Naší preferencí bude vždy pracovat společně s USA, řekl Pavel

Válka na Ukrajině, ale i prezidentské volby v USA, v nichž zvítězil Donald Trump, přinesly Evropě i celému světu výrazný dopad, míní Pavel. „Hovoříme o začínající zásadní proměně bezpečnostního světového řádu, která bude bezpochyby redefinovat geopolitické vztahy a strategické priority a která zpochybňuje řadu našich dosavadních jistot,“ prohlásil.

Na změnu je podle prezidenta nutné nahlížet tak, že se s ní lze vypořádat, porozumět jí a připravit se na ni. Pod tlakem války i amerických spojenců se v Evropě otevřely intenzivní debaty o zajištění bezpečnosti kontinentu. Dlouhodobým zájmem podle Pavla je, aby bezpečnostní struktura byla vždy budována společně se Spojenými státy, které donedávna představovaly nezpochybnitelný základ evropské bezpečnosti, nicméně do budoucna tomu tak být nemusí.

„Naší preferencí bude vždy pracovat společně se Spojenými státy, ale pokud z jakéhokoli důvodu se USA rozhodnou jít jinou cestou, pak bychom měli být připraveni na to adekvátně reagovat,“ podotkla hlava státu.

Co se týče zajištění bezpečnosti v Evropě, za zásadní Pavel považuje pokračovat v podpoře Ukrajiny, aby bylo dosaženo co nejspravedlivějšího míru. „Aby ruská agrese nevyústila k naplnění všech cílů agresora a v podstatě kapitulaci oběti,“ doplnil. Ocenil, že Česko je součástí vznikající „koalice ochotných“. Podobných koalic podle Pavla možná vznikne více, přičemž je nutné, aby se připravily na poskytnutí vojenské, politické, diplomatické, materiální i finanční pomoci Ukrajině. A to jak s pokračující účastí USA, nebo bez ní.

Za důležité prezident považuje také spolupracovat nejen v rámci EU a NATO, ale například s indo-pacifickými státy – Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem či Jižní Koreou.

Aktuální doba přináší podle hlavy státu více nejistot než jistot. Nejistoty lidem berou pocit kontroly, stability, zvyšují napětí a úzkost, na druhou stranu by také měly motivovat. Tlak událostí by podle Pavla měl i v Česku vést k větší spolupráci a shodě. Základ všeho úsilí o zvýšení obranyschopnosti záleží především na tom, zda nastane shoda na definici toho, co jsou reálné hrozby, míní. „Jestli budeme schopni vnímat ohrožení napříč politickým spektrem. Nedělat z toho politiku, protože pak bychom dlouhodobě ohrožovali sami sebe,“ doplnil.

Za důležitou má také vůli hrozbám čelit a to, zda „jsme připraveni něco obětovat“ pro obranu svobody, demokracie, hodnot a způsobu života. „A v případě, že dojde k nejhoršímu, tak že budeme i připraveni vzít případně zbraň do ruky a se zbraní v ruce svoji zemi chránit,“ podotkl prezident.

Pokud možno v souhře všech hlavních politických stran je podle něj nutné čelit názorům, že není nutné se bránit. „Budeme-li živit nálady, že domluvit se, podrobit se, je lepší než se bránit, zachovat si svoji čest a důstojnost, pak samozřejmě bude velice těžké dát společnost dohromady a vynaložit více prostředků a úsilí pro naši vlastní bezpečnost,“ dodal Pavel.

Fiala: Nepřátelé nepočkají, až Evropa dokončí zelenou tranzici

Budování bezpečnostní architektury Evropy na důvěře vůči Rusku nemá podle premiéra Petra Fialy (ODS) smysl, dokud Rusko nepřestane krást cizí území. Nepřátelé svobodného světa podle něj nepočkají, až Evropa dokončí svou zelenou tranzici.

Mír na Ukrajině nelze zajistit pouhým vyjednáváním s Kremlem, diplomacie bez podpůrných ekonomických a vojenských argumentů nefunguje, řekl předseda vlády.

Evropská unie podle Fialy nyní musí dát na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se na počítání jiných veličin. „Vědeckých patentů, vzniklých start-upů, inovací, vyrobených moderních letadel nebo třeba dronů,“ vyjmenoval. Nepřátelé svobodného světa podle něj totiž nepočkají, až Evropa dokončí svou zelenou tranzici. „Zkušenosti posledních let jsou nemilosrdné. Rusko se nezastaví. Trvá mu zhruba čtyři až šest let, než se po jedné válce zvládne připravit na další,“ řekl.

Toto časové období má Evropa na to, aby se změnila a postavila na vlastní nohy, doplnil Fiala. „A je to také měřítko, které určí, čím bude Evropa v budoucnu. Nesmíme se stát morálními vítězi, hrdými ve své porážce. My musíme vyhrát ve všech významech toho slova,“ zdůraznil.

Nová americká administrativa pod prezidentem Donaldem Trumpem nedávno přehodnotila dosavadní kurz a dala jasně najevo, že se Evropa musí více starat sama o sebe a o své okolí, uvedl Fiala. „Neučiníme-li tak, bude transatlantická spolupráce skutečně ohrožena, ne-li zcela ochromena,“ varoval. Po letech zanedbávání vlastní obrany a podceňování ruské hrozby je podle něj dobře, že konečně chápeme, že přežít a uspět může jen ten, kdo je připraven.

Mír na Ukrajině může podle Fialy nastat pouze tehdy, když s ním bude souhlasit sama Ruskem napadená země. Ocenil, že se jednání účastní nejen Kyjev, ale také Spojené státy. „Je tu určitá šance na dosažení míru a také se znovu jasně ukazuje, kdo o něj má skutečný zájem a kdo ne. Jak se bude věc vyvíjet dál, uvidíme v příštích dnech,“ poznamenal.

Řehka: Nevnímáme pocit urgence

„Myslím si, že Rusko nás považuje za slabé. A to je nebezpečné, protože Rusko útočí vždycky na slabé, nikdy na silné,“ řekl na konferenci náčelník generálního štábu Karel Řehka. Postupně se podle něj zkracuje čas, který má Evropa na přípravu, aby se vyhnula problému. Rusové potřebují i méně než pět let, aby udělali chybnou kalkulaci a způsobili Evropě problémy, řekl. Zabránit se tomu dá prý obranou a odstrašením.

Rozpočet na obranu podle něj není cíl, ale prostředek k vybudování efektivního systému. Procenta HDP na obranu považuje za politickou zkratku a deklaraci, byť důležitou. Česko podle Řehky zásadně neplní ani staré cíle, na jejich splnění podle něj nestačí dvě procenta HDP. 

„Vůbec nevnímáme pocit urgence, toho, co se děje,“ řekl. Měl by se podle něj zrychlit proces nákupů, Česko musí být „schopno utrácet“. „Myslím si, že to není o tom, abychom se tlačili do ohýbání současných pravidel, ale přenastavili je tak, aby byly funkční,“ dodal.

Podle Černochové je NATO „páteří“, Rakušan zdůraznil vnitřní bezpečnost

Probuzený ruský imperialismus prahne po obnovení sféry vlivu, kam v očích Moskvy patří i Česko, sdělil na konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). S koncem války na Ukrajině podle něj nezmizí. „Konec palby, až přijde, bude jistě dobrou zprávou, ale i naše vlastní dějiny nás učí, že každý kompromis, který ponechá agresorovi prostor k nějakému dalšímu útlaku nebo nátlaku, bude jen přestávkou před další konfrontací,“ řekl.

Ukrajina bez garancí bezpečnosti a suverenity a záruk proti dalším útokům Moskvy by tak podle něj byla zdrojem geopolitických rizik pro celou Evropu. Podpora Ukrajiny se podle šéfa diplomacie stala neoddělitelnou od naší bezpečnosti, a tedy i prosperity.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na konferenci prohlásila, že základní páteří české obrany byla, je a bude Severoatlantická aliance. Varovala před nahrazením ryze evropským řešením, například na bázi Evropské unie. Tam totiž prý bude obrana vždy soupeřit s dalšími agendami, třeba ekonomiky a průmyslu. „To není nezbytně špatně, bez těchto odvětví by totiž nebyla ani žádná obrana. Ale pořád to staví obranu do pozice juniorní agendy. Na rozdíl od NATO jako čistě obranné organizace,“ uvedla.

V červnu se bude konat summit NATO v Haagu. Vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar doufá, že na něj dorazí i americký prezident Donald Trump. „A že dojde k rekalibraci transatlantických vztahů,“ uvedl na konferenci. Výsledkem by mělo být, že Evropané začnou dávat v obranných výdajích „svůj díl na misky vah“, doplnil. Očekává konsenzus kolem tří až 3,5 procenta HDP a časového rozvrhu, kdy cíle dosáhnout. „Aby Spojené státy viděly, že to myslíme vážně, a my budovali kapacity, než se Rusko oklepe,“ řekl.

Podle dalšího z mluvčích, ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), musí investice do obrany doprovodit růst výdajů na vnitřní bezpečnost. Zvýšení výdajů na policii a další bezpečnostní složky je podle něj nutné i proto, aby se nerozevíral rozdíl mezi nimi a armádou. Vypořádávání se s hybridními hrozbami nebo například hrozbami sabotáží musí mít stejnou prioritu, protože nepřátelé nerozlišují, kde útočí, zdůvodnil Rakušan potřebu růstu investic do svého resortu.

Konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost pořádá spolek Jagello 2000, letos se v panelech zaměří na témata navyšování obranných výdajů či významu obranného průmyslu pro ekonomiku.

Loni konference připadla na 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance (NATO), Česko při té příležitosti navštívil bývalý americký prezident Bill Clinton. Právě klíčová role českého členství v NATO a další podpora Ukrajiny byly hlavními tématy loňského ročníku konference. Letos se akce koná v době opakovaných prohlášení, že Evropa se po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa musí při obraně a bezpečnosti spolehnout především sama na sebe.