Na jejich podporu protestují komunisté po celém světě a obviňují Kyjev z politické perzekuce a pronásledování. Ukrajinští bratři Kononovičovi jsou stíhání za spolupráci s Ruskem. Proč na jejich obranu dlouhodobě vystupují čeští komunisté v čele s Kateřinou Konečnou?
„Free Kononovich now“ nebo „Svobodu pro ukrajinské antifašisty“, hlásají transparenty, vedle nichž vlají sovětské vlajky a prapory KSČM. Loni v prosinci se před ukrajinskou ambasádou v Praze sešli čeští komunisté s jasným vzkazem: vymezit se proti údajnému potlačování práv a demokracie na Ukrajině.
Nechyběly zde známé tváře jako například věrná přívrženkyně stalinismu Marta Semelová či demonstranti obvykle k vidění na jiných protivládních protestech. Tématem však byl „Zelenského fašistický režim“ a jeho údajné zločiny proti politickým oponentům.
Podobných výroků šitých podle střihu kremelské propagandy zaznělo na demonstraci mnohem víc, od nezákonného, „Amerikou řízeného“ převratu na Majdanu po Kyjevem organizovanou „genocidu“ ukrajinského národa.
Případ sleduje i Kateřina Konečná.
Plamenné projevy členstva KSČM přerušovaly výkřiky z davu podporovatelů typu „Sláva Rusku“ anebo přirovnání NATO ke zločinecké organizaci. Především však chtěl protest kritizující poměry na Ukrajině upozornit na údajnou politickou perzekuci konkrétních komunistů a antifašistů: dvojčat Alexandra a Michaila Kononovičových.
Ti čelí v Kyjevě už tři roky trestnímu stíhání za spiknutí s ruskou armádou. Podle spisu měli v prvních dnech ruské invaze spolupracovat s invazními sílami a napomáhat jim v převzetí správy ve městě Dnipro.
S Ruskem a Běloruskem na věčné časy
Komunistická strana Ukrajiny
V červenci 2015 zakázalo ministerstvo spravedlnosti ukrajinským komunistům účastnit se voleb. Důvodem měla být spolupráce s ruskými komunisty či schvalování anexe Krymu. Komunisté před svým zákazem čelili propadu popularity.
V předčasných parlamentních volbách v roce 2014 získala Komunistická strana Ukrajiny pouze 3,88 % a nepřekročila tak ani pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.
Bratři všechna obvinění rezolutně odmítají a celou aféru označují za vykonstruovanou. Nyní se nachází v domácím vězení, proces běží a závěrečný rozsudek je zatím v nedohlednu.
Tuzemští komunisté však mají o případu jasno. „Pro mě osobně jsou Kononovičovi konkrétním důkazem, jak tvrdé represe opozičních politiků má na svědomí současný ukrajinský režim,“ říká Voxpotu Petra Prokšanová, vedoucí komise odborného zázemí KSČM pro mládež, studentstvo a mladé rodiny.
Sama se v osvětě kauzy Kononovičových aktivně angažuje a vytvořila k ní dokonce samostatnou webovou stránku, na níž pravidelně informuje o nejnovějším vývoji.
Od samého začátku případ podle svých slov sleduje i europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. V zemi podle ní dochází k politickým procesům vůči nepřátelům Volodymyra Zelenského a kauza Kononovičových toho má být jasným důkazem, jak v prosinci 2023 zdůraznila v Českém rozhlase.
Že jsou sourozenci stále naživu, pak přičítá zejména tlaku mezinárodních levicových hnutí, jejichž členové už od března 2022 vyjadřují bratrům solidaritu od Německa a Česka přes Itálii až po Paraguay.
V samotné Ukrajině přitom Kononovičovi takové emoce zdaleka nevzbuzují. „Ukrajinská média je považují za marginály bez většího politického vlivu,“ přibližuje kontext Alexej Arunjan, novinář serveru Hraty a autor obsáhlého textu o Kononovičových.
Jestliže však bratry do ukrajinských pořadů zval v posledních deseti letech jen málokdo, na ruských a běloruských státních kanálech měli dveře otevřené. Není divu: dlouhodobě reprezentují přesný opak toho, co přinesla revoluce na Majdanu v roce 2014.
Hlásají jednotu Ukrajiny s Ruskem a Běloruskem a takzvaný kolektivní Západ považují za prázdnou pustinu, která podle nich pouze vyprovokovala konflikt na Donbase. Kdo válkou zmítanou zemi podle nich opět sjednotí?
„Jedině komunistická strana anebo nebo v krajním případě car báťuška. Jinak ji čeká stoprocentní zkáza,“ napsal v lednu 2021 v jednom ze svých statusů Michail Kononovič.
Zabíjení ruskojazyčných Ukrajinců?
Ve stejném duchu se nesly i další příspěvky, kterých publikoval do února 2022 hned několik denně. Všechny spojovala silná proruská, prosovětská propaganda a odpor k ukrajinskému patriotismu.
K levicovým komentářům, v nichž by rozebírali čistě socioekonomickou problematiku, se přitom bratři uchylovali minimálně. A když už, tak většinou s odkazem na Porošenkův nebo Zelenského „nacistický režim“. Kde se tento postoj v bratrech zrodil?
Odpověď částečně napoví jejich původ. Nenarodili se na Ukrajině, nýbrž v rodině vojáka v sousedním Bělorusku. V raném věku se s rodiči přemístili do západoukrajinského Lucku, avšak své běloruské vazby nikdy neskrývali. K politickému přesvědčení došli poměrně brzy: už v sedmnácti letech se stali hrdými členy Komunistické strany Ukrajiny.
Výrazněji na sebe ale upozornili až v roce 2012, kdy se v domovském Lucku konal hudební patrioticky laděný festival Banderštat.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
