Kremelský poradce: Navrhované 30denní příměří by jen poskytlo ukrajinským vojákům krátkou úlevu

13. 3. 2025

 

Jeho výrioky zazněly ve chvíli, kdy Witkoffovo letadlo ve čtvrtek přistálo v Moskvě, kde se má tento blízký Trumpův spojenec setkat s Vladimirem Putinem, aby prosadil příměří po jednání Washingtonu s ukrajinskými představiteli v saúdskoarabské Džiddě.


Ukrajina po úterních rozhovorech s vrcholnými americkými diplomaty v Džiddě uvedla, že je připravena přijmout okamžité 30denní příměří, a USA prohlásily, že tento návrh předloží Rusku.

Moskva však nebyla ochotna zavázat se k žádnému příměří ani k dohodě o časovém harmonogramu.

Nedávná rétorika ruských představitelů byla vůči dočasnému příměří značně skeptická a naznačovala malou naléhavost dosáhnout dohody nebo učinit ústupky. Vzhledem k tomu, že zisky na bojišti jsou pro Rusko příznivé, Moskva zřejmě nevidí příliš velkou motivaci k zastavení bojů bez získání významných ústupků.


Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek uvedla, že Moskva je připravena jednat o mírové iniciativě podporované USA „již dnes“. Naznačila však také, že Rusko nevidí v zastavení bojů příliš naléhavou záležitost, a zopakovala, že nepřijme západní mírové síly na Ukrajině jako záruku bezpečnosti a že v případě jejich nasazení budou cílem útoků.

Ukrajina uvedla, že by k podpisu dohody o trvalém příměří potřebovala bezpečnostní záruku.

Přetrvávající odpor Moskvy vůči evropským mírovým silám, které Ukrajina považuje za jedinou reálnou alternativu k členství v NATO pro zajištění své bezpečnosti, představuje hlavní překážku míru přijatelného pro Kyjev.

Očekává se, že ruský prezident se k návrhu příměří poprvé vyjádří ve čtvrtek po jednání s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem, spojencem Moskvy.

Putin opakovaně odmítl možnost dočasného příměří s tím, že se soustředí na řešení toho, co nazval „základními příčinami“ konfliktu.

Pozorovatelé se naopak domnívají, že Putin je odhodlán předložit řadu maximalistických požadavků, než přistoupí na jakékoli příměří, což pravděpodobně prodlouží jednání.

Agentury Reuters a Bloomberg informovaly, že Rusko při jednáních s USA předložilo seznam takových požadavků, které mají ukončit válku na Ukrajině a obnovit vztahy s Washingtonem.

Peskov se ve čtvrtek ke zprávám médií odmítl vyjádřit.

Tyto požadavky by mohly zahrnovat demilitarizaci Ukrajiny, ukončení západní vojenské pomoci a závazek, že Kyjev nebude členem NATO. Moskva může rovněž prosazovat zákaz rozmístění zahraničních vojsk na Ukrajině a mezinárodní uznání Putinových nároků na Krym a čtyři ukrajinské regiony, které Rusko anektovalo v roce 2022.

Putin by se také mohl vrátit k některým svým širším požadavkům z roku 2021, které přesahují rámec Ukrajiny, včetně výzvy, aby NATO zastavilo rozmísťování zbraní v členských státech, které vstoupily po roce 1997, kdy se aliance začala rozšiřovat do bývalých komunistických zemí.

Mnozí v Evropě se obávají, že tyto mírové podmínky by mohly oslabit schopnost Západu zvýšit svou vojenskou přítomnost a mohly by Putinovi umožnit rozšířit svůj vliv na celém kontinentu.

Sebevědomou rétoriku Moskvy posilují její nedávné úspěchy na bojišti. Ve čtvrtek Kreml uvedl, že jeho síly jsou v závěrečné fázi vyhánění ukrajinské armády z Kurské oblasti, kde Kyjev loni zabral ruské území v naději, že ho využije jako páku při mírových jednáních.