
Moderátor Tucker Carlson FOTO: Gage Skidmore / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Gage Skidmore / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0

ANALÝZA / V podstatě okamžitě po skončení katastrofální schůzky prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě se začaly v prostředí fanoušků Donalda Trump a hnutí MAGA šířit fámy o tom, co bylo pravým účelem divadla, které v Oválné pracovně americká administrativa zinscenovala. Jedním z prvních, kdo přišel se svou troškou do mlýna, byl Tucker Carlson. Ten do svého blábolu na sociálních sítích zamíchal osvědčené Ruskem šířené lži o tom, že americké zbraně Ukrajinci masivně přeprodávají na černém trhu. Docela brzy se ale začala šířit interpretace, že za roztržku může Zelenskyj, kterého prý k tomu pošťuchovali demokraté. Bez jakéhokoliv důkazu se z názoru a spekulace stal fakt. Případ dobře ilustruje, jak tzv. dezinformační ekosystém funguje.
Fantasmagorie Tuckera Carlsona asi není třeba komentovat. Jeho postup vlastně není nijak sofistikovaný. Ruskou propagandu přebírá téměř doslovně stejným způsobem, jakým v roce 2020 přebíral Trumpovy lži o ukradených volbách. Jeho slova jsou určena namnoze už přesvědčeným, které je třeba jen utvrzovat. Zajímavější je dezinformace určená jako vysvětlení či vějička pro republikány, kteří by rádi Ukrajinu nadále podporovali.
Rozdíl mezi komentářem a zprávou
První, kdo ukázal prstem na demokraty, byl komentátor prorepublikánského titulu New York Post Michael Goodwin. Obvinění, že právě demokraté sabotovali jinak zdárně probíhající proces podpisu smlouvy o nerostech, si dal dokonce do titulku. Svou spekulaci založil vlastně jen na tom, že se představitelé demokratů se Zelenským skutečně sešli. Na tom ale není vůbec nic výjimečného.
Goodwin napsal, že demokraté Zelenského proti Trumpovi poštvali, ale necitoval jediný ani anonymní zdroj, kterým by své tvrzení podpořil. Jeho text je komentář, který ale vychází jen a čistě z autorových spekulací. Samo o sobě je neprofesionální, že Goodwin tento scénář neprezentuje jako jedno z možných vysvětlení, ale v podstatě jako doložený fakt. To je ale teprve první krok na dezinformačním žebříčku.
Není to pravda, ale mohla by být
Nedlouho poté se na sociální síti objevil příspěvek od uživatelky jménem Peachy Keenanová. Ta má zhruba sto tisíc sledujících a nepatří tak k úplné špičce, co se dosahu týče. Obvinila konkrétní lidi z toho, že se Zelenským mluvili po telefonu cestou do Washingtonu a radili mu, aby se nenechal Trumpem zastrašit a postavil se mu. Mezi těmi, co zmínila, byl bývalý ministr zahraničí Antony Blinken a třeba Michael Vindman, Američan s ukrajinskými kořeny, který proti Trumpovi svědčil v prvním impeachmentu.
O něco později k příspěvku přidala komentář, že jde o spekulaci, ale že má evidentně pravdu a že telefonátu se nejspíš účastnil i Obama. Je to taková americká verze proslaveného rčení jedné české dezinformátorky. Není to pravda, ale mohla by být. Jen paní Keenanová si je ještě jistější.
Její příspěvek měl řádově jen tisícovky zhlédnutí. Pak se toho ale chopily další účty dezinfoscény. Ty ovšem už nezmínily vůbec, že sama Keenanová přiznala, že si vymýšlí. Informace o telefonátu označili za zvěsti. Příspěvek uživatele Matthew Nicola už měl asi 900 tisíc zhlédnutí a ten od uživatele amuse dokonce skoro jeden a třičtvrtě milionu. Kredibilitu zjevnému a přiznanému výmyslu dodal Richard Grenell, který slouží v druhé Trumpově administrativě jako vyslanec pro zvláštní úkoly.
Sociální sítě jako náhrada klasických médií
V tomto kontextu zní naprosto směšně, že třeba Jeff Bezos říká, že sociální sítě nahradí lidem komentáře v klasických médiích. V těch by totiž správně něco takového bez zdrojů vyjít nemělo. Komentář pana Goodwina je v tomto spíš odstrašující příklad. Fact-checking samozřejmě také netřeba. To by byla přeci cenzura, kdybychom označili přiznanou „spekulaci“ vydávanou za pravdu jako nepřesnou, nebo nedej bože přesnějším českým slovíčkem „lež“.
V češtině se říká, že lež má krátké nohy. Pravdu má ale spíš kázání Thomase Francklina z roku 1787, v němž stojí, že: „Lež se nese na křídlech s pomocí větru a své zkazky šíří do všech koutů světa, zatímco pravda za ní zaostává. Její kroky, ač jisté, jsou pomalé a vážné a nemá ani sílu, ani energii na to, aby svou soupeřku dohonila a předběhla.“ Dezinformační ekosystém na tomto principu stojí.