Zpěv ptáků

Ulicemi pospíchají lidé za svými povinnostmi a den se rozbíhá ke své pravidelné monotónnosti. V tom chvatu si člověk ani nevšimne, že každý den začínají ptáci zpívat o chviličku dříve. No jo, protože nemají hodinky a řídí se jenom sluníčkem. To jen lidé pospíchají na svůj vlak či autobus nebo jiný dopravní prostředek, aby byli v zaměstnání nebo ve škole včas. Kdo jsi na svém mobilu zapomene nastavit buzení, zaspí a musí trochu přidat do kroku, aby to dohnal. To ptáčky budí svítání a to je každý den v březnu jen o dvě minuty dříve.
Ale pozor... ke konci března nás zase čeká hodinový skok času, který vyvolává celou řadu diskuzi mezi zastánci a odpůrci. A přitom ptáčci to mají dávno vyřešené. Celý březen se budí každý den o dvě minuty dříve. Třicet krát dvě minuty je celá jedna hodina.
To jen lidé si musí zavádět pravidla, jako jsou hodiny a jízdní řády, aby mohli vzájemně spolupracovat. Pravidla jsou pravidla a velice obtížně se mění. Čas od času, když k tomu uzrají podmínky je však dobré některá pravidla přizpůsobit pokroku.
V dnešní době mobilů a umělé inteligence „AI“ je nastavení hodin pro většinu lidí ovládáno centrálně přes internetové přpojení v mobilu a tak tomu věnujeme málo pozornosti. I ten hodinový přechod na letní čas probíhala ve dvě v noci, abychom se tím nemuseli moc zabývat. Jen ten hodinový náraz je moc velký stres. Některým lidem, ale i hospodářským zvířatům, to dělá i dost nepříjemné problémy.
Stačílo by však upravit pravidlo podle ptáčků a během března ve dvě v noci posouvat denně čas jen o dvě minuty. Třicet krát dvě minuty. Ani bychom si toho téměř nevšimli. Svítání by během března nastávalo každý den přibližně ve stejný čas, okolo třičtvrtě na sedm.
Ani jízdní řád by se nemusel měnit.
Možné zpoždění 2min se týká jenom nočních spojů. A ty to mohou snadno dohnat během několika kilometrů mírným navýšením průměrné rychlosti. A nebo jim to zpoždění výjimečně odpustíme.
Co vy na to? No jo, musela by to udělat celá EU. Možná to poslancům v EU někdo řekne, třeba i ti ptáčci.

Pet.