi dvanáct stálých obyvatel. Tam se ve své době konalo neuvěřitelné množství akcí a večírků.
Přerov není žádná hitparáda, ale U Andělů zachraňují reputaci. Olinek už to sice není, ale je to důstojná náhrada.
Foto U Andělů
6. Rybaření na Slapech
Když si potřebuju odpočinout, vyčistit si hlavu, není nic lepšího a snáz dosažitelného než vyrazit na ryby na Slapy. Jezdím tam často za kamarádem Janisem, který je výborný parťák a nenahraditelná pomoc při navazování prutů. Vyrážím tam většinou na harleyi nebo na staré hondě, staré motorky by mohly být samostatná srdcovka taky, a můj oblíbený spot je nedaleko Měřína.
7. Rodina & kamarádi
Poslední na seznamu ale určitě ta nejdůležitější srdcovka. Bez rodiny, partnerky Kláry, mých dvou dcer a mých kamarádů by to nešlo. Některé z nich znám ze skateové komunity třeba dvacet let, ještě z doby, kdy jsem já jezdil na starém prkně z osmdesátek a tihle kluci měli samozřejmě tou dobou už daleko vytuněnější modely.
