Starší generace se učívaly v hodinách literatury o básníkovi Jiřím Wolkerovi. Žáčci recitovávali nejen jeho verše o modré poštovní schránce na rohu ulice. Citlivé duše rozechvíval i osud umělce, který i přes léčebné pobyty ve Vysokých Tatrách podlehl zákeřné tuberkulóze. Nemoci, která v českém prostředí od povinného očkování dětské populace od roku 1958 téměř vymizela. V první polovině minulého století jí u nás podlehl více než milion lidí a jen v Praze na ni umíralo ročně až dvanáct tisíc lidí ze všech vrstev obyvatelstva.
„O spisovateli Franzi Kafkovi se občas mylně traduje, že zemřel na rakovinu, ale příčinou jeho úmrtí byla tuberkulóza,“ upřesňuje historická data Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Slavný spisovatel zaznamenával první příznaky už v roce 1907, o deset let později se v dopisech přítelkyni zmiňuje o chrlení krve.
„V roce 1921 se u něho projevila tuberkulóza hrtanu, o tři roky později už nemoc postoupila natolik, že ztratil hlas, a v červenci 1924 Kafka zemřel,“ připomíná přednostka pražské kliniky. Tuberkulóza nebo také tubera či TBC byla chorobou, jež bývala spojována s romantickými představami a osudovou láskou, jak to vypsal v románu Dáma s kaméliemi spisovatel Alexandre Dumas mladší.
Zloděj dětí
Realita však bývala mnohem krutější. Bílá smrt či zloděj dětí, jak se jí přezdívalo, kosila především sociálně slabší obyvatele, byť jí trpěli i ti nejvznešenější. Tuberkulóza pronásledovala následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este, císařovnu Sissi, přispěla ke smrti spisovatelky Boženy Němcové.
Nezmizela
|
„V souvislosti s válkou na Ukrajině evidujeme od roku 2022 vyšší přítomnost nemoci u nás,“ konstatuje Milan Sova, přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Brno. Právě Ukrajinci tvoří podstatnou část nemocných, spolu se Slováky, Bulhary, Němci a Vietnamci. Cizinci představují 48 procent „tuberáků“. Nicméně výskyt je vysoký i v české populaci, kdy do rizikové skupiny spadají bezdomovci, zvláště alkoholici. Ale i přes nárůst tuberkulózních pacientů je Česko na špici nejméně postižených zemí v Evropě i ve světě.
Problémy s finančním krytí léčby
To, co české zdravotníky trápí, je finanční krytí léčby u lidí, kteří pocházejí z ciziny nebo i od nás a nemají zdravotní pojištění. Evropské země mají různě nastavená pravidla, v Česku jdou náklady takových pacientů na konto zařízení, které tuberkulózního nemocného léčí. Například v Irsku, ve Velké Británii nebo v sousedním Rakousku hradí náklady stát. Záleží také na včasném záchytu, v počátečním stadiu je léčba v jednotkách nebo desítkách dolarů, pokud nemoc už naplno propukne, jedná se o tisíce dolarů.
Proto je snaha identifikovat hlavně příchozí cizince, kteří žádají o trvalý nebo dlouhodobý pobyt v dané zemi, předem. „V tomto směru je na vysoké úrovni systém ve Velké Británii, kde žadatelé o azyl procházejí dokonalým vyšetřením,“ říká Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Nesmířil se s izolací, útočil na všechny kolem
Právní systém u nás také nejednoznačně vymezuje, jak přistupovat k tuberkulózně chorobnému člověku, který ale nedodržuje pravidla léčby. To byla noční můra pro léčebný ústav Albertinum v Žamberku.
„Přijali jsme pacienta s tuberkulózou. Neuměl se smířit s izolací, opakovaně slovně napadal personál, ostatní pacienty, kradl, utíkal, poškozoval majetek nemocnice. Situace vygradovala ve chvíli, kdy vyhrožoval personálu znásilněním a zabitím, rozbil dveře a útočil na spolupacienty, tehdy jsme na doporučení policie zakoupili paralyzéry a policie musela být na oddělení přítomna nonstop několik dnů,“ vzpomíná Mária Michalovičová, primářka oddělení pneumologie a ftizeologie v Albertinu.
Problém spočíval v tom, že tento agresivní pacient nemohl být bez odsouzení umístěn například ve vězeňské nemocnici, psychiatrická vyšetření také nekonstatovala duševní nemoc. Ve vězení a v nemocnici skončil po mnoha měsících tento muž až poté, co byl za jiné činy odsouzen na rok.
