První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

46 minut
Záznam: Vyhlašování Ceny literární kritiky
Zdroj: ČT

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.

Vítězné knihy vzešly ze tří nominovaných titulů. „Uspořádali jsme čtyři literárněkritické debaty, které se konaly v Táboře, Praze, Olomouci a Pardubicích. Jejich záznamy jsme zpřístupnili na podcastových platformách. Na základě těchto debat dospěly poroty k nominovaným titulům,“ připomněla předsedkyně pořádajícího spolku Cena literární kritiky Blanka Činátlová.

Narušení děje hledá nové způsoby výpovědi

Historicky první laureátka v kategorii prózy Emma Kausc pochází z Prahy. Vystudovala současnou kulturu, literaturu a kritickou teorii na King’s College London. V roce 2018 byla za básnickou sbírku Cykly nominovaná na Cenu Jiřího Ortena.

Porotu nových literárních cen zaujala knihou Narušení děje.

„Přes veškerou kompoziční a komunikační složitost je zřejmé, že to autorka vypravěčsky drží pevně v rukou a že je hluboce poučena literární teorií a světovou literaturou, včetně současné feministicky orientované prózy, hledající nové způsoby výpovědi o otázkách traumatu, identity, tělesnosti a podobně," uvedl k vítěznému titulu porotce Jan M. Heller.

Vítězné knihy první Ceny literární kritiky
Zdroj: Bílý Vigvam/Host

Vítězná sbírka poezie je „otevřená rána“

Vítězka v kategorii poezie Iryna Zahladko oslovila porotu ve sbírce Jak se líčit v nemoci zoufalstvím z války v její rodné zemi, hněvem z války i z lhostejnosti i úzkostí ze smrti.

„Není tu nic krásného, o čem by se dalo krasobásnit. Tato poezie je otevřená rána – která si přeje vzít čtenáře a čtenářky s sebou, zakrvácet i je. Nemoc je podobně jako válka tělesná, rozkladná a devastující,“ podotkla Jitka Bret Srbová z poroty určené pro poezii.

V Praze žijící básnířka a překladatelka Zahladko získala v roce 2017 nejvýznamnější ukrajinskou literární cenu pro mladé spisovatelky a spisovatele – Smoloskyp. Příležitostně působí jako nezávislá kurátorka a performerka, účastní se uměleckých spoluprací. Je spolutvůrkyně nezávislého časopisu Sezóna.

Protiváha Magnesie Litery, která nesrovnává „jablka a hrušky“

Cena literární kritiky si klade za cíl sledovat a propagovat literární díla vydaná v příslušném roce, ale zároveň i rozvíjet a podporovat myšlení o literatuře. Ceny uděluje stejnojmenný spolek sdružující literární časopisy A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar. Mají se stát protiváhou „ceremoniální Magnesia Litery“. Podobně jako existují ocenění kritiky v hudbě, filmu i divadle.

Ceny Magnesia Litera vyhlašují vítěze v devíti kategoriích, od prózy a poezie přes publicistiku či fantastiku až po nakladatelský čin. Porotu k jednotlivým kategoriím delegují oborově příslušné obce a organizace. Vyhlášena je také hlavní cena Kniha roku, kterou vybírá na tři sta lidí z knižní branže.

Užší nominace oznámí Magnesia Litera 18. března, vítěze pak koncem dubna. Do širších nominací se dostaly tituly Emmy Kausc i Iryny Zahladko.

„Cena literární kritiky nemá být na rozdíl od Magnesia Litery knižní, ale v užším slova smyslu literární cena, proto jsme se rozhodli udělovat ji pouze ve dvou hlavních kategoriích. Naším cílem bylo vytvořit přehledné ocenění, které nesrovnává jablka s hruškami,“ vysvětlila za pořadatele Blanka Činátlová.

Laureátky prvního ročníku kromě finanční odměny ve výši 50 tisíc korun a obrazů od výtvarníka Krištofa Kintery čeká i možnost měsíčního stipendijního pobytu v Mikulově.

Literární ocenění uděluje i ministerstvo kultury. Státní cena za literaturu a překladatelské dílo navazuje na tradici z doby první republiky a je udělována každoročně k 28. říjnu. Loni se ministerstvo rozhodlo střídat ob rok ocenění za významný literární počin a za celoživotní dílo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
včera v 15:30

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
včera v 14:49

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
včera v 11:20

V Lipníku nad Bečvou vyrábějí pro Hollywood historické lodě

Plaví se na nich hrdinové celosvětově úspěšných seriálů Hra o trůny, Vikingové nebo snímku Letopisy Narnie. Historické lodě ale vznikly v Česku, v garáži v Lipníku nad Bečvou. Dvě fantasy plavidla se objevila i v Oscarem letos oceněném muzikálu Čarodějka.
včera v 09:30

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
14. 3. 2025

Izraelec a Palestinec spolu natočili film, jinak ale Žádná jiná země rozděluje

Palestinec Basel Adra a Izraelec Yuval Abraham pocházejí ze států, které v dlouhotrvajícím konfliktu patří každý na opačnou stranu. Přesto tito dva muži společně natočili dokument. Snímek Žádná jiná země získal řadu festivalových cen a také Oscara. Navzdory společné tvorbě Adry a Abrahama ale dál rozděluje. Naposledy v Miami Beach, kde kvůli projekci snímku chtěl starosta nechat zavřít kino.
14. 3. 2025

Juniorský balet Národního divadla Brno přináší meditaci i emoce

Juniorský soubor baletu Národního divadla Brno představuje tři nové choreografie. Vypráví v nich tři příběhy: o vnitřním souboji, o hledání ticha v přehlcené společnosti a o dramatickém soužití uvnitř jedné rodiny.
14. 3. 2025
Načítání...