Václav Kopta: Ztratil jsem existenční strach

„Stín mého táty nepřekonám. Nesoutěžím a jsem smířený s tím, že nedosáhnu té poctivosti, se kterou to dělal. Nedeprimuje mě to a s velkou pokorou na něj vzpomínám.“

Ujišťuje, že úplně stačí, když člověk ovládne řemeslo. „Je to na úkor profese, ale vyskytnou se lidé, kteří vládnou víc marketingem, než talentem. Významy sdělení tím ztrácí na síle. Nechci působit jako staromilec, ale sleduju to a nemám z toho radost. Textařina upadá.“ Václav Kopta přiznává, že teď se mu písňové texty píší snadno. Má to svůj důvod. „Ztratil jsem existenční strach. Teď si můžu víc vybírat, protože mě živí herectví. Mám to privilegium, že je to radost. A když se vám z textařiny podaří vyeliminovat tu nutnost, tak je to svátek. V tomto stádiu teď jsem.“

Jak se dostal k hudbě a kapele Bluesberry? Jak vzpomíná na své působení v divadle Semafor? Kde tráví dovolenou? Poslechněte si ze záznamu.