Úřad pro civilní letectví prošetřuje stále více případů nebezpečného létání s drony. Za loňský rok eviduje 338 hlášení spojených s provozem dronů, což je nejvíce za poslední roky. Ne vše ale úřad nakonec vyhodnotí jako přestupek. Loni rozdal pokuty za 330 tisíc korun. Letos už jen během necelých třech měsíců udělil sankce za 150 tisíc. Nejčastěji lidé s drony narušují prostory letišť nebo Pražského hradu.
Letecký úřad loni řešil rekordní počet hlášení o dronech, rozdal desítky pokut
„Meziročně počet podání jednoznačně roste. Pro srovnání v roce 2023 bylo podnětů celkem 254 a o rok dříve 220,“ říká mluvčí Úřadu pro civilní letectví Jitka Ungerová. „Za samotné přestupky bylo v roce 2024 uděleno celkem 28 pokut v celkové výši 330 tisíc korun, kdy ta nejvyšší pokuta byla 50 tisíc,“ dodala. Pokuta za porušení povinností leteckého zákona může dosahovat ale až jednoho milionu.
Letos pak už úřad udělil patnáct pokut za celkem 150 tisíc. Potrestat pachatele ale podle Ungerové lze i zabavením stroje či napomenutím. Ne vždy se to ale podaří. „Značný počet podnětů se týká neznámých pachatelů, tedy osob, které přestupek spáchaly, ale nepodařilo se zjistit jejich totožnost,“ dodává mluvčí.
Oproti minulým letům je ale rozdíl v tom, kdo přestupek spáchal. „Za rok 2024 jsme zaznamenali oznámení přestupku od policie u 54 cizinců a 82 Čechů. V minulých letech byl tento trend spíše opačný,“ říká Ungerová.
Lidé s drony nejčastěji narušují prostor Letiště Václava Havla
Nejčastěji podle Ungerové narušují lidé s drony prostor Letiště Václava Havla, kde pro létání platí přísná pravidla. „Přestupky jsou nejčastěji páchány v řízeném prostoru letiště, to zahrnuje i obce Hostivice, Chýně, Dobrovíz, Zličín, Přední Kopanina, Divoká Šárka,“ vypočítala. Dále pak podle ní lidé létají v zakázaném prostoru Pražského hradu a porušují pravidla létání v hustě osídleném prostoru (například v blízkosti staveb, komunikací, nebo přelétávání nad lidmi, kteří nejsou zapojení do provozu a podobně).
Největším nebezpečím je podle ředitele Dronoškoly Davida Boušky srážka s jiným objektem nebo pád dronu. „Lidé si mnohdy neuvědomují nebo nechtějí připustit, že pokud létají tam, kde nemají, typicky ve větší výšce či kolem letišť, pravděpodobnost potkat letadlo či vrtulník je mnohem vyšší, než se na první pohled může zdát. Jak je ve vzduchu málo místa, ostatně potvrdí skoro každý, kdo někdy létal,“ míní Bouška.
Ředitel DronPro Alex Drak vidí největší riziko v Bouškou rovněž zmíněném pádu dronu. „Při nesprávném zacházení je největším nebezpečím bezesporu pád, ale to za předpokladu, že s dronem létám v těsné blízkosti objektů. Pochopitelně nejrizikovější jsou drobné či tenké překážky typu drátů,“ dodává Drak.
Klíčová je předletová příprava
Rostoucímu množství přestupků by mohla dle odborníků zabránit důkladná předletová příprava a znalost příslušných pravidel. „Každému letu předchází prostudování všech mapových podkladů relevantních pro let dronu. Fyzicky na místě je klíčová takzvaná ‚rekognoskace terénu’, neboli zhodnocení potenciálních rizik možného střetu. Let musím následně přizpůsobit tak, abych eliminoval všechna identifikovaná rizika,“ popisuje Drak.
Bouška z Dronoškoly vidí problém i v jednoduchosti, s jakou lze získat pilotní průkaz dronu. „Osobně vnímám zásadní problém v tom, jak málo času je třeba věnovat tomu, aby s ním člověk mohl legálně létat. Často vídám dálkové piloty, kteří ‚odklikali‘ on-line test, ale o pravidlech a bezpečnosti nevědí vůbec nic,“ vysvětluje.
Úřad pro civilní letectví v současné době eviduje v registru pilotů bezpilotních systémů 75 322 pilotů a 72 386 provozovatelů bezpilotních systémů. Registrace je nutná v případě, že dron váží více než 250 gramů a současně má fotoaparát (kameru) nebo jiný senzor schopný detekovat osobní údaje.
