Zákoník práce čeká další velká novela. Tentokrát jde o dlouho slibovanou flexibilní novelu práce, jejímž cílem je moderní a pružný pracovní trh. Novela vychází z praktických podnětů z praxe, navíc má pomoci propojit pracovní a rodinný život. Z toho důvodu je také mnoho změn věnovaných mateřské a rodičovské dovolené, respektive rozšíření možnosti práce současně s čerpáním rodičovské dovolené, opakovaným zástupům za mateřskou a rodičovskou dovolenou atd.
Co se dozvíte v článku
Účinnost novely zákoníku práce byla původně plánována od počátku roku 2025, následně se posunula na 1. dubna 2025. Aktuálně čeká po schválení Poslaneckou sněmovnou na projednání Senátem s opětovně upravenou účinností, a to od druhého měsíce po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů. Což by mohlo být ve druhé polovině roku 2025. Server Podnikatel se bude jednotlivým změnám v následujícím období postupně věnovat.
Možnost stejné práce při čerpání rodičovské dovolené
Poměrně důležitou změnou je rozšíření možnosti práce při čerpání rodičovské dovolené. Také dnes mohou zaměstnanci pracovat současně s čerpáním rodičovské dovolené. Avšak na jiný druh práce. Zákoník práce totiž v ustanovení § 34b uvádí, že zaměstnanec nesmí v dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.
Zaměstnanec na rodičovské dovolené tak u stejného zaměstnavatele při rodičovské dovolené vykonává druhově odlišnou práci (často pouze fiktivně). A právě tuto skutečnost má popisovaná novela změnit. Zaměstnavatelé již nebudou muset vymýšlet druhově odlišnou práci, ale zaměstnanci budou moci pracovat na stejný druh práce a současně čerpat rodičovskou dovolenou. Avšak pouze na dohody konané mimo pracovní poměr. Zaměstnanec bude čerpat rodičovskou dovolenou v rámci pracovní smlouvy a na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti si bude moci na stejný druh práce u zaměstnavatele přivydělat.
Navržené znění § 34b zákoníku práce: Zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby (§ 86 a 87). Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Tato omezení neplatí pro další právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, které byly uzavřeny na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části.
Jak se projeví změna v praxi?
Nadále bude možné pracovat a současně čerpat rodičovskou dovolenou např. v rámci kratšího pracovního úvazku na pracovní smlouvu či dohodu, avšak na jiný druh práce. Další možností bude čerpání rodičovské dovolené se současným výkonem práce na stejný druh práce, zde pouze v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr. Eventuálně pracovat v kratších časových úsecích, např. po týdnech pevně dohodnutých nebo v případě potřeby zaměstnavatele (zástupy atd.). Změnou je pouze možnost práce na dohody při současném čerpání rodičovské dovolené na stejný druh práce.
Poznámka: Pobírání rodičovského příspěvku při současném výkonu práce není nijak ovlivněno. Rodičovský příspěvek je sociální dávkou a s čerpáním rodičovské dovolené coby překážky v práci na straně zaměstnance nijak nesouvisí.
Nejzazší den pro sjednání zkušební doby
Další poměrně významnou změnou je úprava zkušební doby. Zde dochází hned k několika úpravám. V současné době je v ustanovení § 35 zákoníku práce uvedeno, že zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. V návrhu novely se tato věta vypouští s odkazem na vznik pracovního poměru podle § 36 zákoníku práce. Zde se píše, že pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Jde jen o zjednodušení, nikoli o věcnou změnu. Pouze se zdůrazňuje, že zkušební dobu lze sjednat i v případě jmenování. Zkušební doba bude muset být nadále sjednána písemně a nejzazším dnem jejího sjednání je den vzniku pracovního poměru podle § 36 zákoníku práce, jinak by byla neplatná.
Delší zkušební doba a možnost jejího prodloužení
Další novinkou u zkušební doby je prodloužení její maximální možné délky ze 3 měsíců u řadových zaměstnanců na 4 měsíce a ze 6 měsíců u vedoucích zaměstnanců na 8 měsíců. Podle důvodové zprávy je nová maximální délka zkušební doby 4/8 měsíců koncipována jako kompromisní tak, aby zůstala ochrana zaměstnance jako slabší smluvní strany před příliš dlouhým obdobím nejistoty. Nadále bude platit, že zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
Aktuálně není možné předem sjednanou dobu (ani po dohodě) prodloužit. Novela zákoníku práce toto prodloužení umožní, avšak pouze v rámci výše uvedených maximálních limitů. Pokud se například obě smluvní strany dohodnou na zkušební době v délce 2 měsíců, bude možné se v průběhu této doby písemně dohodnout na prodloužení, avšak maximálně v celkové délce 4 měsíců u řadových zaměstnanců.
Souhlasíte s prodloužením zkušební doby?
Prodlužování o pracovní dny
Další úprava zkušební doby je pouze legislativně technická. Jestliže v průběhu zkušební doby zaměstnanec čerpá celodenní překážky v práci na straně zaměstnavatele nebo na straně zaměstnance (např. nemoc či řádná dovolená atd.), prodlužuje se zkušební doba o tyto celodenní překážky v práci. V návrhu se pouze doplňuje, že jde o pracovní dny zaměstnance, tedy o jeho zameškané směny, nikoli o dny kalendářní. Občas se totiž v praxi objeví výklad, že jde o dny kalendářní. Bude tedy jasno. Jde o celodenní směny, které zaměstnanci odpadly (fakticky je neodpracoval). Neprodlužuje se o směny, které zaměstnanec částečně odpracoval ani o tzv. placený svátek. Naopak se prodlužuje při kombinaci překážek v práci, kdy zaměstnanec část směny neodpracuje z důvodu překážky v práci a druhou část směny čerpá dovolenou.
Navržené znění § 35 zákoníku práce:
- Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru (§ 36), a to i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo (§ 33 odst. 3). Zkušební doba musí být sjednána písemně.
- Zkušební doba nesmí být sjednána na dobu delší než: a) 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, b) 8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.
- Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
- Zkušební doba může být za jejího trvání dodatečně prodloužena v mezích odstavců 2 a 3 písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem. Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny, v nichž zaměstnanec během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.
ČLÁNKY DO MAILU