Budapešť - Pomalejší růst světového obchodu a hrozba zavádění cel představují riziko pro středoevropské země, které jsou závislé na exportu, varuje Mezinárodní měnový fond (MMF). Pomoct by podle něj mohly reformy zaměřené na zvýšení produktivity a také odstranění zbývajících obchodních bariér v rámci Evropské unie. Informuje o tom dnes agentura Reuters.
Středoevropské státy patří k těm zemím EU, které jsou nejvíce závislé na zahraničním obchodu. Podíl exportu na produkci se pohybuje od 92 procent na Slovensku až po 69 procent v České republice, ukazují data statistického úřadu Eurostat za rok 2023. Pouze Rumunsko je s 39 procenty pod průměrem EU.
Na růst v regionu bude mít pravděpodobně nepříznivý vliv plán amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 25procentní cla na dovoz z EU do Spojených států. Nicméně Polsko, které má největší ekonomiku ve střední Evropě, není tak silně exportně orientované jako jiné země v oblasti, uvedla minulý týden společnost S&P Global.
"V posledních desetiletích region střední a východní Evropy výrazně těžil z rostoucí účasti v globálních hodnotových řetězcích," sdělil agentuře Reuters Geoff Gottlieb, který je představitelem MMF pro střední, východní a jihovýchodní Evropu. "Tento model však čelí problémům, protože růst globálního obchodu začal zpomalovat. Z šestiprocentního tempa v letech 2000 až 2019 růst v letech 2022 až 2024 klesl na tři procenta," dodal v e-mailové odpovědi.
Gottlieb řekl, že středoevropské státy by se měly zaměřit na to, co mohou ovlivnit - provádět reformy ke zvýšení produktivity a zvýšení životní úrovně a zároveň prosazovat odstranění současných obchodních bariér v rámci EU. Tyto bariéry Gottlieb označil za významné. Potřeba je podle něj také vyvinout úsilí, aby středoevropské firmy nečelily žádným zbytečným nákladům, když chtějí konkurovat v zahraničí. Dodal, že jakákoli vznikající pravidla fungování průmyslu by měla být koordinována na úrovni EU.
Průzkum MMF z loňského listopadu ukázal, že mezi hlavní překážky patří špatná pohraniční infrastruktura, pravidla pro zadávání veřejných zakázek či nedostatek harmonizovaných pravidel v rámci EU. Sektor služeb trpí ještě vyššími překážkami obchodu. "Pokračující úsilí o hlubší jednotný trh by podpořilo výraznější růst odstraněním limitujících faktorů souvisejících s velikostí trhu,“ uvádí průzkum.
