Modlím se, aby rubl dál neklesal, napsal do novin ruský čtenář. Netušil, že bude ještě hůř

ParlamentníListy.cz se pokusily udělat sondu toho, co se kolem rublu dělo již v minulosti, i toho, co se může dít dál – třeba pokud se rozhodne Rusku podat pomocnou ruku Čína. Pravdou je, že na poklesu rublu mají mimo jiné velký podíl sankce, kterými svět a EU Ruskou federaci trestá za postup na Ukrajině a Krymu. A tak hlavně v prosinci docházelo k již doslova kalamitním stavům. Na těch mohli vydělat snad jen lidé, co potřebovali za rubly nakoupit letenky od ruských leteckých společností (tím se cesta do daleké exotiky klidně dostala k hranici 7, 8 tisíc našich českých korun), na druhou stranu všichni, kteří jsou na rublech závislí, měli důvod jen hořce litovat. Nutno dodat, že mezi takové patří třeba i čeští hokejisté, co do RF odjeli hrát a nyní musí čelit zpožděným výplatám, či podstatně nižším odměnám, než které jim byly přislíbeny. Bohužel, vše je ale podstatně složitější. Jde o politiku, zahraniční politiku, o zlato a možná i o to, která měna bude dál fungovat jako světová rezervní měna.

Padající rubl ovlivňuje i životy a ekonomiku v dalších postsovětských zemích

Propad rublu se odráží i v dalších postsovětských zemích, jelikož ty jsou závislé na dobré kondici ruského hospodářství. Když došlo ke strmému propadu rublu v polovině prosince, způsobilo to nervozitu nejen mezi ruskými nákupčími, ale i mezi představiteli ovládajícími státy někdejšího Sovětského svazu. Povšimla si toho i světová média.

„Slabý rubl vyvíjí velký tlak i na stabilitu ostatních měn v regionu,“ vysvětloval ve Financial Times ekonom Oleg Kuzmin z moskevské investiční společnosti Renaissance Capital s tím, že když se Rusku nedaří, táhne to dolů celý region. Připomněl pak mimo jiné například to, že vlády v Bělorusku, státech Kavkazu a Střední Asii obecně praktikují tvrdou monetární politiku. I z tohoto důvodu jejich měny letos zatím neoslabily tak dramaticky jako rubl, ukrajinská hřivna nebo moldavský leu (oslabil letos o 17 procent).

Rusové se báli propadu rublu již v roce 2011. Nepočítali ale se sankcemi

Je namístě přitom připomenout fakt, že na obavy Rusů upozorňovala média již v roce 2011. Tedy v době, kdy ještě nikdo netušil, jakým směrem se bude ubírat vývoj na Ukrajině, že dojde k anexi Krymu, že bude Rusko sankcionováno. Jediné, s čím se tehdy a správně počítalo, byl propad cen ropy. I tehdy už byli Rusové nervózní.

Po oslabení ratingu Spojených států a pádu cen ropy se báli příchodu nové krize. Strachu z návratu těžších časů čelili nákupy zlata či cizích měn, které pro ně byly jistější investicí než rubl. Ekonomové ale obyvatele uklidňovali, že ruský rozpočet počítal i s hlubším propadem cen ropy a přitom nebude ohrožen.

„Ruble nešetřit, ale utratit – je nejvyšší čas nechat si opravit zuby, vyměnit nábytek či nakoupit techniku. Držte úspory v různých měnách, anebo investujte do zlata, dokud ještě je,“ zněly tehdejší rady odborníků, kterými zásoboval své čtenáře místní populární list Komsomolskaja pravda. O roli zlata se ještě zmíníme níže, přesto je zde nutné poznamenat, že prodej zlatých mincí v důsledku tohoto prudce v onom roce 2011 vzrostl. A jak se ukazuje, právě zlato, může být v blízké budoucnosti hodně důležité pro to, jak Rusko z problémů vymanit.

„Modlím se k Bohu, aby spasil rubl. A aby Číňané kupovali co nejvíce ropy,“ upozornila agentura Reuters na jednu čtenářskou reakci na výše popsané rady odborníků v Komsomolskoj pravdě. Necháme-li však stranou modlitby jako cestu k nalezení řešení nepříjemné situace, je na místě připomenout i to, o čem se spekuluje v posledních měsících a co pod vlivem aktuálního vývoje může dostat zcela jiné světlo.

Aktuální informace zní, že ruská ekonomika v listopadu 2014 klesla o půl procenta a zaznamenala tak první propad HDP od října 2009, kdy ji srážela globální finanční krize. Uvedl to v posledním týdnu tohoto roku server BBC s odkazem na ruské ministerstvo hospodářství. Jde tedy o první známku recese, kterou ruští ekonomové i vláda čekají kvůli propadu cen ropy a dopadu západních sankcí. Je zřejmé, že se RF bude snažit najít cestu k obraně.

Dochází k přechodu na východ?

Evropa, ale i Spojené státy, se nacházejí v době zlomu. Na tom se letos v květnu na mezinárodní konferenci, která se uskutečnila v Praze, shodlo hned několik ekonomů a odborníků z řad finančních analytiků. Upozorňovali však svorně též na další fakt: že možná nadvláda starého kontinentu a USA nad zbytkem světa postupně bude uvadat a přemístí se na východ – hlavně do Asie.

„Evropa i svět stojí na prahu nového fundamentálního nastavení dimenzí, ve kterých žijeme, či jsme byli zvyklí žít. Svět v podobě, jak ho známe, se zrodil ke konci 2. světové války, dokázal přežít i ‚studenou válku‘. Po jejím ukončení nastoupila globalizace, do které se zapojilo po roce 1989 i dosud stranou stojící Rusko svojí šestinou světa, kterou zaujímá. I to byl další počin ke změnám světové ekonomické struktury. Ovšem krize v letech 2007 až 2008, která postihla veškerý svět západní civilizace, vyvolává otázky, zda vůbec bude možné se do toho stavu, který byl nastolen před touto krizí, vrátit,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz politolog Michael Romancov, který přednáší na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Univerzitě Karlově.

Západní svět v ohrožení?

Romancov též konstatoval, že západní svět, tak jak se vyvíjel v posledních 500 letech a ovlivňoval chod na celé planetě, je ohrožen. „Na začátku 90. let se objevila varování a hlasy, že se síla, která spočívala v euroatlantickém spojení a kultuře, přemístí do jiných částí světa. Adeptem na to, kam, je Čína – protože ta je schopna fungovat jinak než dosavadní svět. Pro ty země, které mají otevřenou ekonomiku jako Česká republika, je nutné si uvědomit, jak moc jsme v rámci toho globálního světa na okolí a všech trendech závislí. Vše, co se totiž děje kdekoli na planetě, nás může ovlivnit,“ upozornil též Romancov na zmiňované konferenci nazvané symbolicky Evropa ve zlomovém období.

Dolar nebo rubl? Napětí panuje u obou měn

To, do jaké míry nejde o plané výhrůžky či strašení, pak napovídá realita. Ještě nedávno se totiž hovořilo o tom, že americký dolar nečekají dobré časy a zřejmě by se brzy mohl ve své síle opět zatřást. Proč? Obavy i teorie (možná konspirační) vycházely ještě v polovině letošního roku ze zveřejněných informací ruského ministerstva financí, které uváděly, že jsou čínské společnosti připraveny na transakce s Ruskem. A ty mají již proběhnout v rublech a jüanech, nikoli, jak tomu bylo dříve, tedy v dolarech.

Konec dobrých časů? Ovšem otázkou je, zda pro rubl či dolar?

„Začátek operace v národních měnách může dát impuls k dalšímu rozvoji hospodářské spolupráce mezi Ruskem a Čínou,“ řekl koncem května 2014 ruský ministr financí Anton Siluanov, což zaznamenaly i ruské zpravodajské agentury, včetně významné ITAR-TASS. Podle ruského ministra byly v té době čínské společnosti připraveny investovat do ruských infrastrukturních projektů na Dálném východě.

Když se k tomu přidá v ekonomických kruzích veřejně známá pravda o tom, že Čína není nejšťastnější z toho, že rezervní světovou měnou je stále americký dolar, a to, že stejný názor má i Moskva, pak je tento krok vyústěním, které o další krok posouvá výše uvedené úvahy k realitě.

I proto se objevovaly již nejen jako konspirační teorie, ale i jako teorie přijímané mainstreamem, úvahy, které naznačovaly, že hegemonie amerického dolaru se možná stane minulostí. Pochopitelně se v komentářích i argumentovalo: například obrovskou zadlužeností USA. Komentátoři a analytici se ptali, zda může být měna tak velmi zadlužené země rezervní? I proto někteří naznačovali, že je zřejmé, že se schyluje (anebo možná již běží) k boji, jak tuto měnu v pozici rezervní měny udržet nadále. Jaké zbraně budou obrazně řečeno využity a jaké šance z toho budou plynout, ukáže čas.

Vše je v plném proudu?

Například americký byznysmen Russo Winter pro Russia Beyond the Headlines tvrdí, že válka o rezervní měnu je již v plném proudu. A vede ji Čína, která podle něj už zaútočila na dolar.

Vytvořilo se tím jakési „pásmo jüanu“, ve kterém je v současné době Rusko, Írán, Angola, Súdán, Venezuela a Čína. Všechny tyto země se dohodly, že budou platit mezi sebou jüanem, a to (zatím?) hlavně za ropu. Nejde přitom o malý obchod – ale přibližně o 5 milionů barelů, za které se už nebude americkým dolarem platit.

Pro potvrzení trendu pak nahrává i krize na Ukrajině a vše, co se kolem ní vyvíjí ve zbytku světa. Těžko říct, zda k rozhodováním vedla tehdy „jen“ hrozba avizovaných sankcí (které již tvrdě běží) vůči Ruské federaci, či zda za tím stálo strategické uvažování a přesměrování toků. V každém případě Rusko začalo tlačit na obchodní dohody, které minimalizují účast (a vliv) amerického dolaru už od nástupu ukrajinské krize.

Rusové měli prý plán na posílení role rublu

To, jak posílit rubl, však Rusko mělo prý naplánováno ještě v době, kdy zdaleka nikdo netušil, kam se jeho hodnota dostane. Například Hlas Ruska koncem letošního dubna s odkazem na ruské tiskové zdroje informoval, že ministerstvo financí této země je připraveno spustit plán na radikální zvýšení role ruského rublu v exportních operacích, čímž bude redukovat podíl v dolarech denominovaných transakcí. Ruské vládní zdroje věřily, že tím je jejich bankovní sektor „připraven vypořádávat rostoucí počet v rublech denominovaných transakcí“.

Když v červnu letošního roku dělaly ParlamentníListy.cz rešerši zpráv na toto téma, nešlo přehlédnout ani informaci tiskové agentury Prime, která oznamovala, že ruská vláda již 24. dubna 2014 zorganizovala speciální schůzi věnovanou nalezení řešení, jak se zbavit amerických dolarů v ruských exportních operacích. Povolala špičkové experty z energetického sektoru, bank a vládních agentur a padlo navržení četných opatření. Ta byla odezvou na případné americké sankce.

Čím víc bude Západ proti Rusku útočit, tím víc je nutí obracet se k Východu

Zdá se tedy, že situace se dostává do slepé uličky – tedy minimálně pro současný euroatlantický svět, jak ho dosud známe. Čím víc bude Západ k Rusku vyvolávat nesmiřitelné konflikty a čím víc ekonomických sankcí po něm bude házet, tím více bude Rusko v čele s Vladimirem Putinem nucené uhýbat od obchodovacího systému denominovaného v amerických dolarech. Zároveň pak ale bude zřejmě stále více vstřícné k Číně a Indii.

Nastává čas měny kryté zlatem?

Již dlouho se hovoří o tom, že se svět a světová ekonomika touží vrátit k tomu, aby měna byla kryta zlatem – tak, jak tomu bývalo dříve. Snahy jsou pochopitelně i na té nejvyšší úrovni – tedy kolem rezervní měny. I to by mohlo být něčím, co by mohlo nakonec Rusku pomoci. Jak?

Pokud by došlo k návratu měn krytých zlatem a jejich příští dominanci na světových trzích. I tak totiž prý celkem reálně může vypadat blízká budoucnost, protože se o něco podobného snaží Rusko již delší čas, podobné cíle si klade i Čína a další státy. A ty mohou být i možným spojencem RF. Zvlášť, pokud by se naplnily informace, že v budoucnu bude chtít Rusko obchodovat s energiemi ve zlatě.

„Díky zásobě zlata přes 30 milionů uncí a velkým nalezištím si to může snadno dovolit. Na krytí měny zlatem se Rusko připravuje už delší dobu a vytrvale skupuje zlaté zásoby. Teprve v reakci na americké sankce se ale rozhodlo k ražbě zlatých mincí a k využití zlatem krytého rublu jako alternativy vůči dolaru a euru při obchodování se zásobami energie,“ uvádí portál nakupzlato.cz. A i když může toto vyjádření působit na někoho neobjektivně, kvůli obsahu jeho činnosti, pravdou je, že podobné zvěsti šíří i mnozí další odborníci – nejen ti, co se živí nákupem a prodejem zlata.

Čína podniká kroky, které mohou zvrátit poměry na Zemi

Jak už bylo uvedeno výše, i Čína, ke které se Ruská federace nyní častěji obrací, v poslední době skupuje zlato. Skupuje je ve velkém, takže se objevují spekulace o tom, zda za tím nestojí snaha, aby to byla právě Čína, kdo má ambice převzít brzy globální rezervní měnu (kterou drží zatím USA). Na rozdíl od Spojených států by však zřejmě mohla již tuto měnu krýt zlatem – tak, jak tomu bývalo kdysi.

Poté, co někteří odvážní odborníci nacházejí postupně odvahu hovořit o tom, že je čas začít uvažovat tak, abychom se naučili brzy vnímat jako středobod světové ekonomiky Východ, a nikoli dosud dominující euroatlantický svět, lze pozorovat celou řadu faktorů, které tyto teorie potvrzují.

Závěrem lze připomenout, že Čína disponuje hned několika trumfy. Vlastní například bilion dolarů dluhu Evropy a je druhou největší ekonomikou planety. Navíc – nikdo nepoužívá dolar v mezinárodním obchodě více než Čína, kromě samotných Spojených států. Pokud dosud Čína musela používat dolar v mezinárodním obchodě, protože k tomu nebyla žádná atraktivní alternativa, zlatem podložený jüan by to všechno rychle a zásadně změnil. Vzhledem k jednáním a vztahům Ruska s Čínou v posledním období, se tak dá usuzovat, že změnu k lepšímu by to nakonec přineslo zřejmě i ruskému rublu…