Čína už několik desetiletí investuje do rozvoje obnovitelných zdrojů jako strategického odvětví. „Čínská vláda si už před lety vytyčila cíl stát se světovým lídrem v této oblasti,“ vysvětluje Joanna Lewis, ředitelka programu vědy, technologií a mezinárodních vztahů na Georgetownské univerzitě. „Nejenže podporuje zavádění obnovitelných zdrojů na domácím trhu, ale také vybudovala průmyslovou kapacitu, která umožňuje Číně vyrábět technologie pro globální trh.“
Podle dat agentury BloombergNEF Čína v roce 2024 vedla svět v investicích do energetické transformace, když se podílela na dvou třetinách z celkových 2,1 bilionu dolarů investovaných do ekologické energie, modernizace přenosových sítí a elektrické dopravy.
Čína si stanovila cíl dosáhnout vrcholu uhlíkových emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. V roce 2020 se zavázala zdvojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů do roku 2030, ale tohoto cíle dosáhla už s šestiletým předstihem. V současnosti pochází 31 % čínské elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně větrné, solární, vodní a geotermální energie, uvádí americký časopis TIME.
Navzdory masivním investicím do zelené energie je Čína stále závislá na uhlí. Očekává se však, že do roku 2026 se solární energie stane dominantním zdrojem elektřiny v zemi, čímž poprvé překoná uhlí.
Kromě domácích investic se Čína snaží podpořit přechod na zelenou energii i v jiných zemích. V rámci projektu Pásu a stezky se zaměřuje na ekologickou infrastrukturu v rozvojových zemích.
„Čína chce dodávat ekologické energetické technologie celému světu,“ říká Samantha Gross, ředitelka iniciativy pro energetickou bezpečnost a klima při Brookings Institution. Čínská vláda dlouhodobě dotovala a podporovala rozvoj zeleného průmyslu nejen kvůli domácí poptávce, ale i s cílem ovládnout světový trh.
Vývoz čínských obnovitelných technologií mezi lety 2019 a 2023 vzrostl o 35 %. V roce 2023 drželi čínští výrobci baterií pro elektromobily 60% podíl na globálním trhu.
Navzdory závazkům v oblasti klimatu a masivním investicím do obnovitelných zdrojů Čína v roce 2024 schválila výstavbu 66,7 GW nové uhelné kapacity, což představuje nejvyšší číslo za posledních deset let.
„Čína využívá uhlí pro výrobu elektřiny, protože ho má k dispozici v hojném množství,“ vysvětluje Gross. Kromě toho je uhlí klíčovým ekonomickým pilířem v řadě čínských provincií, což vytváří napětí mezi klimatickými cíli a ekonomickou realitou.
„Aby Čína splnila své klimatické cíle, musí růst obnovitelných zdrojů nejen překonat růst fosilních paliv, ale zároveň je postupně vytlačit ze systému,“ dodává Lewis.
Evropská unie v roce 2024 vyzvala Čínu, aby přestala budovat nové uhelné elektrárny, nicméně čínská vláda zatím takový krok neplánuje. I přes rekordní investice do zelené energie se čínské emise v roce 2024 zvýšily o 0,8 %.
Čínská dominance v oblasti obnovitelných zdrojů ovlivnila i politiku jiných zemí. Spojené státy přijaly v reakci na čínské investice do elektromobilů, baterií a solárních panelů tzv. Inflation Reduction Act (IRA), což je téměř 400miliardový balík na podporu zeleného průmyslu.
„Čína investovala obrovské sumy do dotací a rozvoje svého průmyslu, což ji dostalo do vedoucí pozice,“ říká Gross. „Inflation Reduction Act měl Spojeným státům pomoci konkurovat Číně.“
Budoucnost tohoto programu je však nejistá. Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v roce 2025 bylo jeho financování pozastaveno exekutivním příkazem.
Psali jsme:
Zatímco Čína dominuje v investicích do obnovitelné energie, její pokračující závislost na uhlí znamená, že růst zelených zdrojů se zatím neprojevuje v reálném snižování emisí. Zatímco Evropská unie už své emise snižuje, Čína se zavázala pouze k jejich „vrcholu“ do roku 2030, aniž by stanovila pevný limit.
„Pokud Čína dosáhne vrcholu emisí na příliš vysoké úrovni, bude téměř nemožné omezit globální oteplování na 1,5 nebo i 2 stupně Celsia,“ varuje Lewis.
Navzdory působivému rozvoji obnovitelných zdrojů se Čína stále nachází na rozcestí. Dokáže si udržet globální vedení v zelené transformaci, pokud zároveň neomezí fosilní paliva?
Peking zatím ukazuje, že je ochoten investovat do zelených technologií, ale současně nehodlá obětovat ekonomickou stabilitu. Odpověď na otázku, zda Čína skutečně povede svět k udržitelnější budoucnosti, tak zůstává otevřená.
(jar, time.com, foto: zai)
