Trumpova myšlenka, že se výrobci přesunou do USA, je scestná. Lidská práce je tam drahá, míní bankéř

12. březen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Investiční bankéř Ondřej Jonáš | Foto: Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Poslechněte si rozhovor s investičním bankéřem Ondřejem Jonášem o Trumpově celní politice

Celní válka Donalda Trumpa pokračuje a už několik hodin platí 25procentní cla na dovoz oceli a hliníku. Evropa už ohlásila reciproční cla. Další eskalace má potenciál dále rozkolísávat americké trhy, které na americkou politiku reagují už několik týdnů stabilním poklesem. „Sestupná tendence trhu je to jediné, co může Trumpa zbrzdit. Ale dosavadní propad na to nestačí,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus investiční bankéř Ondřej Jonáš.

Co další zavedená cla na dovoz oceli a hliníku způsobí?

Vyšší ceny na dovoz do Spojených států podle Donalda Trumpa způsobí to, že výrobci budou chtít přestěhovat svoji výrobu oceli do Spojených států. Což je představa poněkud scestná, protože cena práce ve Spojených státech je jedna z nejvyšších. Takže výroba tohoto druhu, zvláště kupříkladu konstrukční oceli, v USA není rentabilní.

Čtěte také

Ale celkově politika tarifů a cel (zavádění cel proti Kanadě, Mexiku, EU, pozn. red.), aspoň v hlavě Donalda Trumpa, se snaží stáhnout výrobu do Spojených států a tím vyrovnat obchodní deficity, které Spojené státy mají s těmito zeměmi.

Je to metoda, které se Trump silně, ač velice chaoticky drží – zavádí a poté ruší konkrétní cla. Takže těžko říct, jak daleko a vážně to myslí. A reakce trhu, jak jste zmínil na začátku, je první velice silné varování.

Evropa se bude bránit odvetnými cly. Dá se čekat podobná americká reakce jako v případě Kanady? Tedy že to Trump opět vyšponuje a bude hrozit zase dalším zvýšením cel?

Ano, to je metoda Trumpa, takový organizovaný chaos. A sestupná tendence trhu je to jediné, co může Trumpa trošku zbrzdit, nebo dokonce zvrátit některá jeho rozhodnutí. Ale obávám se, že dosavadní propad, celkově nějakých deset procent z maxima, není dostatečný, aby prezident změnil svoji taktiku.

Čtěte také

On, jako správný revolucionář, podle mě bude mít tendenci naopak zdvojnásobit aplikaci těchto metod dřív, než by se jich pustil. Koneckonců když se podíváme na tým, který je kolem něho, tak v něm chybí silné osobnosti z jeho první administrativy, jako byl ministr financí Steven Mnuchin nebo Gary Cohn hlavní ekonomický poradce.

To byli oba velice zkušení bývalí zaměstnanci Goldman Sachs. A ujeté myšlenky Trumpa uměli korigovat.

V této administrativě se prozatím neobjevila žádná silná osobnost v okolí Trumpa, která by mu některé tyto hodně scestné nápady vymluvila.

Propad dolaru

Máme čekat další propady amerických trhů?

Obávám se, že ano. Zvláště poté, co v úterý několik jeho členů a Trump sám oznámil, že výkyvy trhu můžeme očekávat a že se nenechá rozrušit tím, co se stalo. A že to, na čem on, revolucionář, pracuje, je celková transformace americké ekonomiky. A sice že z ekonomiky spotřební, která dováží spotřební zboží, dováží hračky a všechno možné z celého světa, chce udělat ekonomiku výroby.

Čtěte také

To možná může fungovat u velice sofistikované výroby, kde bude hrát velkou roli robotizace. Ale nikoliv u výroby, kde má velký podíl na hodnotě konečného produktu lidská práce. Myslím, že to velký úspěch nemůže mít.

A co se týče poklesu trhu, tak pokud Trump nebude konfrontován s poklesem o 25 nebo 30 procent, tak se jeho přístup k ekonomickým otázkám podle mě nezmění.

Co pro americkou ekonomiku takové propady na trzích znamenají? Je tu riziko toho, o čem v CNN mluvil bývalý ministr financí Lawrence Summers, že oslabená ekonomika povede ke slabému trhu a oslabený trh povede ke slabé ekonomice?

Samozřejmě. Rizika jsou všude a je to zajímavý experiment. Ještě jste k tomu taky mohl dodat dopad oslabeného dolaru.

Když se podíváte na vývoj dolaru posledních dvou týdnů, tak je tu zhruba pěti až šestiprocentní pokles vůči euru, což je vzhledem k velikosti obou bloků velice významné.

Dokonce se mluví i o tom, že by mohlo dojít k dohodě podobné takzvanému Plaza Accord z roku 1985. Tehdy se Spojené státy dohodly na postupné devalvaci dolaru proto, aby byly obchodní deficity se zbytkem světa narovnány a vývoz z Evropy byl utlumen.

Někteří poradci okolo Trumpa, Peter Navarro a dokonce Scott Bessent, ministr financí, už uvažují tímto směrem. To by mohlo znamenat pokles hodnoty dolaru o nějakých deset i více procent.

autoři: Tomáš Pavlíček , epo

Související