„Pro někoho je to možná bláznovství, ale pro mě něco, na co jsem tři měsíce dřela. Jsem moc ráda, že jsem tady,“ ujišťovala.
Nevrátila se zatím podle očekávání do pozic, na jaké byla zvyklá. Vleže i vestoje minula po jednom terči, běh měla čtyřiačtyřicátý nejrychlejší, celkově obsadila 52. místo.
„Na tréninku byla Markétina střelba naprosto bez problémů,“ popisoval kouč Lukáš Dostál. „V závodním zatížení a před domácím publikem ale určitě byla nervóznější než běžně. Ale šlo o těsné rány, mohlo to být klidně i 0-0.“
A na trati? „Rozjela závod opatrně, ale potom to vypadalo vizuálně docela slušně,“ usoudil trenér.
Každopádně už pouhý start považovala Davidová za své malé vítězství.
Podstatná otázka zněla: Jak zareagovala na zátěž bolavá záda?
„Limitovala mě ještě o něco víc, než jsem myslela, hlavně při rozehřívání před závodem, což se asi projevilo i na mém prvním kole. Pak jsem bojovala,“ líčila.
A lidé ji hnali. Už když se před startem objevila v záběru na velké videostěně, diváci Davidovou oslavovali.
„Nové Město je jedno z nejúžasnějších míst biatlonu,“ velebila publikum vítězka sprintu Ingrid Tandrevoldová. „Být českým biatlonistou a závodit tady musí být zážitek jako z jiného světa.“
V minulosti mnohými zdravotními problémy stíhaná Norka psala během léčby Davidové slova podpory.
„Dobře vím, jak těžké je koukat na biatlon jen zpovzdálí, když mu toho tolik obětujete,“ říkala. „Byla jsem šťastná, když jsem slyšela, že tu Markéta nastoupí. Věřím, že se vrátí silnější.“
Tereza Voborníková, na 17. místě nejvýše z Češek, přidávala: „Dnešek byl pro Markétu křest ohněm. Doufám, že bude v pořádku.“
Ale bude o víkendu ještě závodit?
Ve stíhačce nebo ve štafetě?
„Vůbec nevím. Teď mě čeká regenerace a pak uvidíme, co dál,“ řekla Davidová.
Stý závod Voborníkové. Charvátová se bála průšvihuNejlepší Češkou byla v pátek Tereza Voborníková, a zatímco zaplněné tribuny jásaly nad její čistou střelbou, ona udivovala samu sebe. „Jsem překvapená, že jsem zůstala klidná, protože tady v Novém Městě bývám vždycky nervózní,“ přiznala. „Mám radost, že jsem zvládla střelnici, a mohla si zazávodit ve zdejší neuvěřitelné atmosféře.“ Jako jediná z českých biatlonistek vybílila všech deset terčů, na trati jí to ale už tolik nesedlo, a tak brala v cíli sedmnácté místo. Uzavřela jím první stovku závodů na elitní úrovni, kterou od svého debutu ve Světovém poháru v roce 2020 absolvovala. „Hrozně rychle to uteklo. Pocitově bych vůbec neřekla, že už mám za sebou sto závodů, ale vidět to takhle na papíře je fakt neuvěřitelné,“ líčila a přidala přání: „Doufám, že další stovka bude o trošku lepší než ta první.“ Sto první start ji čeká hned v sobotu ve stíhacím závodě. Do něj ji doprovodí i šestadvacátá Jessica Jislová. „Po dlouhé době budu do stíhačky startovat z normálních pozic, tak se pokusím předvést hezký střelecký závod a posunout se o pár pozic,“ hlásila odhodlaně. Sprint pro ni mohl být také střelecky povedeným představením, ale jedna chyba vestoje byla vadou na kráse. „Moc mě mrzí, ta rána nebyla správně dojetá. Věděla jsem, že se bude střílet dobře a že nula je potřeba,“ litovala. Předchozí ležku však měla parádní, a dokonce si při ní dovolila i malý experiment s diváky. „Začala jsem trochu zrychlovat, a čekala, co se stane,“ narážela s úsměvem na mohutnou kulisu doprovázející každou její ránu. Lucie Charvátová si naopak bouřlivou atmosféru užívala hlavně na trati. „Už dlouho se mi nestalo, abych se vydala úplně ze všech sil, ale tentokrát tomu pomohli fanoušci.“ První kolo rozjela i na své poměry extrémně rychle, jen sedm sekund za superrychlou Francouzkou Braisazovou-Bouchetovou. „Hlásili mi to na trati a já si říkala: Jeee, tak to bude strašněj prů*er,“ líčila se smíchem. Vysoký běžecký standard však zvládla udržet až do cíle. Se dvěma chybami ze střelnice ale doufala v lepší než 34. místo v cíli. „Střelba byla dobrá, vyrovnaná, udělala jsem na trati všechno dobře,“ kroutila hlavou nad výsledkem. Jedinou Češkou, která se nedostala do sobotní stíhačky, je Tereza Vinklárková, která po dvou chybách dojela devadesátá. |