Expert: Cílem války není obsadit Ukrajinu. Ale rozbít jednotu Západu, který je silnější než Rusko

Roztržka mezi Spojenými státy a jejich spojenci je pro Kreml příjemná, zároveň jí ale Scherf nepřikládá přehnanou váhu. S oslabováním americké angažovanosti se totiž prázdný prostor snaží zabrat Evropa, která je minimálně v rétorické rovině asertivnější.

„Hlavním cílem ruské invaze bylo, aby se Ukrajina nestala součástí kolektivního Západu. A právě o to nyní Evropa usiluje. Takže i kdyby budoucí bezpečnostní garance pro Ukrajinu nezahrnovaly americkou pomoc, tak i ta evropská je pro Kreml nepřijatelná,“ vysvětluje.

Čtěte také

Exkluzivně: Všem nám dochází čas. Moskva dělá ústupky, jen když se cítí slabá, říká ukrajinský exministr

Rusko je podle něj ve své rétorice a pohledu na mezinárodní vztahy konzistentní, ovšem Západ to až příliš pozdě začal vnímat jako hrozbu. Tedy až po eskalaci v roce 2022.

„Primárním cílem ruské agrese proti Ukrajině není zisk území ani zabránění integrace do západních struktur. To vše je jen prostředek k hlavnímu cíli, kterým je rozbití jednoty Západu, zejména Evropy,“ opakuje.

Směrem k domácímu publiku to ruský režim prezentuje jako návrat mezi mocnosti po dekádách ponížení. „Že bude tím impériem, které bude znovu ovlivňovat dění po celém světě. Předpokladem je rozdrobení Evropy, protože jednotný Západ bude vždy silnější než Rusko,“ vysvětluje akademik působící na univerzitě ve skotském St Andrews.

Už ani o píď

Scherf se nedomnívá, že je ruská společnost v pohledu na válku tak jednotná, jak se může zdát. Připouští ale, že v posledních měsících přibývá dobrovolníků, kteř se hlásí do služby,  a to nejen díky ohromné finanční motivaci.

„Velká část je motivována vlasteneckým, imperiálním cítěním přispět svou obětí. Režim dokázal vybudovat narativní kontinuitu mezi oběťmi přinesenými za druhé světové války a v té nynější,“ popisuje.

Čtěte také

Obranu jsme outsourcovali do USA a energetiku do Ruska. A dějiny nás strašně dohnaly, říká analytik

Rusko také záměrně neverbuje v největších městech, kde žijí politické a ekonomické elity, jejichž případná nevole by mohla režim ohrozit, ale v chudých regionech.

„Kompenzace za mrtvého vojáka je asi 3 miliony korun, za to si může rodina koupit několik bytů, otevřít restauraci a začít nový život. Tyto tři faktory podporují ochotu Rusů krvácet na Ukrajině,“ přibližuje.

Se západními sankcemi se Rusko dokázalo vyrovnat díky pomoci třetích zemí a přechodem na válečnou ekonomiku. Trend ale není udržitelný a právě v oslabení Ruska skrze sankce vidí Scherf cestu k ukončení konfliktu. Požadavky obou stran jsou ovšem absolutně protichůdné a zásadní vliv proto bude mít relativně větší síla Ruska.

Alternativou může být zodpovězení otázky, která stojí na počátku celého konfliktu – zda jsme připraveni na vojenskou konfrontaci s Ruskem.

„Pokud odpovíme ano, můžeme udělat víc pro splnění maximalistických cílů, které Evropa v posledních dnech deklarovala. Pokud ne, je třeba je stanovit realističtěji, což by neznamenalo nic dobrého pro Ukrajinu. Tedy zaměřit se na vlastní bezpečnost, aby Rusko už nemohlo postoupit ani o píď a nerozštěpilo jednotu NATO a Evropy,“ uzavírá odborník na mezinárodní vztahy.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.