
Rusko utratilo za média za rok tolik, co EU za sedm let. Hledá se odpověď
V Evropském parlamentu se tento týden sešel nově vzniklý výbor pro Evropský štít demokracie (EUDS). Ten se chce zaměřit na zahraniční vměšování, kybernetické hrozby a boj s dezinformacemi. A chybět by neměla ani podpora nezávislých médií.
SMR mobil článek Mobile (207411)
„Chceme vytvořit konkrétní návrhy, jakým způsobem má Evropská unie bojovat proti dezinformacím, vměšování třetích zemí do záležitostí EU a kybernetickým útokům. Měl by vzniknout dokument, který Evropský parlament předloží Komisi a členským státům a pevně věřím, že na příštím summitu na základě tohoto dokumentu vznikne strategie pro posilování evropské demokracie,“ říká pro HlídacíPes.org český europoslanec Tomáš Zdechovský, který je za lidoveckou frakci (EPP) vicekoordinátorem výboru.
Ten má celkem 33 členů. Předsedkyní je francouzská europoslankyně Nathalie Loiseau z frakce Renew. Dalším Čechem ve výboru je Jaroslav Bžoch (Patrioti), jako náhradnice je členkou výboru iMarkéta Gregorová za skupinu Zelených / Evropské svobodné aliance.
S ohledem na zahraniční vměšování do voleb, zejména ze strany Ruska, ale také Číny, se zástupci Evropského parlamentu chtějí vydat na monitorovací misi na Tchajwan, do Rumunska a Moldavska.
„Státy by měly mít možnost zasáhnout, pokud například trollí farmy cíleně ovlivňují volby. Dále by měla být možnost větší výměny informací především kolem kybernetických hrozeb. Určitě sem patří i podpora oblasti nezávislých médií a mediální gramotnosti. Diskutabilní otázkou zůstává případná blokace dezinformačních webů,“ říká Zdechovský.
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
Svou závěrečná zprávu by měl výbor dodat nejpozději do letošního červencového plenárního zasedání. Zpráva by se podle Markéty Gregorová měla zabývat i oblastí médií. „Je potřeba udržet nezávislost médií, ochránit je a podporovat. To je extrémně důležitý prvek,“ konstatuje.
Podle ní ale nový výbor nebude v tomto směru chystat žádnou novou legislativu. „Zákon o svobodě médií, který byl schválen v minulém období, byl v tomto směru již dostatečně obsáhlý a z mého pohledu nastavuje alespoň nějaký směr ochrany nezávislosti médií,“ myslí si.
Média na hraně existence
Iniciativu nazvanou Evropský štít demokracie zmiňovala již během své volební kampaně v minulém roce předsedkyně Evropské Komise Ursula von der Leyenová. Tehdy slíbila, že v případě svého znovuzvolení z tématu udělá jednu ze svých priorit.
Mluvila tehdy o „vytvoření nových společných kapacit na evropské úrovni“, podobných například francouzské agentuře proti zahraničnímu vměšování online VIGINUM.
„Mělo by jít o ambiciózní evropský projekt, který se zaměří na největší hrozby ze strany zahraničního vměšování a manipulace,“ uvedla.
Evropský štít demokracie pak zmínila i v politických pokynech Evropské komise na období 2024–2029 s tím, že cílem má být „čelit zahraniční manipulaci s informacemi a online vměšování prostřednictvím posílení mediální gramotnosti, vytvoření evropské sítě ověřovatelů faktů a prosazení zákona o digitálních službách (DSA)“.
Výbor na ochranu novinářů (CPJ) spolu s dalšími 49 organizacemi pak zveřejnil 25. března dopis, v němž vyzval Evropskou komisi, aby při přípravě svého návrhu na myslela i na posílení a podporu nezávislých médií.
„Robustní mediální sektor pracující ve veřejném zájmu je jednou z nejsilnějších záruk proti škodlivým účinkům dezinformací a polarizaci,“ stojí ve výzvě.
Organizace dále v dopise upozorňují, že státy i evropské instituce by měly věnovat pozornost také domácím dezinformacím.
„Boj proti dezinformacím je nezbytnou a nevyhnutelnou součástí podpory demokracie. Zatímco důraz byl dosud často kladen na manipulaci se zahraničními informacemi a vměšování (FIMI), stejný význam by měl být věnován boji proti domácím dezinformacím, které tvoří významnou část dezinformačních operací. Boj proti dezinformacím však nesmí jít na úkor nezávislé žurnalistiky.“
Prostor pro svobodná média je v Evropě ohrožen, podotýká dále dopis. „Novináři čelí obtěžování, zastrašování a útokům za pouhé vykonávání své práce. Sektor se také dlouhodobě potýká s finančními problémy. To je umocněno tím, že reklamní průmysl upřednostňuje velké online platformy, což vedlo k odhadovanému 50 až 70procentnímu poklesu příjmů z reklamy pro vydavatele. Mnoho nezávislých médií čelí existenční hrozbě. Je proto důležité, aby EU vyčlenila dostatečné zdroje, aby byl nezávislý mediální sektor schopen udržet svoji životaschopnost a být protiváhou proti dezinformačním narativům.“
Dopis v této souvislosti upozorňuje, že současný víceletý finanční rámec EU pro média, který je součástí programu Kreativní Evropa na období 2021–2027, zahrnuje 1,42 miliardy eur, zatímco Rusko investovalo do médií podobnou částku jen za jediný rok 2021.
Vytvořte stálý program podpory
Europarlamentní výbor pro Evropský štít demokracie má svojí činností částečně navazovat na zvláštní výbory pro zahraniční vměšování, které fungovaly v Evropském parlamentu v uplynulém volebním období. Členy či náhradníky byli Gregorová i Zdechovský.
Ze závěrečné zprávy původního výboru, který byl zveřejněn v květnu 2023, vyplývá, že europoslanci uznávají roli nezávislých médií v ochraně demokracie a boji proti dezinformacím a zároveň byli již tehdy informováni mimo jiné o hrozbách, kterým čelí média a novináři.
Zpráva výboru přímo vyzvala k tomu, aby investigativním novinářům a organizacím občanské společnosti bylo „jasným a transparentním způsobem poskytnuto dostatečné a udržitelné financování odpovídající jejich úsilí o zvyšování povědomí, odhalování snah o zasahování do demokratických procesů a neutralizaci jejich dopadu“. Zpráva také vyzvala k vytvoření stálého programu EU pro zpravodajská média a časopisy.
Zdůraznila, že je nezbytné, aby „oznamovatelé, novináři a další pracovníci médií měli zajištěny nezbytné podmínky pro přispívání k otevřené, svobodné, nestranné a spravedlivé veřejné diskusi, která je pro demokracii zásadní a je klíčovým aspektem pomoci společnosti v boji proti dezinformacím, manipulaci s informacemi a vměšování.“
DOKUMENT
Ze zprávy zvláštní výbory pro zahraniční vměšování INGE 2 zveřejněného 15. května 2023
- „Žurnalistika založená na faktech hraje v demokratické společnosti klíčovou roli a prosazuje zásady pravdivosti, přesnosti, nestrannosti, poctivosti a nezávislosti… Bulvarizace médií má škodlivý vliv na spolehlivost veřejně dostupných informací a na mediální prostředí.“
- „Novináři, organizace občanské společnosti, aktivisté a obránci lidských práv stále častěji čelí zastrašování, sledování a hackerským útokům, obtěžování a výhrůžkám, včetně právních hrozeb a zneužívání soudních sporů; strategické žaloby proti účasti veřejnosti (SLAPP), včetně těch, které iniciují orgány třetích zemí proti státním příslušníkům EU nebo subjektům se sídlem v EU, představují vážnou hrozbu pro demokracii a základní práva, jako je svoboda projevu a informací, neboť jsou prostředkem, který brání novinářům a aktivistům i širším aktérům občanské společnosti vyjadřovat se k otázkám veřejného zájmu a postihuje je za to, a mají tak zastrašující účinek na všechny skutečné nebo potenciální kritické hlasy.“
- „V EU existují případy novinářů, jejichž existence a život jsou ohroženy v důsledku jejich investigace témat veřejného zájmu; někteří novináři a obránci lidských práv, kterým byl v EU udělen azyl, jsou stále terčem pronásledování, obtěžování, násilí a pokusů o vraždu; členské státy by měly zajistit jejich bezpečnost a to, aby mohli pokračovat ve své práci.“
- „Podle Media Pluralism Monitor 2022 není žádná země v nízkém riziku u ukazatele ,životaschopnost médií‘, což odráží existující ekonomické hrozby pro pluralitu médií; zpravodajské sdělovací prostředky působící na menších trzích, včetně místních, regionálních a specializovaných médií, čelí dalším výzvám, neboť mají omezené příjmy a stávají se méně životaschopnými s využitím stávajících komerčních obchodních modelů a nemohou přijímat nové modely stejným způsobem jako sdělovací prostředky působící na větších trzích; některé členské státy, které Rusko považuje za svou sféru vlivu, jsou navíc více vystaveny geopolitickým rizikům vyplývajícím ze zásahů Kremlu do jejich informačního prostoru.“
- „Integrita vnitřního trhu mediálních služeb může být ohrožena a polarizace společnosti může být podněcována poskytovateli mediálních služeb, kteří se systematicky podílejí na dezinformacích, včetně manipulace s informacemi a zasahování státem kontrolovaných poskytovatelů mediálních služeb financovaných některými zeměmi mimo EU, jako je Čína, Rusko a Turecko; vysoce koncentrované a vládou kontrolované mediální prostředí může vést k informační autokracii, kdy stát nebo zlovolní zahraniční aktéři mohou snadno uplatňovat vliv prostřednictvím manipulace s informacemi.“
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
13 komentářů
Tak jsem přemýšlel proč Rusko dává za média, tolik peněz. A říkám si, třeba tam lidi neplatej TV poplatky.jako v řadě států EU?
Kdyz si to tam poctivě zaplatí vláda tak je to hned..
„Boj proti dezinformacím je nezbytnou a nevyhnutelnou součástí podpory demokracie. Konec citátu. S touto větou nelze než souhlasit, ale věty mající tento smysl čtu a slýchávám jak na úrovni evropské, tak na úrovni národní, už asi deset let. A nic se v podstatě neděje. Tak na co se stále čeká? Pouze u nás Rusové a jejich ať už vědomí pomocníci, nebo užiteční idioti oblbli něco přes polovinu národa, ale nějaký boj s dezinformacemi vidět není! V podstatě se nic neděje. Sociální sítě jsou plné ruských lží, drze a sprostě lžou jak v parlamentu, tak v médiích pánové Babiš, Okamura, Turek, Radim Fiala, paní Schillerová, Konečná a další a další, ale nikdo se příliš nenamáhá jejich lži uvádět na pravou míru. Sem tam proti těmto osobám někdo vystoupí, ale slyšet jej příliš není. Lidé šířící lži a oblbující národ mají spoustu peněz jak od Rusů, tak od Andreje Babiše a od na Rusko napojených oligarchů, Andrej Babiš otevřeně vyhrožuje České televizi a Českému rozhlasu, že je zestátní a vezme pod svoji kontrolu a prochází mu to bez nějaké větší reakce. Pokud u nás po volbách uchvátí moc Andrej Babiš, SPD, Motoristé a Stačilo, pak se velmi silně obávám, že šíření jiných názorů než názorů těchto subjektů tak beztrestné nebude. Tak na co ještě čekáme? Kdy se konečně přestane pouze nesměle mluvit a informace uvádějící lži hlásané Rusy a jejich tuzemskými pomahači na pravou míru budou slyšet alespoň stejně silně nebo silněji, než ony zmíněné lži?
No právě -Vy to popisujete správně, jenomže opačně – a výsledek bude stejně špatný.
Protože máte jistě pravdu v tom že „..Boj proti dezinformacím je nezbytnou a nevyhnutelnou součástí podpory demokracie. “ To ano, jenomže to taky musí dělat právně.
Co to značí – třeba veřejně známý
proces se Zemanem, kvůli výroku s Peroutkou trval – 5 let.
Podle práva, protože i obviněný/žalovaný má svoje práva se právně bránit.
Což by se dalo diskutovat, že v případě akutního nebezpečí? je strašně pomalé.
Jenomže – snaha se pokoušet toto v určitých případech řešit mnohem rychleji, „v zájmu státu“ omezit lidem jejich práva, by znamenal ten efekt, že i ty státní orgány po volbách a s novou vládou by pak mohly používat stejné prostředky zasahující do práv a svobod občanů. Vlastně by se jim to ulehčilo, že by ty své totalitní zákony nemusely ani zavádět, převzaly by je od dosavadní demo.
Takže ta otázka stojí, jestli není právě pro demokracii lepší, nechat se každýho vypovídat jak chce. Oni si „normální lidi“ i tu pravdu a lež přeberou sami.
„Host jako host“, jak říkával hospodský Palivec. „. seď v hospodě a žvaň si, co chceš.“..
Bohužel, k jeho velké smůle mu tam právě seděl policejní konfident Bretschneider, který právě jeho za jeho projevy udal..
Divím se petrph, že vás Rusové pro vaše ubohé bláboly už dávno neposlali k šípku. A to se vůbec netýká pouze této vaší jedné reakce na můj příspěvek. Už jsem vám kdysi dávno napsal, že vaše příspěvky jsou ve stylu, který Poláci nazývají pierdolenie kotka przy pomocy młotka.
Skeptiku, problém je v tom, že se společnost neshodne na tom, co je pravda, a co desinformace. A vláda se navíc kompromitovala tím, že řada údajů, které prohlašovala za „desinformace“ se následně projevila jako pravdivá.
A máte zde i verdikt Ústavního soudu, jasně prohlašující, že svoboda projevu zahrnuje obecně i svobodu šířit desinformace, pokud tím není porušen nějaký jiný zákon (třeba se nevztahuje na křičení „Hoří“ v přeplněném sále, nebo na desinformace o přítomnosti bomby). V tom druhém případě ovšem není trestné, ale naopak žádoucí, aby když někdo uvidí nějaký podezřelý předmět, který by mohl být bombou, aby to nahlásil, i v případě, že se následně ukáže, že to bomba není.
Páni A. S. Pergillové, vám by paní učitelka dala v první třídě pětku ze čtení. A nebylo by to poprvé, protože čtení vám činí velké potíže po celou dobu, co vaše příspěvky už po několik let na Hlídacím psu sleduji. Nikde jsem nic nepsal o nějakém zakazování a trestání. Psal jsem pouze o tom, že by pravda měla být slyšet stejně hlasitě nebo hlasitěji než dezinformátory hlásané lži. Opět vaše známá taktika podle metod kremelské propagandy psát o koze, jestliže se jedná o voze. Tuto taktiku A. S. Pergillové používáte strašně rádi. Jenže je už poněkud okoukaná.
Citoval jste:
„Boj proti dezinformacím je nezbytnou a nevyhnutelnou součástí podpory demokracie. “
A problém je,. že nejste s to definovat, co to ty desinformace jsou a jak je poznat od pravdivých informací.
V minulosti jsem psal o dezinformacích opravdu mnohokrát a mnohokrát jsem se opíral a na diskuzích HP uváděl definici podle Elliota Higginse z knihy Jsme Bellingcat, což jste patrně při tom množství práce a úkolů zadaných od příslušných ruských institucí patrně zapomněl. Tak vám osvěžím paměť:
Elliot Higgins, Jsme Bellingcat. Vyšetřovatelé globálního zločinu a neohrožená budoucnost žurnalistiky, vydala N media a. s. v Praze v roce 2021, strana 66-67:
Kreml používá metodu, kterou expert na dezinformace Ben Nimmo popsal pomocí čtyř sloves, jež v angličtině začínají na D (Dismiss, Distort, Distract, Dismay), tedy „odmítnout, překroutit, odvést pozornost, zastrašit“. Nejprve ruští představitelé agresivně odmítnou nepohodlná fakta, případně urazí samotné zdroje a odsoudí je jako „rusofoby“ nebo nástroje konkurenčního státu. Dalším krokem je překrucování, buď zveličení pravdy k nepoznání, když se třeba z drobného shromáždění stane země zmítaná protesty, nebo jednoduše vymýšlení nepodložených tvrzení jako v článku ruské státní tiskové agentury ITAR-TASS v den sestřelení MH 17. Ten citoval očité svědky, že separatisté sestřelili ukrajinský AN-26, přičemž dnes víme, že se to nikdy nestalo. Třetí taktika, odvádění pozornosti, obnáší konspirační teorie a „whataboutismus“, tedy obracení obvinění proti obviňujícímu, jako např.: „Tvrdíte, že separatisté sestřelili letadlo na Ukrajině, ale co tisíce civilistů zabitých za války v Iráku?“ Výsledkem whataboutismu je morálně zmatený světonázor, že nikomu se nedá věřit a cokoli může být pravda. Čtvrtou taktikou je zastrašování, tedy vyhrožování vážnými následky těm, kdo vytrvale zpochybňují Kremlem prosazovaný narativ. Konec citátu z Jsme Bellingcat. Měl bych ještě definici „fake news“, což je něco podobného, ne-li totéž, co dezinformace:
Maik Fielitz, Holger Marcks, Digitálny fašizmus, vydalo vydavateľstvo HADART Publishing s.r.o., Vydavateľstvo Matice slovenskej Martin, v roku 2022, strana 86:
Niet pochýb o tom, že najä krajná pravica využíva fake news v politickej súťaži. Je to súčasť jej stratégie „najprv vytvoriť alternatívne fakty a potom alternatívnu realitu,“ ako píše Patrick Gensing, ktorý sa zaoberá overovaním faktov. Túto manipulačnú stratégiu nemožno zakryť tým, že extrémna pravica obvinenie z fake news rada obracia proti údajnej „lživej tlači“. Ako uvidíme, toto obvinenie je v skutočnosti súčasťou ich praktík gaslightingu. Konec citátu z Digitálneho fašizmu. Stačilo vám to, prolhaní A, S, Pergillové?
Skeptiku, tohle jste tu citoval už víckrát, v podstatě ad nauseam.
Nikdy jste ovšem nedoložil, že ti vámi citovaní pánové nejsou desinformátoři.
A, bohužel, opakovaně se stalo, že to, co soudruzi prohlašovali za desinformaci, se po pár týdnech či měsících ukázalo být pravdivou informací. To se opakovaně stalo i soudruhům z EK.
A v minulosti nikdy cenzura nesloužila na blokování nepravdivých informací, ale vždy těch pravdivých, ať ji provozovali nacisté, komunisté nebo nyní „liberální demokraté“. Dokonce si nyní soudruzi vymysleli „zvláštní“ kategorii desinformací, „malinformace“. To je informace pravdivá, ale nehodící se vládnoucím soudruhům. Viz text pana Benjamina Kurase v dnešním Neviditelném Psovi (a patrně je vystaven i jinde). Příslušní instrukce, mj. kategorizující ty desinformace, vytáhli na veřejnost hoši Elona Muska když filcovali počítače podvodníků a totalitářů z USAID.
Vy jste chtěl definici dezinformace, tak jsem vám ji podal vy čtení neznalí A. S. Pergillové. A nyní pro změnu chcete, abych doložil, že mnou citovaní pánové nejsou dezinformátoří? Doložte tedy vy A. S. Pergillové, že mnou citovaní pánové dezinformátory jsou. Na to vaše neustálé kladení otázek jako metodu ruských dezinformací už dávno přede mnou také odpověděl pan Elliot Higgins:
Eliot Higgins, Jsme Bellingcat: vyšetřovatelé globálního zločinu a neohrožená budoucnost, vydala N media a. s. v Praze v roce 2021, strana 96 – 97:
Rétorickým reflexem dezinformační scény jsou nekonečné dotazy, přičemž se nikdy nepozastaví nad odpověďmi. Když je odkážu na náš vyčerpávající výzkum, odbočí k další otázce. Tahle skořápková hra naznačuje, že důkazy by se neměly brát v potaz, protože všude číhá politická manipulace – takovéhle znevažování odpovědí provozují třeba lidé od RT, jejichž heslo ostatně zní „Pochybujte víc“. Konec citátu. Sedí na vás to vyjádření Elliota Higginse A. S. Pergillové, jako pr*el na hrnec. Museli jste být přímo skvělými žáky.
Vážený skeptiku, pro mě je např. důležité to, že EU opakovaně něco popírala a pak se provalila pravdivost onoho popírání.
Jedna z takových věcí byly informace o přípravě zákazu olověné munice (naprostého nesmyslu, jako veškerá agenda EU), který nakonec EU vydala v ještě horší a nesmyslnější podobě, než byly informace, které prosákly ven.
Důležité také je, že EU neustále šíří desinformace o klimatu, čistě v zájmu skupin, které na klimanesmyslech založily svou bezpracnou a pohodlnou existenci.
O olověné munici žádné informace nemám, neboť mě olověná munice vůbec nezajímá. Soudím, že se jedná o munici pro myslivce, kterým já nejsem. Do munice vojenské EU nemá co mluvit a tudíž nějaká munice pro myslivce je mi naprosto lhostejná. O tom, že s klimatem není něco v pořádku vnímám i já, i když ani v této oblasti nejsem odborníkem. Pamatuji, že v mém dětství a mládí v zimě mrzlo a měli jsme běžně sníh i v nížinách, což se nyní neděje. A trvá to už pěknou řadu let. Nedivím se tedy, že si toho všimli v EU, ale současně se nedivím, že si toho nevšimli A. S. Pergillové. Nejedná se zdaleka o jedinou věc, které si A. S. Pergillové nevšimli.
Skeptiku, ono se to týká i např. diabolek do vzduchovky, nebo munice pro sportovní střelbu, tedy zdaleka ne jen myslivců.
Druhá věc je, že na starých bojištích se běžně nacházejí kulky bez jakýchkoli známek oxidace a olovo vydrží i velmi agresívní prostředí, vytvořené hnijící lidskou mrtvolou (jak olověný sarkofág tak i olověné cedulky, identifikující nebožtíka). Takže boj proti němu je totální nesmysl.
Nicméně princip je v tom, že EUrokomise lhala jak Rudé právo, že se žádná taková restrikce olověné munice nekoná, že informace o ní jsou všechny jen lži a desinformace. Proto se jí absolutně nedá věřit v ničem.
.
A loni byla ukončena dlouholetá družicová mise CERES, která jasně prokázala, že současné oteplování je dáno jednak zvýšenou sluneční aktivitou, jednak poklesem albeda (odrazivosti) Země, oblaků i povrchu. Nic z toho nemá souvislost s antropogenním oxidem uhličitým, veškerý boj proti němu je jen nesmyslné plýtvání prostředky a poškozování ekonomiky.
To by tu ovšem nesměla vládnout totálně zkorumpovaná bruselská byrokracie, která má z „boje za klima“ nehorázné příjmy.