Dnes již je tatínek u porodu skoro samozřejmostí. Pro partnerku, která rodí například na samostatném porodním sále, má obrovský význam, když zde není v pauzách mezi návštěvami sestry a lékaře sama, ale naopak může sdílet své trápení, bolest, obavy a těšení se s člověkem nejbližším, tedy s partnerem a otcem dítěte. Rovněž málokterá žena si dnes už umí představit, že by se s partnerem nepodělila o jeden z nejsilnějších momentů v životě páru, a to o okamžik, kdy dítě vyjde z matky ven a rodiče ho poprvé spatří a pochovají. Přesto se najdou páry, pro které vhodná přítomnost tatínka u porodu není. Na jaké otázky je třeba si předem odpovědět?

Zásadním benefitem přítomnosti tatínka u porodu je kromě psychické podpory také rozměr praktický, který ovšem stejně dobře případně zastane dula, maminka nebo sestra. Samota skutečně není dobrý nápad, někdo by vám měl pomoci držet při kontrakcích sprchu, podávat ručníky, připomínat správné dýchání, podávat pití, tlumočit vaše přání lékařům, pokud se s nimi nemáte v pauzách mezi šílenými kontrakcemi sílu „dohadovat“, zvonit na sestru, pokud je „zle“ a podobně. Připravte se na to, že ve velkých porodnicích, zejména, pokud se zatím váš porod jeví nekomplikovaně, toto běžná sestra rozhodně stíhat nebude.

Většinu párů to stmelí

U početí dítěte byli dva, a je proto i logické a pro většinu vztahů stmelující a nabíjející, aby roli průvodce porodem přejal právě tatínek, od odvozu maminky do porodnice, po zajištění hladké komunikace s lékaři, před podporu a povzbuzení po zajištění praktické pomoci až k spoluprožití neopakovatelného zážitku zrození. Pokud by se nedej bože něco zkomplikovalo a porod skončil akutním císařským řezem s vaší celkovou anestezií, bude tu vždy partner, který za vás oba přivítá miminko na světě, což je pro většinu žen přijatelnější pocit, než aby dítě hned putovalo do inkubátoru bez kontaktu s nejbližšími. Tatínci si většinou ženy po porodu více váží, když vidí, co vše porod obnáší. Rovněž k miminku mají často hned od počátku hlubší vztah, než když „přijdou k hotovému“.

Kdy to udělejte po svém

Ovšem jsou i ženy a muži, kteří to chtějí zkrátka jinak. Kdy bude pro oba dva lepší, když rodičce pomůže maminka, sestra či dula?

  • Pokud si rodička přítomnost tatínka na porodním sále nepřeje. Některé ženy to tak mají a pudy jim velí ctít tisíciletou tradici, kdy byl porod záležitostí žen. Jiné budou rády za podporu po celou dobu porodu, ale na „finále“ budou chtít tatínka „vyšoupnout“ na chodbu. Možná z obavy ze ztráty tajemna, sexuální přitažlivosti nebo z jiných důvodů. Zde je na místě přání ženy respektovat, neboť na její psychické pohodě závisí hladký průběh porodu.
  • Pokud k porodu zatvrzele nechce jít muž. Na rozdíl od rodičky, která mívá své důvody dobře promyšlené, se mnoho mužů pouze bojí neznámého. Můžete se tedy pokusit obavy tatínka zmírnit například předporodními kurzy, které uspokojí mužovu touhu po informacích o průběhu porodu a zejména o tom, jak může pomoci. Mnoho mužů takto nakonec poměrně snadno přesvědčíte. Nedělejte to však, pokud je mužův odpor silný, nesnáší pohled na krev, bojí se přílišné bezmoci či si vsugeroval, že by pak o vás ztratil sexuální zájem. V takovém případě si raději najměte dulu nebo poproste maminku. Přítomnost kamarádky zvažte, mnohdy jsou situace tak naprosto intimní, že je budete lépe a ve větší pohodě sdílet s někým z rodiny (maminka či sestra), nebo s někým profesionálním (dula), než se sebelepší kamarádkou. Pamatujte si, že muž, který nechce k porodu, není automaticky horším tatínkem, šancí navázat hluboký vztah k miminku bude mít nespočet.
  • Pokud zrovna nejste v ideálním vztahu. V dokonalém světě by se žádné páry na světě v době porodu nerozcházely, neprocházely krizí nebo nehádaly. Ale v takovém bohužel nežijeme. Pokud prostě zrovna v den porodu nemůžete otce dítěte ani cítit, rozhodně nebude dobrý nápad, abyste si ho brala s sebou na porodní sál. V takovém neveselém případě doporučujeme přítomnost maminky, je-li ochotna, protože ta většinou dokáže pohladit na duši nejlépe, a i když její pomoc nebude tak profesionální jako od duly nebo od partnera, který načetl spousty knih a absolvoval předporodní kurz, jejímu vcítění se nic nevyrovná.

PÁR RAD PRO TATÍNKY

A na závěr pár rad pro tatínky, kteří se k porodu s větším či menším nadšením, ale přeci jen statečně chystají. Překonejte se na těch pár hodin a buďte své partnerce skutečnou oporou bez řečí, stížností a řešení sebe samého. Jistě se potřebujete postarat o to, abyste nezkolaboval hlady a žízní, ale nezatěžujte s tím rodící ženu. Jezte a pijte v okamžicích, kdy se o vaši ženu starají sestry a lékaři, například točí monitor a podobně. Občerstvení si do tašky do porodnice sbalte samostatně předem, neodbíhejte od bolestí pokroucené ženy shánět v automatu bagety.

Zapovězeno je jakékoliv stěžování si na únavu a nepohodlí, když vydrží nespat ona v bolestech, vydržíte to také. Neustále myslete na to, abyste byl na sále užitečný. Masírujte, povzbuzujte, komunikujte s lékaři, připomínejte správné dýchání a poznatky z předporodních kurzů, pomáhejte na toaletě a ve sprše, zajímejte se o to, jak ženě je, a zdali nestojí o nějaký prostředek, který by jí pomohl lépe zvládat bolest. Pokud se porod vleče, rozptylujte ji. Buďte pomocníkem, prostředníkem, nepřekážejte doktorům.

A pokud náhodou vaši ženu potká akutní císařský řez, nezapomeňte ji ujistit, že miminko poputuje rovnou do vaší bezpečné náruče, neodcházejte kamsi na chodbu nebo dokonce domů s tím, že žena spí, a tedy vy už nejste potřeba. Je pravdou, že vaše komunikace se ženou jejím uspáním skončí, protože na jednotku intenzivní péče vás za ní nepustí, ale lékaři vám dají pomazlit a uklidnit miminko, zastanete také veledůležitou roli prvního fotografa. Pro ženu je pocit, že miminko půjde do vaší náruče, před uspáním velice důležitý, důležitější než péče o ni samotnou.