Svět – Tento týden média informovala o tom, že Facebook zablokoval diskuzní platformu Naštvané matky. Prý to děla v rámci své činnosti zaměřené na boj proti dezinformačním aktivitám.
V případě českého hnutí jde o údajné šíření nenávisti zejména proti islámu, poněvadž kdysi Naštvané matky na sociální síti naznačily, že za smrt a zranění několika lidí v německém Münsteru mohl přistěhovalec.
Jak je vidět, problém cenzury je aktuální i v dnešní době, kdy se v demokratických zemích propaguje svoboda slova. Navíc jsou vytvořeny nástroje, jako sociální sítě, kde se každý může vyjádřit k té či oné otázce.
Sputnik se obrátil na Evu Hrindovou, správkyni skupiny Naštvané matky, aby se z prvních rukou dozvěděl, jak vnímá situaci, k níž došlo.
Především stojí za zmínku to, jak byla vytvořena tato platforma, která se nelíbila společnosti Facebook.
Jak uvedla ve svém komentáři Eva Hrindová, hnutí Naštvané matky vzniklo spontánně na základě blogu. Tehdy podle jejích slov v médiích nebyly dostupné žádné objektivní informace o islámu, také začaly vyplouvat informace o hrůzách norského systému odebírání dětí, vrcholila ukrajinská krize, o které média informovala spíše neobjektivně.
To vše budoucí zakladatelku platformy vedlo k sepsání textu, ve kterém spíše symbolicky vyzvala všechny naštvané matky k tomu, aby pozvedly hlas.
„Jenže začali se hlásit lidé, tak jsem operativně vytvořila skupinu na Facebooku a posléze i facebookovou stránku a také web. Z diskuzní platformy jsme chtěli vytvořit něco s pevnějšími obrysy a nakonec jsme se rozhodli, že založíme spolek, který nám umožní fungovat seriózněji a podle všech platných legislativních pravidel,“ okomentovala průběh vytvoření skupiny její zakladatelka.
Když v rozhovoru šlo o blokování stránky na Facebooku, správkyně hnutí Naštvaných matek zdůraznila, že z jejich strany pravidla Facebooku porušeny nebyly.
„Naše příspěvky věcně komentují dění a vycházejí z ověřených zpráv. Navíc většina příspěvků byla postojových, názorových. Tam těžko může kdokoliv hodnotit míru pravdivosti nebo manipulativnosti. Postoj je subjektivní záležitost, a pokud žijeme ve svobodném prostředí, není důvod formulaci vlastních postojů nijak omezovat,“ vyjádřila se k věci Eva Hrindová.
Pak vysvětlila, do jaké konfrontace se lze dostat, pokud s vámi někteří nesouhlasí.
„Bohužel mladí aktivisté, kteří slepě vyznávají levicovou politiku (zjednodušeně ji nazvěme politikou probruselskou, eurohujerskou), neumí respektovat názory druhých a ve svém slepém nadšení pro jediný správný postoj chtějí umlčet všechny, kteří si dovolí projevit vlastní názor. Tito pak nahlašují stránky a profily, které se jim nelíbí a touží dokonce potom, aby nositelé jiných názorů byli souzeni a zavíráni,“ pokračovala ve svém komentáři.
V souvislosti se zmíněným smazáním Facebookem profilu hnutí pozoruhodné je to, že útoky na stránky Naštvaných matek organizují v různých skupinách (např. v Lumpenkavárně) a odtud útočí. Jak informovala zakladatelka hnutí, Facebook pak hojně nahlašovanou stránku zruší.
„Sociální síť by se měla takovému podlému chování bránit, protože je zneužitelné a přispívá ke špatné pověsti provozovatele sociální sítě — ve skutečnosti nejsou rušeny stránky, které by porušovaly pravidla, ale stránky, které si přejí umlčet političtí aktivisté bohužel podporovaní vládou a některými médii,“ podotkla Eva Hrindová v rozhovoru pro server Sputnik.
Představitelka Naštvaných matek se domnívá, že aktivisté se navíc často stávají pouhým nástrojem k likvidaci kritiků islámu.
„Kritizovat náboženství není nenávistné chování! Naopak — kritizovat náboženství je žádoucí a nutné, není možné nechat náboženské skupiny ovládat společnost a budovat si fanatické struktury,“ podotkla Hrindová.
Dodává, že kritika jakéhokoliv náboženství je garantována úmluvou o svobodě slova.
„Sociální sítě, které blokují a umlčují nositele kritických názorů, omezují svobodu slova. Zvláště když blokují pouze nositele konzervativních myšlenek a kritiky islámu. Uvědomuji si, že pravidla provozovatele sociální sítě je třeba dodržovat a on má právo si je stanovit. Pokud ale tyto pravidla sám zneužívá a nedodržuje, je to na pováženou,“ zdůrazňuje správkyně platformy.
V souvislosti s tímto tématem přirozeně vznikla otázka, jestli v zásadě příspěvky na sociálních sítích mají být nějak regulovány. Zakladatelka hnutí si to nemyslí. Zastává názor, že zcela stačí pravidla slušného chování a omezení projevů, které jasně a nezpochybnitelně vyzývají k násilí (např.: organizování útoků na konkrétní osoby).
Ale pokud je podle Hrindové respektována svoboda slova, veřejná diskuse se sama kultivuje. Zde představitelka Naštvaných matek poznamenává, že nesympatické a zlé projevy se stávají marginálními a nejsou schopny oslovit velké skupiny lidí.
„K tomu bohužel dochází právě a jedině tehdy, když je svoboda slova omezována. Kultivované hlasy seriózních kritiků veřejného dění jsou umlčovány a lidé si pak vybíjejí svou frustraci v menších skupinách, které nikdo neřídí a často pak následují skutečné radikály, kteří mají také problém s respektování svobodných projevů,“ uvedla předsedkyně spolku v komentáři.
PSALI JSME:
Iniciativa Martina Konvičky Islám v České republice nechceme (IVNČR) má opět trable. Facebook v pondělí 11. ledna zablokoval jejich stránku se 163 tisíci fanoušky. Lidé na sociálních sítích začínají diskutovat o cenzuře slova.
Když se jednalo o problém mlčení ohledně radikálního islámu v České republice, podle Hrindové se situace dost zlepšila a témata o skutečném fungování islámu jako ideologie se dostávají do veřejného prostoru čím dál častěji.
Zároveň ale podotýká, že tématům, která souvisí s islámem, se bohužel vyhýbá většina politiků.
„Dělají ale velkou chybu, protože my nevedeme boj s nelegální migrací — vedeme boj s nelegální muslimskou migrací. Nevedeme boj s terorismem, vedeme boj s islámským terorismem. A pokud svého nepřítele neznáte, těžko s ním můžete vést vítězný boj. Ale podotýkám, že nevedeme boj s muslimy, jak se nám snaží vnutit naši kritici — vedeme boj s totalitní ideologií, která nejvíce poškozuje právě samotné muslimy,“ vysvětluje svůj postoj představitelka Naštvaných matek.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce
#,
(red.)
