Odborníky zajímá hlavně cenný odolný ekotyp. „Letos se sbíralo především u stojících stromů v oblasti hraniční Lesní správy Klášterec,“ uvedla mluvčí státních lesů Eva Jouklová s tím, že sběr bude pokračovat do konce roku.

Na rychlejším rozšíření odolného krušnohorského smrku do původních lokalit spolupracují desítky let Lesy ČR s vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) ve Strnadech u Prahy. 

Ústav se již od osmdesátých let minulého století zabývá návratem specifického druhu smrku do drsnějších podmínek Krušných hor.

„Důležitá je hlavně genetická stránka stromů. My sami předpokládáme, že se jedná o původní cenný ekotyp, který je odolný vůči oxidu siřičitému i současným škodlivinám, které ve vzduchu stále jsou. Více mohou napovědět i výsledky analýz DNA, které se prováděly v jednom z našich posledních výzkumných projektů ministerstva zemědělství,“ řekl Josef Frýdl z útvaru biologie a šlechtění lesních dřevin VÚLHM, jehož tým se zabývá mimo jiné také návratem původního ekotypu smrku do Krušných hor.

Lesy v Krušných horách dostávají zabrat už od dvacátých let minulého století. Škodlivé imise oxidu siřičitého z druhé poloviny minulého století katastrofu dokonaly a zničily většinu bohatých lesů.

„V uschlých porostech se ale daly najít vitální stromy, které imisím odolaly. Vybrané stromy pak byly zaregistrovány a relativně nejzdravější z nich byly uznány jako takzvané výběrové. Z těch začali vědci už koncem sedmdesátých let odebírat rouby – reprodukční materiál, aby se pokusili zachovat genotyp odolných organismů. Velká část těchto stromů postupem doby také nakonec odumřela, ale bylo to o dost později, než ostatní,“ podotkl Frýdl.

Klonový archiv mimo Krušné hory

S využitím takzvaných roubovanců vypěstovaných z odebraných roubů odborníci založili klonový archiv mimo Krušné hory, který měl být rezervou klonů krušnohorského smrku. 

Navíc v devadesátých letech byly odebrány ve spolupráci s Lesy ČR řízky i ze smrkových mlazin, které přežily další vlnu poškození způsobenou mrazem a imisemi. 

V tu dobu také Lesy ČR založily na několika místech Krušných hor ověřovací plochy, na kterých byly sazenice vypěstované z odebraných řízků. V lokalitě Lesní správy Klášterec byla v té době založena také takzvaná matečnice, kde byly soustředěny klony z uvedených mlazin.

„Na ověřovacích výsadbách by se mělo v dalším období provádět průběžné hodnocení kvality růstu stromků,“ poznamenal Frýdl.

Získané výsledky a nové poznatky naznačují, že odolná forma krušnohorského smrku se do těchto hor v budoucnu navrátí ve větším rozsahu. 

Krušnohorský smrk vypěstovaný vegetativně, z řízků, by se měl nejčastěji vysazovat jako „výplň“ při běžné výsadbě a jako vylepšení klasických smíšených výsadeb. 

Nově založené semenné sady pak mají v budoucnu sloužit pro pěstování generativního reprodukčního materiálu.