Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech zintenzivnila frekvenci prohlášení o tom, že „v zájmu národní bezpečnosti“ potřebuje Grónsko a že ostrov i přes jasné odmítnutí tamějších obyvatel i představitelů Dánska jednou pro své obranné plány před Čínou „získá“ stůj co stůj.
Navzdory pochybnostem, zda zůstávají Spojené státy ještě tím stále stejně důvěryhodným spojencem jako posledních více jak pětasedmdesát let, Dánsko pro svou obranu vážně uvažuje o nákupu dalších vyspělých amerických zbrojních systémů. Včetně další várky letounů F-35. Obecně se předpokládá, že by mohlo jít o 8-12 dalších strojů.
„Stojíme před potřebou posílit naši flotilu stíhacích letadel. A je zcela logické pořizovat další stíhačky F-35,“ prohlásil dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uprostřed vášnivých debat, zda nákupy amerických systémů nemohou vzhledem k chování Bílého domu vůči evropským spojencům být jistým bezpečnostním rizikem. Dánsko podle jeho slov není tak velký stát, aby si mohlo dovolit několik typů nadzvukových strojů.
I dag markerede fungerende forsvarschef Michael Hyldgaard, at F-35 fra den 1. april er klar til gradvist at overtage afvisningsberedskabet fra F-16. Læs mere: https://t.co/mdThd7a1bQ https://t.co/qktYhucDRL
Poulsen odmítl spekulace, že by Washington mohl letouny F-35 na dálku vypnout. Deníku Børsen připomněl, že letouny jsou americké, ale jsou vyráběny z dílů několika společností, včetně evropských, a proto jsou Spojené státy a Evropa na sobě vzájemně závislé.
„Jestliže jste v programu F-35 a jste partnerem v programu, jsou všichni na sobě vzájemně závislí. Včetně USA,“ konstatoval náčelník švédské obrany Michael Hyldgaard.
Dánsko si z USA v roce 2016 objednalo celkem 27 letounů F-35A za tři miliardy dolarů (v přepočtu přes 69 miliard korun). Země ovšem patří od počátku k partnerům programu takzvané třetí úrovně a finančně se podílelo na vývoji stroje. První z objednaných strojů přistál v Dánsku v říjnu 2023 a k dnešním dni mají dánské vzdušné síly doma k dispozici celkem jedenáct těchto strojů. Dalších šest vyrobených letadel zůstává v USA a slouží k výcviku dánských pilotů.
Od 1. dubna mají dánské F-35 postupně převzít ochranu vzdušného prostoru místo letitých strojů F-16.
Opačný názor než vedení armády a ministerstva má šéf dánského parlamentního výboru pro obranu Rasmus Jarlov, který na síti X uvedl, že „lituje výběru stíhaček F-35 pro svou zemi“. Spojené státy podle něj momentálně chtějí posílit pozici Ruska a oslabit Evropu.
Uživatelé letounů F-35
Jarlov si podle svých slov dovede představit situaci, kdy USA skutečně budou chtít získat Grónsko, Dánsko pochopitelně odmítne a Washington bude kvůli tomu hrozit deaktivací dánských zbraňových systémů nebo na Dánsko nechá zaútočit Rusko. „Nákup amerických zbraní je proto bezpečnostní riziko, které nemůžeme podstoupit. V příštích letech uděláme obrovské investice do protivzdušné obrany, stíhaček, dělostřelectva a dalších zbraní a pokud to bude možné, musíme se vyhnout americkým zbraním,“ uvedl.
Sám Poulsen stále ostřejší Trumpova slova označil za skrytou hrozbu pro Dánsko, kterou si země nenechá líbit. „Když americký prezident znovu opakuje svou touhu ovládnout Grónsko, musíme udělat čáru v písku. Protože ta prohlášení jsou tak přitažená za vlasy!“ řekl s tím, že se taková prohlášení na amerického prezidenta nehodí a zvláště, když míří na tak blízkého spojence.
A bude toho víc
Dánsko patří stejně jako Spojené státy k tuctu zakládajících zemí NATO. Opakované zpochybňování amerických závazků ke kolektivní obraně z úst Donalda Trumpa sice Kodaň bere velmi vážně, a stejně tak hrozby o anexi Grónska, ale na druhou stranu tvrdí shodně to, co většina členů Aliance: Spojené státy dál zůstávají klíčovým spojencem.
A platí to i ohledně čerstvých dánských plánů na bleskové znovuvybudování své protivzdušné obrany.
Jeg har brug for klart at sige fra overfor det, som jeg oplever, er en optrapning fra amerikansk side.
Når den amerikanske præsident igen gentager sit ønske om at overtage Grønland, så bliver vi nødt til at trække en streg i sandet.
Země prakticky posledních 20 let protivzdušnou obranu neměla a rozevřít nový ochranný deštník proti vzdušným hrozbám chtěla až kolem roku 2032. Jenže ruská válka na Ukrajině plány uspíšila. Sotva před týdnem Dánsko otevřelo zbrusu nové křídlo protivzdušné obrany na letecké základně Skalstrup u Roskilde, které bude sloužit jako velitelstvím dánské pozemní protivzdušné obrany.
A souběžně s tím zvláštní Rada ministerstva obrany pro materiál a akvizice zkoumá možnosti urychleného pořízení pozemních systémů protivzdušné obrany včetně střel krátkého i dlouhého dosahu pro ochranu prakticky celého Dánska. Prozatímní řešení mají najít a pořídit ještě letos, nejpozději v roce 2026. Mezi možnostmi je také pronájem nebo nákup dočasných kapacit.
„Bezpečnostní situace vyžaduje, že je potřeba urychlit budování bojové síly dánských ozbrojených sil. Zřízení pozemní protivzdušné obrany v Dánsku je naprosto prioritní operační potřeba,“ konstatoval ministr obrany Troels Lund Poulsen. Zatím není jasné, jaké systémy pro rychlé zabezpečení v průběhu několika měsíců Dánsko zvažuje.
Na vícevrstvou architekturu pozemní protivzdušné obrany má přitom země vyčleněno asi 3,35 miliardy eur (v přepočtu přes 83 miliard českých korun). Ačkoliv s údajnou nabídkou relativně levného řešení přišel Izrael, dánská komise pro akvizice a logistiku ministerstva obrany (DALO) před časem zúžila seznam potenciálních dodavatelů a tím i zvažovaných systémů z dvanácti na šest.
V kategorii systémů krátkého až středního dosahu jsou ve hře čtyři systémy. Patří mezi ně norský systém NASAMS (Kongsberg), německý IRIS-T SLM (Diehl Defence), francouzský VL MICA (MBDA) a systém IFPC z USA.
Forsvarsminister Troels Lund Poulsen åbner Air Defence Wing på Flyvestation Skalstrup til Danmarks jordbaserede luftforsvar✈️
Det sker parallelt med, at FMI afsøger mulighederne for en hasteanskaffelse af jordbaserede luftforsvarssystemer. https://t.co/6q8dYXCOZm
A v kategorii systémů dlouhého dosahu připadají podle komise v úvahu dvě varianty. Buď americký systém Patriot nebo systém SAMP/T-NG z evropského spojení výrobců.
Jestli se Dánsko bude chtít ve světle Trumpových hrozeb spoléhat na americké systémy také v této oblasti, je zatím nejasné. Ministr obrany Poulsen na dotaz při otevření nového křídla protivzdušné obrany uvedl, že v tom nevidí problém. „Stále bychom měli být schopni investovat do amerického vybavení,“ prohlásil s tím, žije ovšem otevřený také investicím do evropského vybavení.
Dánský tlak na vytvoření protivzdušné obrany vychází z vlastního závazku v rámci NATO. V současné době je dánská pozemní protivzdušná obrana omezena pouze na systémy FIM-92 Stinger s velmi krátkým dosahem. Plány do budoucna přitom také zahrnují zavedení mobilních systémů Skyranger 30 na obrněných vozidlech Piranha V, jako součást dánské účasti v evropské iniciativě Sky Shield (ESSI). Očekává se, že tyto systémy zlepší ochranu na krátké vzdálenosti.
Jádrem strategie protivzdušné obrany Dánska nicméně dál zůstává letectvo a námořnictvo. Královské dánské letectvo provozuje stíhačky F-16, postupně je nahrazují letouny F-35. Mezitím dánské královské námořnictvo nasadilo pět fregat vyzbrojených raketami RIM-162 ESSM a SM-2 Block IIIA pro protivzdušnou obranu středního a dlouhého dosahu.
