14°C
Zabila ho rakovina. Nejčtenější spisovatel Izraele žil v kibucu a dával Čechy za příklad
Ve věku 79 let zemřel izraelský spisovatel Amos Oz. Informovala o tom dnes ma Twitteru jeho dcera Fania Ozová-Salzbergerová. Amos Oz je nejvíce překládaným spisovatelem v historii Izraele a zároveň politickým aktivistou, jenž dlouhá desetiletí hlásá usmíření mezi Židy a Araby. Jeho díla byla přeložena do 41 jazyků včetně češtiny.
„Můj milovaný otec právě zemřel na rakovinu. Nemoc měla rychlý průběh. Zemřel v poklidu ve spánku, obklopen těmi, kteří ho milují,“ napsala na Twitteru autorova dcera. „Respektujte prosím naše soukromí. Na telefonáty nebudu reagovat. Díky těm, kteří ho měli rádi,“ dodala.
Jeruzalémský rodák je autorem více než 30 prozaických knih (románů, sbírek povídek či textů pro děti), ale i mnoha stovek esejů a článků na politická témata, která vycházejí v izraelském i zahraničním tisku. Za svou tvorbu získal řadu ocenění, například Mírovou cenu německých knihkupců či Izraelskou cenu za literaturu. Uznávaný intelektuál na vlastní kůži zažil dvě arabsko-izraelské války a přes 30 let strávil v kibucu.
Jeho tvorba se vyznačovala pronikavým psychologickým vhledem do komplikovaných vnitřních světů zpravidla nepříliš úspěšných a nepříliš šťastných postav. Jejich osudy se splétaly s osudy Izraele i s konflikty s okolními arabskými zeměmi.
Rozdělení Izraele na dva státy
Za jediné možné řešení izraelsko-palestinského konfliktu považoval rozdělení dnešního území Izraele na izraelský a palestinský stát. „To, co se děje v Izraeli, je srážka mezi oprávněným nárokem izraelských Židů na určité území se stejně oprávněným nárokem palestinských Arabů,“ řekl jednou.
„Naše země bude nakonec rozdělena na dva státy,“ řekl například na pražském Festivalu spisovatelů v dubnu 2003 a dodal: „Vezměme si příklad z decentního rozvodu Čechů se Slováky.“ Mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu obhajoval Oz i jako zakládající člen Hnutí za okamžitý mír (Šalom achšav) z roku 1978.
Žil v kibucu a bojoval ve válce
Narodil se jako Amos Klausner v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů, kteří se přistěhovali do tehdejší britské mandátní Palestiny v polovině 30. let. Českým čtenářům se Oz, jenž čtyřikrát (v 1994, 2003, 2009 a 2013) navštívil Prahu, představil poprvé v roce 1993 románem Černá skříňka. Česky vyšly i další romány, Fima, Panter ve sklepě a Můj Michael, ale i výběr esejů Mír, láska a kompromis či Jak vyléčit fanatika.
„Každá z mých knih je autobiografická, ale žádná nepředstavuje moji zpověď,“ řekl jednou Oz, který na literárním poli debutoval v roce 1965 sbírkou povídek Země šakalů, o rok později mu vyšel první román Jinde, možná. Svůj první bestseller, román Můj Michael (1968), napsal po nocích v koupelně.
Ozův prastrýc Josef Klausner byl při prezidentské volbě v roce 1948 protikandidátem Chaima Weizmanna za Stranu svobody (Cherut). Oze hluboce poznamenala sebevražda jeho matky, bylo mu tehdy dvanáct let. V patnácti se odstěhoval do kibucu Chulda, kde ho adoptovala místní rodina. Tehdy si změnil příjmení z Klausner na Oz, což v hebrejštině znamená síla. Když mu vyšly první povídky, kibuc ho vyslal studovat filozofii a literaturu na Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě. Poté se do kibucu vrátil.
Během šestidenní války v roce 1967 bojoval Oz jako tankista na sinajské frontě, při jomkipurské válce v roce 1973 zase na Golanských výšinách. V kibucu žil a učil na tamní střední škole až do roku 1986, poté se se svou ženou Nily, se kterou má tři děti, přestěhovali do Aradu v Negevské poušti. Na nedaleké Ben Gurionově univerzitě v Beerševě vyučoval až do roku 2005 literaturu.
Témata:
Související
