Došla mi platnost slevové karty Českých drah. „Omlouvám se, nevšimla jsem si,“ říkám průvodčí, která to odhalila.
„Vyřiďte si ji hned, online, budete ji mít v mobilu,“ říká.
Zkouším. Nejde mi to.
„Nechci tím teď marnit čas, potřebuju pracovat, vyřídím to na přepážce.“
„Dobře, ale tu kartu mi půjčte, musím zjistit, jestli v ní máte aplikaci, jinak byste musela doplatit plnou cenu.“
Nevím, o čem mluví, ale předávám kartičku. Paní přichází po chvíli a vrací mi ji se slovy: „No tak nic, nefunguje systém.“
My k tomu dodáváme, že nejde o to, jestli člověk technologie používat umí nebo neumí, ale že jde o věc svobodné volby.
