Praha – Středoškoláci se stanou posluchači prázdninové školy na téma Nanomateriály a nanotechnologie. V rámci školy se prostřednictvím ukázek praktických měření v laboratořích, přednášek, workshopů a exkursí seznámí se zajímavými tématy řešenými v ústavu, do kterých by se sami, ještě jako středoškoláci, mohli zapojit v rámci odborných stáží v průběhu nadcházejícího školního roku.
„Na letošní školu přijedou zájemci o fyziku, chemii či biologii, žádní nováčci, v soutěžích SOČ, olympiádách a jiných kláních z oboru přírodních věd mají již řadu vavřínů. Součástí přihlášek byly také krátké motivační dopisy, ze kterých je patrné, že obory, jež letní škola představuje, ve studentech probouzí zvídavost, tolik potřebnou pro jejich další rozvoj,“ představuje letošní ročník Květa Stejskalová, která školy každoročně připravuje a organizuje.
„Cílem školy je představit některé obory fyzikální chemie a směrovat tak středoškoláky nadané na přírodní vědy ke studiu fyzikálních a chemických oborů na vysoké škole, některé potom i ke kariéře vědce. Z každé letní školy se nám jich po prázdninách několik objeví v našem ústavu na stážích,“ vysvětluje záměr, proč školu každoročně ústav pořádá právě pro středoškoláky, Michal Fárník, zástupce ředitele ústavu pro vzdělávání. Prostřednictvím série praktických měření v laboratořích s elektronovými či AFM mikroskopy, různými spektroskopickými a laserovými technikami, hmotnostním spektrometrem, nukleární magnetickou resonancí, elektronovou paramagnetickou resonancí, elektrochemickou technikou pro voltametrické stanovení určitých látek či vybavením pro přípravu a charakterizaci nanočástic s aplikací v ochraně památek se posluchači školy seznámí se zajímavými metodami, jejich přístrojovou technikou a odborníky, kteří v těchto oborech vědecky pracují a bádají.
Desítka přednášek nabídne pohled do nanosvěta jako takového (popis procesu na atomární/molekulární úrovni) či do problematiky cílené přípravy nanomateriálů pro různé technologické procesy včetně energetiky, elektroniky, ochrany životního prostředí a památek. Studenti se rovněž dozví důležité informace o složitém procesu tvorby vědeckých výsledků v rámci základního či aplikovaného výzkumu a také se seznámí s problematikou duševního vlastnictví, která se na úrovni středoškolského studia přednáší jen zřídka.
A co od nanoškoly očekávají sami její studenti? „Už na základní škole jsem se účastnil jazykových, fyzikálních a matematických soutěží, a to i krajských kol. V budoucnu bych rád studoval obor chemie. Věřím, že tento obor je velmi perspektivní a že se bude nadále rozvíjet. Od letní školy očekávám rozšíření svých dosavadních znalostí z chemie o nekonvenční poznatky z oboru nanotechnologie. Taky se těším na práci v kolektivu a na zajímavé pokusy v laboratorních podmínkách,“ představuje se v motivačním dopise absolvent 1. ročníku gymnázia GPOA ze Znojma. „Účast na letní škole mi doporučila moje učitelka chemie a přátelé z vyššího ročníku naší školy, kteří ji absolvovali vloni a byli nadšeni. Beru ji jako příležitost, jak poznat a naučit se nové věci,“ prozrazuje své rozhodnutí absolvovat letní školu student z chemické průmyslovky z Ostravy.
ČTĚTE TAKÉ: Zrakově postižených přibývá, pomoc státu se snižuje
Přesně o 3 637 000 korun méně loni dostali v meziročním srovnání těžce zrakově postižení lidé na pomůcky, které jim usnadňují život. Stát, prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), tedy v roce 2017 rozdělil 352 počítačů pro zrakově postižené, což je zhruba o 15 % méně než v roce předchozím.
„Náš tým vědců a popularizátorů PEXED dlouhodobě spolupracuje s více než stovkou škol středních, základních, ale i mateřských a naše programy jsou tak systematicky směrovány k žákům a pedagogům těchto škol. V našich programech založených na experimentování se je daří dlouhodobě přesvědčovat o tom, že chemie, fyzika a biologie nejsou nudné nezajímavé obory, ale naopak poskytují nekonečné poznání okořeněné dobrodružstvím,“ dodává Květa Stejskalová.
Klára Conková,
(red.)
