Tulákem v zimě. Kysucké Beskydy nabízejí jedny z nejlepších pasáží pro běžkaře

Veľká Rača

Hřeben Kysuckých Beskyd jsem hodlal přejet mezi dvěma nejvyššími vrcholy tohoto hraničního pohoří – Veľkou Račou a Rycierovou horou. Nakonec jsem putování protáhl až na vrchol Úšust, který již leží v navazujících Oravských Beskydech. Pro turisty jsou velkou výhodou zdejšího kraje celoročně otevřené polské chaty PTTK s nabídkou občerstvení a možností levného přenocování.

Rychlík z Prahy mě přiváží do Čadce, největšího města na Kysucích. Tady jsem před pár roky dokončil běžkařský přejezd Beskydsko-javornické magistrály, nyní budu pokračovat dál na východ.

Výlety mimo upravované trasy. Jak si užít zimu na backcountry lyžích

Za sněhem ovšem musím z Čadce do nedaleké Oščadnice na úpatí Veľké Rače. Zdejší středisko Snow paradise Veľká Rača Oščadnica s několika sedačkovými lanovkami patří mezi nejlépe vybavená lyžařská centra na Slovensku. Vyvézt se lanovkou těsně pod vrchol mi připadá nesportovní, takže vystupuji na konečné busu „Lalíky“ a pěšky stoupám kolem kapličky v osadě Haladejov a samotu Valangy k horní stanici lanovky. Tady, ve výšce 1 000 metrů nad mořem, už je sněhu dost, takže nazouvám svoje „Forestery“ a mířím k nejvyššímu bodu Kysuckých Beskyd.

Jedna z výstupových tras na Veľkou Raču vede přes osadu Valangy, kterou tvoří hrstka původních chalup.

Slovenské úbočí Veľké Rače pokrývá stejnojmenná národní přírodní rezervace chránící jedlobukové lesy a pozůstatky smrkového pralesního porostu. Zimní prales působí pod sněhovou peřinou obzvláště romanticky a zatímco v údolí to tak nevypadá, tady o půl kilometru výše panuje tuhá zima.

Samotný vrchol je odlesněný a nabízí tak daleké panoramatické rozhledy, čemuž navíc napomáhá vyhlídková plošina, postavená na pozůstatcích pohraniční strážní věže. Chladný zimní vzduch nabízí skvělou viditelnost, takže odtud mohu obhlédnout Moravskoslezské Beskydy, vrcholy Pilsko a Babí horu, Malou Fatru a dokonce i vzdálený hřeben Tater.

16 fotografií

Těsně pod vrcholem stojí polská turistická chata Schronisko PTTK na Wielkiej Raczy, v ní budu dnes jediným nocležníkem. Moje zkušenosti s chatami Polského turisticko-vlastivědného spolku (PTTK) jsou skvělé a trochu se divím, že je čeští turisté ještě neobjevili. Chaty nabízejí jednoduché ubytování na hezkých místech, dobré ceny a dostačující nabídku jídla. Personál obvykle tvoří mladí lidé, kteří rozumí potřebám horalů, turistů a poutníků a jsou k nim vstřícní a příjemní.

Hřebenem Kysuckých Beskyd

Následující den mě čeká přibližně patnáct kilometrů hřebenem Kysuckých Beskyd k další polské chatě, ležící pod druhým nejvyšším vrcholem pohoří. Delší dny na přelomu zimy a jara již nabízejí dostatek času, takže nemusím spěchat a mohu si užívat pusté zimní přírody.

Rozbřesk na Velké Rači. Odtud lze obhlédnout Moravskoslezské Beskydy, vrcholy Pilsko a Babí horu, Malou Fatru a dokonce i vzdálené Tatry.

Hory na polské straně se nazývají Živecké Beskydy (polsky Beskid Żywiecki). Pro Poláky jde po Tatrách o druhé nejvyšší pohoří s nejvyšším vrcholem Babí horou na slovensko-polském pomezí, vysokou 1 725 metrů. Jižní části Živeckých Beskyd Poláci říkají Worek Raczański, což bychom mohli přeložit jako „Račanský pytel“. Význam pochopíte při pohledu do mapy, na které hlavní horský hřeben (a tedy i státní hranice) vytvářejí mezi Zwardońským průsmykem a sedlem Hlinka tvar písmene „U“, otevřeného na sever a ze tří stran obklopeného slovenským územím.

Vyrážím na jednu z nejhezčích pasáží, kterou lze na backcountry lyžích na Slovensku nebo v Česku absolvovat. Nadmořská výška přesahující 1 000 metrů obvykle zaručuje dostatek sněhu a terén není tak náročný, abych si musel brát těžkopádnou skialpinistickou výbavu. Některé ostřejší hřebenové svahy případně mohu podjet po červeně značené pěší stezce.

Kloužu zasněženými karpatskými bučinami a rovněž přes několik horských luk; výhledy se otevírají i z občasných pasek.

Kloužu zasněženými karpatskými bučinami a rovněž přes několik horských luk, které zde již mají charakter polonin. Čas od času se otevírají pohledy na Malou Fatru, Pilsko, Velkou Raču a krajinu Kysuckých a Živeckých Beskyd.

Před polednem sjíždím z hřebene k luční enklávě a polské horské osadě Przegibek. Zdejší malebná krajina roztroušených samot a výhledů na Živecké Beskydy představuje zpestření po dlouhém putování lesy. Za dalšími panoramaty odbočuji na vrchol Bendoszka Wielka, na kterém se tyčí vysoký kovový kříž. Turistická chata Schronisko PTTK na Przegibku je otevřená a mají tu dokonce točené pivo.

Dřina ve sněhu. Při zimním výletu po hřebeni Velké Fatry nepotkáte živáčka

Odpoledne se vracím na hraniční hřeben a pokračuji po něm k výraznému vrcholu Rycierová hora. Druhý nejvyšší bod Kysuckých Beskyd dosahuje nadmořské výšky 1 226 metrů a na rozdíl od Veľké Rače je pustý a bez výhledů. Cestou k vrcholu zastavím u studánky Dvojistá voda, jejíž název upozorňuje na zajímavý fakt, že leží přímo na hlavním evropském rozvodí – část vody teče do Černého moře a část do moře Baltského.

Nádherná panoramata se otevírají z louky pod vrcholem Rycierové hory, odkud mohu spatřit vrcholy Pilska, Babí hory, celý hřeben Tater a Malé Fatry.

Nádherná panoramata se otevírají z luk pod vrcholem Rycierové hory – vlevo Pilsko a Babí hora, vpravo Tatry.

Pod Rycierovou horou se rozprostírá Hala Rycerzova, nádherná krajina horských luk, kdysi vyklučených a poté udržovaných spásáním dobytka. O vznik této pastviny se zasloužil majitel živeckého panství Mikolaj Komorowski, který na počátku 17. století založil na tehdejší polsko-uherské hranici a obchodní stezce valašské hospodářství.

Rozhoduji se oblast lépe prozkoumat a vydávám se přes sedlo Przelecz Halna za dalšími panoramaty na sousední vrchol Malá Rycierova. Pod sedlem stojí můj dnešní cíl – chata Bacówka PTTK na Rycerzowej. Jde o oblíbenou celoroční turistickou základnu, nacházející se na nádherném místě.

Strmé stráně karpatské

Poslední den mířím dál po hraničním hřebeni k výraznému vrcholu Úšust. Od chaty sjedu k sedlu Príslop, kterým kdysi procházela důležitá obchodní cesta z Polska do Horních Uher. Během četných válek tudy v minulosti také putovaly polské rytířské prapory a odtud pochází název hory Rycerzowa (Rytířská). Sedlo také od sebe odděluje Kysucké a Oravské Beskydy.

Krátký a ostrý výstup ze sedla na vrchol Svítková mi připomene, že procházím karpatskými horami. Sundávám lyže a za pomocí holí se nakonec po zasněžené stezce vyhrabu na vrchol. Další kilometry naštěstí plynou po mnohem klidnějším výškovém profilu.

Pohled z vrcholu Úšust na Malou Fatru

Podobně zdolávám i strmý výšvih na vrchol Úšust, kde na hraničním rohu stojí kamenný oltář a dřevěný kříž. Tady se v létě tradičně setkávají obyvatelé okolních obcí na pravidelných mších. Dnes tu ovšem není živé duše. Chvíli brouzdám kolem vrcholu a hledám nejlepší výhledy na Tatry a Malou Fatru.

Protože sněhu na hřebeni rapidně ubývá a jet dál na lyžích by bylo problematické, rozhoduji se túru zakončit v Oravské Lesné. Vracím se proto do sedla Podúšust a po lesní svážnici opouštím hory. Za tři slunečné dny na slovensko-polském pomezí jsem kromě chatařů potkal jen další čtyři lidi.