Příměří není mír…

Rusové už nechtějí udělat stejnou chybu, jakou udělali uzavřením Minských dohod, které ve svých důsledcích znamenaly příměří mezi ukrajinskými vojsky a ruskými separatisty Doněcké a Luhanské oblasti. Nedávaly však žádné záruky toho, jak se bude toto „příměří“ dodržovat. Rusové tvrdí, že od roku 2014 do roku 2022, zahynulo při útocích ukrajinské armády na Doněckou a v Luhanskou oblast, zhruba 14 tisíc civilistů. Samozřejmě, že kdo chce, tak to může brát jako ruskou propagandu. Ale když jsem viděl záběry z dokumentárních filmů se záběry z hřbitovů s čerstvými hroby civilních obyvatel (a často i dětí), kteří nalezli smrt po střelách dalekonosného dělostřelectva a dalších zbraní vystřelených ukrajinskými vojáky na separatistické oblasti, mohl jsem mít před očima mlhu, která mne omámila...

Mimochodem, Minské dohody, po schválení Radou bezpečnosti OSN, se staly součástí mezinárodního práva. Před nějakou dobou jsme se ovšem, už v průběhu války na Ukrajině dozvěděli od někdejších garantů těchto dohod, německé exkancléřky Merkelové a francouzského exprezidenta Hollanda, že zmíněné dohody byly vlastně jen nástrojem k oblafnutí Ruska. A že měly sloužit jen k získání času pro vyzbrojení Ukrajiny.

Rusko v současné době na Ukrajině útočí na všech frontách. Ukrajincům se nedostává lidských záloh a tak představa, že Rusové uzavřou příměří, aby byli opět oblafnuti, je jen podceněním inteligence prezidenta Putina. Nemyslím si, že je to ale případ prezidenta Trumpa a jeho momentálního přístupu k Rusku.

Rusko bude před jednáním o příměří chtít pochopitelně záruky, tak jak o tom ostatně hovoří prezident Putin, že po uzavření příměří bude nastolen skutečně mír. A mír, který bude udržitelný. Jinak řečeno, mírová smlouva musí být v hrubých rysech dohodnuta ještě před zahájením příměří.

Zdá se, že ruský prezidenta nabyl důvěru v konání amerického prezidenta poté, co se provalilo, že Minské dohody byly míněny lídry největších západoevropských zemí jen jako šalba a klam. Proto pochopitelně nemá k těmto zemím a jejich představitelům Rusko již důvěru.

Je zřejmé, že Putin bude trvat na tom, aby mu zůstala všechna území s ruskojazyčným obyvatelstvem, která zabrala v posledních 3 letech ruská armáda. A k tomu pochopitelně již v roce 2015 anektovaný Krym. Umím si představit, že jako jistý ústupek, bude Rusko souhlasit s plebiscitem uspořádaným v těchto oblastech anektovaných Ruskem. Tedy, zda obyvatelstvo chce zůstat v Rusku či na Ukrajině. Ale v takovém případě může Rusko chtít také uspořádání podobného plebiscitu v Charkově či Oděse, tedy ve městech s převahou ruského obyvatelstva. Na plebiscitu bude tedy dobré z obou stran netrvat.

Zcela nepochybně Rusko bude trvat na tom, aby se Ukrajina nestala členským státem NATO. Což nevylučuje bezpečnostní garance poskytnuté Ukrajině např. Francií, Německem, Velkou Británií, ale také třeba Čínou a Tureckem. Je zřejmé, že Američané se do poskytnutí bezpečnostních garancí Ukrajině nehrnou....

A samozřejmě musí být propracován systém kontroly příměří a později i dodržování dohody o míru na hranici styku obou armád. Tedy, na nové hranici Ukrajiny. Nejlepším východiskem by bylo alespoň přechodné angažmá mezinárodních sil OSN na Ukrajině. Rusko s největší pravděpodobností nebude souhlasit s umístěním vojsk zemí NATO na Ukrajině. To by popřelo svým způsobem to, proč vedlo na Ukrajině po tři roky válku.

Je potřeba si uvědomit, že Spojené státy vcelku vyčerpaly svůj repertoár možných sankci vůči Rusku. Bláboly mainstreamových médií Česka a různých quasiodborníků v nich o tom, že Spojené státy pod vedením Trumpa, dohodnou se zeměmi OPEC, aby tyto země dramaticky navýšily těžbu ropy. A že by tak srazily cenu této suroviny, což by dramaticky snížilo cenu ropy na světových trzích a tedy i příjmy ruského státního rozpočtu, jsou úplnou chimérou. Rusko je s nejvýznamnějšími zeměmi OPEC tak říkajíc jedna ruka. Dlouhá léta dělají společnou obchodní politiku. A představa, že by si tyto země samotné snížily příjmy z prodeje ropy, je sci-fi. A stejně tak je sci-fi další blábol „stratégů“ z řad našich publicistů, že Spojené státy v případě, že Rusko by nesouhlasilo s mírovým ujednáním, vyzbrojí Ukrajinu tak silně, že to změní rychle situaci na frontách ve prospěch ukrajinské armády. Také toto přání je jen a jen chimérou. Ukrajinci nemají dost vojáků a nemají ani dost kvalifikovaných vojáků na to, aby zvládli nejmodernější americké válečné a zbraňové technologie. A pokud by se to snad nějakým zázrakem podařilo, bude svět balancovat na okraji jaderné války. A to jistě prezident Trump nechce....

Prostě teď nastane několikatýdenní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o podobě příští mírové smlouvy. A až teprve poté bude vyhlášeno příměří.