22. týden v Asii: Bali - jíst, meditovat a lajkovat
Bali nás zasáhlo kulturním šokem. Je to tu vše tak krásné a čisté. Lidé jsou tu vřelí a usměvaví. Služby jsou na vysoké úrovni a to stále za velmi slušnou cenu. Jsme doslova v ráji. Po 22 týdnech v Asii můžeme s jistotou říci, že si Bali opravdu užijeme.
Ubytování v Ubudu
Ubytování je naprosto úžasné. Je sice asi 20 minut cesty na skútru do centra Ubudu, ale máme luxusní domeček s výhledem do zahrady, s koupelnou (která nemá střechu a můžete se tak sprchovat přímo pod hvězdami) a s nádherným bazénem, který má příjemnou teplotu a perfektně se v něm relaxuje. Hostitelé nám dokonce zajistili stůl, takže můžeme v pohodě pracovat přímo v pokoji. Každý den ráno máme v ceně snídani v podobě banánových palačinek, ovocného talířku a čaje. Celý tento luxus pro dvě osoby na měsíc za cca 13 tisíc. Nakonec musím dodat, že na takové zázemí se hodně rychle zvyká a je mi jasné, že se na to bude hodně těžce odvykávat, až budu pod ostravskými továrnami ve svém malém a tmavém bytě.
Sdílel jsem příliš moc
V prvních dnech na Bali jsem to tak nějak přehnal se sdílením na sociálních sítích a dostal jsem silnou pachuť, kdykoliv jsem se podíval na mobil. Začal jsem pochybovat nad tím, co dělám. Má to vůbec smysl? Dále jsem si uvědomil, že se méně dívám kolem sebe, méně si užívám detaily a od těch všech krás života mě neustále vyrušuje těkavá potřeba brát do rukou mobil. Nakonec jsem ale došel, v čajovně s dýmkou v Ubudu, k tomu, že to prostě nesmím přehánět a že musím začít, co nejdříve meditovat.
Začal jsem meditovat
Věděl jsem, že potřebuji pro začátek vedenou meditaci a tak mě napadly dvě možnosti:
- kurz meditace někde v Ubudu
- nebo mobilní aplikace.
Již delší dobu jsem věděl, že existuje mobilní aplikace Headspace (Apple, Android), ve které je několik stovek vedených meditací. Tato aplikace je navíc velmi dobře hodnocená. V neplacené verzi můžete vyzkoušet 30 lekcí zdarma, pak je aplikace placená za cca 300 Kč za měsíc členství. Napsal jsem sice i do meditačního centra v Ubudu a domluvil si schůzku, ale nakonec jsem si to, po večeři s Davidem rozmyslel. David používá aplikaci už několik měsíců a dost si jí pochvaloval.
Tak jsem tedy neváhal a rozhodl se pro vedenou meditace skrz aplikaci. Aspoň pro začátek. Je to nyní 5. den, kdy se ráno po snídani odeberu k bazénu na lehátko, pohodlně se usadím, nasadím sluchátka a začnu hluboce dýchat, prociťují každou část svého těla, pozorně naslouchám zvukům v okolí a vše tak jak mi příjemný anglický hlas lektora v aplikaci řekne. A mohu říci, že pociťují zajímavé výsledky. Po pár chvílích hlubokého dýchání se moje mysl naprosto uklidní a dokonce se jí nechce na nic myslet. Mysl nemusím hlídat a myšlenky nejsou skoro žádné. A to jsem přesně potřeboval. Lekce jsou zatím jen 10minutové. Těším se, až vydržím v tomto stavu aspoň hodinu denně.
Začal jsem jíst zeleninu?
Všechny ty méně příjemné okamžiky, kterým říkám pobyt mimo komfortní zónu, mě neuvěřitelně mění. Každý člověk, který mě dostatečně zná, ví, že nejím zásadově zeleninu. Nicméně jednoho krásného dne při večeři ve skvělé restauraci Balifornia jsem se prostě zkratovitě rozhodl dát si letní salát. Vím, že to pro mnohé lidi bude znít směšně, ale pro mě to byl okamžik srovnatelný s okamžiky, kdy se naučíte třeba poprvé plavat nebo zvládnete svou první jízdu na kole. Salát jsem snědl celý a dokonce mi zachutnal. Proč se to stalo zrovna teď na Bali a proč jsem měl tolik let odpor k zelenině nevím. Něco se ve mně stalo. Možná jsem prostě viděl na naší cestě už tolik, že jsem se nabažil díváním. Teď začalo období, kdy budu více ochutnávat, abych se jednou nabažil ochutnáváním a pak začal zase s něčím úplně novým.
Bali je prostě pecka
Na Bali jsme už byl před dvěma lety, ale nyní mi přijde mnohem krásnější. Možná je to tím, že mám lepší srovnání. Rozhodně nepochopím nikoho, kdo haní pověst nádherného ostrova Bali a odrazuje všechny lidi kolem od jeho návštěvy. Je to tady prostě úžasné. Nádherné chrámy na každém kroku, zelené rýžová políčka, vonící tyčinky, neuvěřitelné duchovní obřady, velkolepé vodopády, nádherné sopky, a tak bych mohl pokračovat dál. Po procestování Thajska, Kambodže, Vietnamu a Jávy mám jasno v tom, že Bali s Thajskem patří k top destinacím.
Zatím jsme toho moc na ostrově neviděli, protože jsme museli v tomto týdnu trochu více pracovat, ale i tak jsme stihli několik zajímavosti:
Vodopád Tegenungan Waterfall
Pod vodopádem Tegenungan Waterfall bylo opravdu hodně lidí, takže bych tam příště šel raději za horšího počasí, brzo ráno nebo po soumraku. Vodopád byl ale opravdu robustní a stálo to za to.
Sloní jeskyni Goa Gajah
Jeskyní Goa Gajah jsem navštívil už před dvěma lety a mohu říci, že jsem toho nelitovat ani teď. V chrámovém komplexu se člověk příjemně projde a nasaje balijskou magickou atmosféru. Jinak se zde nachází přes tisíc let stará tesaná jeskyně a údolí bylo dlouho dobu ztracené pod nánosy způsobenými zemětřesením.
Dramatické představení Legong
Večer před sedmou jsme zašli zakoupit lístky na tradiční taneční představení do centra Ubudu. Na hlavní ulici před Ubud Palace už několik hodin dopředu prodávají dohazovači lístky na představení. My u jednoho koupili lístek za asi 140 Kč. Představení začalo v 19:30, ale byli jsme tam kvůli lepším místům už v sedm. Potkali jsme zde i dva Pražáky a trochu pokecali. Taneční představení bylo úžasné. Celou dobu bylo doprovázeno typickou hudbou na gamelány, což jsou balijské nástroje, které připomínají naše xylofony. Dominantou představení jsou tanečnice, které neuvěřitelně kmitají svýma očima. V představení vystupuje taky král, opice a další nadpřirozená stvoření.
Stezka Campuhan Ridge Walk
Dnes jsem chtěli původně na západ slunce na terasovitá rýžová políčka. Jenže jsme špatně odbočili a jeli jsme asi půlhodiny úplně jinam. Po tom, co mi přišlo, že jedeme už nějak dlouho a pořád nic, jsme se otočili a zajeli alespoň na poslední minuty před západem slunce na zajímavou a krátkou stezku Campuhan Rige Walk. Jsou zde krásné vyhlídky z travnatého kopce a pěkný chrám na začátku stezky.
Prodloužení víza na Bali
Jelikož dostanete v Indonésii vízum pouze na měsíc, museli jsme se postarat o to, abychom si ho prodloužili. Do země se můžete dostat dvěma způsoby:
- měsíční vstup bez možnosti prodloužení (bezvízový styk),
- měsíční vízum, které si prodloužit můžete.
Za to prodloužitelné vízum na letišti zaplatíte 35 dolarů. Proces prodloužení víza ale není nic snadného, musíte podstoupit tyto kroky:
- zajít poprvé na imigrační úřad, vypsat papíry, přiložit kopii rezervaci letenky ze země (musí tam být vidět Vaše jméno), pas a kopii pasu. Do formulářů musíte vepsat také adresu Vašeho ubytování;
- zajít podruhé na imigrační úřad a zaplatit za prodloužení víza;
- zajít potřetí na imigrační úřad a vyzvednout si pas s prodlouženým vízem.
Na internetu jsme četli články, že musíte mít slušné oblečení (dlouhé kalhoty), že musíte mít svoji černou propisku a že jsou někteří úřednici náladoví. My měli ale na imigračním úřadě v Denpasaru naprosto pohodovou zkušenost. Příjemní úřednicí, průpisky všude na pultech, kopírka v areálu a snadný průběh. Byli jsem v normálních šortkách. Udělali jsme ale jednu chybu: vytiskli jsme si jen přední strany letenek, kde nebylo jméno a tak jsme musel zajet mimo areál sehnat nějaké kopy centrum, které vytiskne celé letenky z emailu. Stačilo zadat do google maps “foto copy” a do pár minut jsme výtisky měl.
No a to je v tomto díle vše. Za nejdůležitější okamžiky v tomto týdnu tedy pokládám:
- uvědomění, že nechci být otrok sociálních sítí
- započetí meditací
- snězení několika salátů
No není to skvělé? Co jste nového a důležitého udělali ve Vašem týdnu Vy? Napište mi to, prosím, do komentářů.
Pokud byste měli dotazy, připomínky nebo nějakou Vaši zkušenost, napište mi ji prosím do komentáře dole. Pokud se Vám navíc článek líbil, tak ho prosím sdílejte na svém Facebooku. Tím vším mi pomůžete v motivaci psát další články z mých cest.
Článek byl publikován: 18. 04. 2018
