Vladimir Putin prý souhlasí s eventuálním příměřím, ale má mnoho připomínek. Podle ukrajinské hlavy státu jen zdržuje a s Američany manipuluje. Mezitím na frontě umírají tisíce vojáků.
„Rusové na naše pozice útočí každý den,“ říká ukrajinský voják Vova. „Pochybuji, že bude nějaké příměří,“ uvedl pro reportéra BBC.
Podobné předpoklady má i dvaadvacetiletá Sofia, která říká, že kdyby Putin konec války skutečně chtěl, je mír už dávno. „Ten člověk se nezmění přes noc,“ dodává.
Vyjednávání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou sleduje spolu s vojáky celý svět. S návrhem třicetidenního příměří přišly Spojené státy. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud Rusko na návrh nekývne, přijdou „zničující“ finanční sankce.
Jenže Putin návrh na zastavení palby zpochybnil a požaduje od Kyjeva ústupky. Dodal nicméně, že teoreticky příměří podporuje.
„Souhlasíme s návrhem na zastavení nepřátelských akcí, ale musíme mít na paměti, že toto příměří musí být zaměřeno na dlouhodobý mír a musí se zaměřit na základní příčiny krize,“ řekl Putin na tiskové konferenci. Zopakoval také, že jedním z hlavních problémů je současná ukrajinská vláda.
Jednat měl Putin se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem, ale není jasné, zda k tomu došlo. Moskva ani Washington se k této otázce nevyjádřily.
Ukrajinští představitelé americký návrh přijali na jednání v Saúdské Arábii. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj obvinil ruského vládce z účelového a manipulativního chování. Putin by podle něj měl dohodu odmítnout rovnou a neprotahovat jednání.
„Putin se samozřejmě bojí říct Trumpovi, že chce ve válce pokračovat a zabíjet Ukrajince,“ komentoval to Zelenskyj. Trump naopak Putinovu reakci označil za „slibnou“, ale uvedl, že jednání nejsou dle něj u konce.
„Rád bych se s ním setkal nebo promluvil, ale musíme to mít rychle za sebou. Víte, každý den jsou zabíjeni lidé,“ řekl Trump v Oválné pracovně. Washington diskutuje také s Kyjevem o tom, jaké území bude Ukrajině v konečné dohodě ponecháno.
Tvrdé postoje z Ruska
Putin ve vyjádření zopakoval některé otázky jiných představitelů Ruska. Vznesl problematiku Kurské oblasti, kde Ukrajina ovládá část ruského území. „Měli bychom je odtamtud pustit poté, co spáchali spoustu zločinů proti civilistům?“ ptal se.
Předtím přitom z Kremlu zaznívalo, že Kursk je zpět pod ruskou kontrolou a ukrajinské jednotky jsou „zcela izolovány“.
Ve čtvrtek pak poradce Kremlu Jurij Ušakov, jak informoval i Voxpot, řekl, že Moskva žádné dočasné příměří nechce. Tvrdil, že by to byla jen výhodná pauza pro Ukrajince.
Čtěte také: Rusové postupují v Kurské oblasti. Příměří odmítli
Mluvčí ruské vlády Dmitrij Peskov to ale rychle korigoval a uvedl, že by poznámky Ušakova neměly být vnímány jako odmítnutí amerického návrhu.
Podobné vyjádření jako Ušakov měla ale i mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. „Pro nás je naprosto nepřijatelné rozmisťovat jednotky ozbrojených sil jiných států na Ukrajině pod jakoukoli vlajkou, ať už jde o zahraniční kontingent, vojenské základny, nebo nějaké mírové operace,“ uvedla a dodala, že Rusko na to odpoví „všemi dostupnými prostředky“.
Podle Američanů ale taková možnost existuje. „Jsou různé způsoby, jak vytvořit v terénu odstrašující nástroj,“ řekl Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio.
Zatímco probíhá přestřelka mezi vůdci zemí, umírají na bojišti dále lidé. Více než 95 tisíc lidí bojujících za ruskou armádu bylo zabito. K tomuto číslu došla stanice BBC, která upozorňuje, že skutečný počet obětí je pravděpodobně mnohem vyšší.
Ukrajina naposledy aktualizovala své údaje o obětech v prosinci 2024, kdy Zelenskyj připustil 43 tisíc ukrajinských úmrtí. I toto číslo považují analytici za podhodnocené.
