„Když něco přijde, taky si občas říkám, že by už bylo nejlepší se na to vykašlat. Ale jen chvilku. Jinak mě basket pořád hrozně baví a končit se mi nechce. Můžu ještě pár let hrát,“ věří kapitán děčínských basketbalistů, jenž 32. narozeniny oslaví 30. července.
Nezaskočilo vás, když váš vrstevník a spolu s vámi nejdéle sloužící Válečník Miroslav Soukup ukončil tak brzy kariéru?
Jak se to vezme. Měl dlouho problémy s koleny, už loni se řešilo, jestli bude hrát dál. Možná by ještě jednu sezonu dal, ale už to není na to, aby pořád trénoval naplno, potřeboval by úlevy. Je dobře, že bude pokračovat ještě aspoň v Litoměřicích, i tam si ještě zažije ty emoce, které potřebuje.
Jak moc bude chybět v kabině?
Určitě hodně, vždyť tu strávil celou kariéru. Ale budeme spolu trénovat mládež, pomůže i s mladými u áčka, což je dobře. Berou ho, má jim co dát, odehrál toho opravdu hodně. Bude chybět v šatně i na hřišti, ale bude nám pořád na blízku, což jsem moc rád, protože mě s ním pojí i velké přátelství.
Kdo po něm převezme vítězný pokřik v kabině Válečníků?
Asi uděláme výběrové řízení. Už proběhl konkurs na bankéře, to taky dělal Mirek. Zvítězil Luboš Stria, který teď bude muset být občas trochu za drába (smích).
Kromě Soukupa odešel ještě Venta, přicházejí Jelínek a Tucker. Co říkáte na ty změny?
Jirku Jelínka všichni známe a těšíme se na něj. Luboš Stria s ním hrál, říkal nám na něj jen samou chválu. Měl by nám pomoct v kabině i na hřišti. Američana Tuckera jsem zatím viděl jen na nějakém videu, ale věřím, že naše vedení vybíralo pečlivě a bude mít jako vždy dobrou ruku. Bylo by fajn, kdyby se z něj vyklubal někdo jako Hatcher či Sanders. Jinak je tým skoro stejný, což je super, přípravu začínáme 4. srpna, už od pondělí máme tréninkové plány. Takže si ještě užiju pár dnů volna a zase na to vletím.
„Do reprezentace mě ještě zkoušeli přemluvit, ale já řekl, že už ne.“ Jakub Houška, basketbalista Děčína |
Jak jste strávil dovolenou?
Byl jsem Tondovi Pištěckému (bývalý hráč Ústí i Děčína, nyní šéftrenér mládeže v Ústí) na svatbě v Maďarsku, sešli jsme se tam snad se všemi baskeťáky z regionu. Bylo to fajn, bral si Maďarku, byl maďarský guláš (smích). Když už jsme v Maďarsku byli, tak jsme pár dnů s dětmi strávili u Balatonu, při zpáteční cestě jsme to ještě vzali přes jih Čech. Bydleli jsme ve Vodňanech, já tam jako malý kluk jezdil do kempu, tak jsem si zavzpomínal na ta místa. Bylo v tom trochu nostalgie.
Udělal jste si čas i na sledování fotbalového šampionátu?
Koukáme se synátorem, ten je do toho blázen. Klidně vydrží do půlnoci. Hlavně z Messiho je hotovej. Já si vždy někoho vyberu, komu fandím. Je to parádní akce.
Léto si užíváte i proto, že jste po delší době bez reprezentačního kempu. Nemrzí vás to?
Já s reprezentací skončil hlavně proto, že jsem se chtěl věnovat rodině. Ještě i letos mě zkoušeli přemluvit, ale já řekl, že už ne. Byly to krásné roky, ale teď se chci hlavně kvalitně připravit a zaválčit s Děčínem, odehrát celou sezonu. To je pro mě nejdůležitější. Přece jen, bude mi 32. Reprezentovat je čest, konec mě určitě trochu mrzí, ale už byl čas, abych se zase posunul někam dál.
