Samec paralyzuje samici, aby ho po páření nesnědla. Kopulace chobotnic vydala fascinující tajemství
Živočichové mají někdy skutečně podivuhodné strategie, jak se ochránit. Asi by tedy nemělo být překvapením, že se taková strategie vyvinula i u tak nesmírně inteligentních tvorů, jako jsou chobotnice. Výzkum otištěný v magazínu Current Biology ovšem neukazuje použití této strategie vůči predátorům. Samci chobotnic jedem paralyzují své sexuální partnerky, které by jim jinak nedovolily se s nimi spářit.
Drobný druh chobotnic Hapalochlaena fasciata, chobotnice pruhovaná, žije v Tichém oceánu u východní Austrálie. Ve slinných žlázách vytváří jed tetrodotoxin. Je velice nebezpečný dokonce i pro člověka, protože brání přenosu nervových impulzů do svalů. Protijed neexistuje a otrava u lidí může vyústit v respirační selhání.
Ve volné přírodě pomáhá tento jed chobotnicím lovit a bránit se před predátory. Těm koneckonců slouží jako výrazné varování iridiscentní modré kroužky na chapadlech, které tohoto hlavonožce zdobí. Australští vědci ale nedávno našli ještě třetí způsob, kterým chobotnice tento jed používají. Jak ukazuje jejich výzkum, samci s ním tráví samičky před kopulací.
Prudký jed
Před spářením samec kousne samičku přímo do aorty, která se nachází na zadní straně hlavy. Tetrodotoxin samici ochromí tak, že zůstane nehybná až 75 minut. To poskytne samečkovi dost času na to, aby kopulaci dokončil a dostal se do bezpečí. Samice chobotnic jsou totiž mnohem větší než samci a často své partnery po páření sežerou.
Čtěte také: Mladík se kvůli sledovanosti ujedl k smrti. TikTokem se šíří nebezpečný trend
Je to zřejmě kvůli tomu, že po snesení vajec 6 týdnů nejedí, potřebují tedy předtím načerpat co nejvíc energie a pořádně se vykrmit. Pro samce to ale samozřejmě představuje problém. Když ovšem samičku omámí jedem, zpomalí se jí dýchání, zbledne a nereaguje, dokud není po všem. Pak se navíc ihned plně zotaví, až na malou ranku na aortě. Ta se hojí po třech dnech.
Evoluce nebo touha po rozmnožení
Tahle strategie se samozřejmě někdy neobejde bez komplikací. Vědci zjistili, že samci mají jedové žlázy třikrát větší než samice. Musí proto jed velice dobře nadávkovat, jinak by teoreticky mohli samici zabít. V případě, že by jí vstříkli příliš malé množství, by se samice naopak mohla probudit dřív a na samečkovi si smlsnout i tak.
Odborníky ale daleko víc fascinuje, proč se u samců tento obranný mechanismus vůbec vyvinul. Páří se totiž pouze jednou za život a pak uhynou, z přežití tedy nemají žádný přímý prospěch. Spekulují tedy (a jejich laboratorní pozorování tuto tezi částečně potvrdila), že tento jed samečci využívají také k tomu, aby si podvolili samice neochotné k páření.
Jinými slovy, na samičky jejich jed působí podobně, jako by na ně používali „drogu znásilnění“. Když se jim podaří ji omámit, můžou se spářit i s chobotnicí, která je odmítá a chová se k nim agresivně. Vědci nyní chtějí tento fascinující fenomén prozkoumat hlouběji a teorii si ověřit dalším pozorováním.
Zdroj: Current Biology, Australian Museum, CDC.
Video, které jste mohli minout: Největší inspirace Vetřelce v akci: Podívejte se, jak larva uloví kořist dlouhou vystřelující čelistí.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
