Den vzniku samostatného československého státu a její strůjci, tzv. muži 28. října
Československá republika dnes přesně slaví 100 let od svého vzniku. Předcházelo tomu několik let tvrdé práce zahraničního odboje, který se snažil získat podporu od Velké Británie, Francie a Spojených států Amerických, ale nesmíme opomenout i práci domácího odboje, který svou činností pomáhal informovat zahraniční odboj o situaci v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Ovšem dnešní článek jsem se rozhodl věnovat těm, kteří představovali hlavní motor tehdejšího 28. října. Řeč je o pěti mužích, jenž nejvýrazněji ovlivnili dění tohoto dne, a zároveň událostí následujících dnů.
Nejdříve ze všeho je ovšem důležité zmínit jednoho muže, který je často opomíjen a přitom on je tím, kdo „vyhlásil“ Československo. Je jím – Isidor Zahradník, byl knězem a poslancem Říšské rady za agrární stranu (1907 – 1918), který jako jeden z organizátorů protestní akce v Praze na Václavském náměstí, v dopoledních hodinách, vyhlásil československý stát. Tento moment je považován za vyhlášení československého státu.
Ovšem tím, kdo československou samostatnost stvrdil a politicky zaštítil byl Národní výbor – který vznikl již v červenci téhož roku, a jehož cílem byla příprava převzetí státní moci. Národní výbor vydal Zákon o zřízení samostatného státu československého – autorem byl JUDr. Alois Rašín a zákon stanovil, že veškeré úřady na území Československa jsou nyní podřízeny Národnímu výboru, že Národní výbor přebírá zákonodárnou a výkonnou formu moci, a že je prozatímně přebrán rakousko-uherský právní řád.
Národní výbor československý měl dohromady 38 členů (rozdělení křesel byl určen pomocí tzv. „Švehlova klíče“ – zjednodušeně: politické strany si rozdělily počty křesel podle výsledků voleb do Říšské rady v roce 1911). Jejím předsedou byl Karel Kramář (první předseda vlády ČSR). Tzv. ‚muži 28. října‘ byli členy Národního výboru a patřili k její špičce. Konkrétně se jedná o Aloise Rašína, Františka Soukupa, Jiřího Stříbrného, Vavro Šrobára a Antonína Švehlu.
JUDr. Alois Rašín (1867 – 1923)
– velká osobnost, neústupný politik, autor československé měnové reformy, jejímž výsledkem bylo mj. zavedení československé měny
– 1. a 7. ministr financí ČSR
– Mladočeši, Československá národní demokracie (ČsND)
JUDr. František Soukup (1871 – 1940)
– dlouholetý redaktor Práva lidu (stranické noviny ČSSD)
– 1. ministr spravedlnost ČSR, stoupenec rovného všeobecného volebního práva
– Mladočeši, Československá sociálně demokratická strana dělnická (ČSSD)
Jiří Stříbrný (1880 – 1955)
– poslanec Národního shromáždění ČSR téměř 26 let, nacionalistické cítění, po nástupu komunismu vězněn, kritik Edvarda Beneše,
– několikanásobný ministr
– Československá strana národně sociální (ČSNS), Strana národní jednoty (SNJ)
prof. MUDr. Vavro Šrobár (1867 – 1950)
– jediný Slovák mezi „muži 28. října“, v období 2. světové války – protifašisticky orientován, po komunistickém převratu krátce ministrem
– několikanásobný ministr
– Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (RSZML, Agrárníci)
Antonín Švehla, Dr. h. c. (1873 – 1933)
– narodil se do selské rodiny, vyučený pekař, od roku 1919 předsedou RSZML
– 5. a 7. předseda vlády ČSR, 1. ministr vnitra ČSR
– Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (RSZML, Agrárníci).
A proč právě tato pětice mužů z Národního výboru? Patřili k těm známějším členům Národního výboru. Karel Kramář a další významní členové Národního výboru se nemohli na vzniku republiky podíle přímo v Čechách, protože reprezentovali domácí odboj na jednání se zahraničním odbojem v Ženevě, kde se jednalo o dalším společném postupu v budoucím státě (který shodou všech okolností výše popsaných vznikl právě v den jednání, 28. října 1918). Na jednání bylo domluveno, že se Karel Kramář stane prvním předsedou vlády středoevropského demokratického státu, ve kterém při prvním sčítání v roce 1921 žilo něco málo přes 13 miliónů obyvatel, z toho přes 8 a půl miliónů se přihlásilo k Československé národnosti.
Československá republika měla životnost 74 let a dnes by se dožila rovné „stovky“.
Slavíme Den vzniku samostatného československého státu! Važme si toho, že jsme svobodní, neberme to za samozřejmost.
Autor je studentem střední školy. O politiku se zajímá od svých 12 let. Jeho názory jsou centristické a považuje se za spíše konzervativně smýšlejícího člověka. Pro politicon.eu píše od jejího vzniku, v prosinci roku 2017.
