Přímo na Štědrý den mohli diváci vidět pohádku z roku 2011 Micimutr, v níž je zachycen hrad v Ledči nad Sázavou. Kroužil nad ním drak. A princeznu tudy vezl ke sluji smuteční kočár. Navíc Karolínu si v této pohádce zahrála Marika Šoposká původem z nedalekého Havlíčkova Brodu.
Objevila se v pohádce vedle Libuše Šafránkové a spolupráci se zkušenější kolegyní si pochvalovala. „Až budu v jejím věku, chtěla bych být taková elegantní dáma s tak stále dívčíma očima, jako je ona. Má silnou pozitivní energii,“ popsala Marika Šoposká. Líbila se jí i společná práce s režisérem této pohádky Vítem Karasem.
Návrat do Telče padesátých let minulého století zprostředkovala už poněkolikáté klasická pohádka Pyšná princezna. Režisér Bořivoj Zeman dal tehdy na zámeckém nádvoří příležitost některým místním dětem. Dospělí z Telče si zase zahráli zbrojnoše, kteří se řadili při vjezdu delegace z Půlnočního království. Záběry z Telče jsou třeba hned na začátku pohádky.
V místní zahradě pečoval o třešňové stromky král Miroslav, představovaný hercem Vladimírem Rážem. Za zády měl poznávací znamení zahrady – velký štukový reliéf Neptuna s čtyřspřežím. Právě z telčské zahrady spěchal král v zástěře, když mu přišli poslové z Půlnočního království ukázat obraz pyšné Krasomily. Pohádka se dostala poprvé do telčského kina rok a půl po odjezdu filmařů, na Vánoce roku 1952.
Telčský zámek figuruje v další filmového pohádce Jak se budí princezny. A kromě něj je v ní pěkně zachycen i vnitřek hradu Roštejn na Jihlavsku. Tak, jak vypadal v sedmdesátých letech během natáčení. Kameraman František Uldrich konkrétně snímal scény v tamní obrazárně, erbovním sále a hale.
S touto pohádkou je spojená rovněž zřícenina hradu Orlík u Humpolce. Na Orlíku žila závistivá Melánie, kterou hrála Libuše Švormová. Vznikla tam třeba scéna, v níž jede na koni princ (herec Jan Hrušínský) doprovázen sluhou Matějem (Vladimírem Menšíkem).
Orlík zažil i památné věty prince Jiřího (Jana Krause), který tudy projížděl poté, co ho Růženka odmítla jako ženicha. Krausovi řekla, že ho nemá ráda. „Tohle řekla mně, který tolik stonal. Neměli bychom jim vyhlásit válku?“ pronesl zhrzený princ v kočáře. „Mlč, hlupáku,“ uzemnil syna královský otec (Oldřich Velen). Melánie se zpovzdálí jen usmívala.
V sedmdesátých letech, kdy filmaři u Humpolce pracovali, zažíval Orlík špatné časy. Skončilo se v jeho areálu s pořádáním mládežnických akcí a zábav, které se zde konaly od roku 1946. Důvodem byl špatný stav Orlíku, hrozil pád zdí. V současnosti je toto turisticky oblíbené místo v mnohem lepším stavu.
První den nového roku 2019 bude na obrazovkách k vidění v 8.30 Přednosta stanice. V této komedii s nezapomenutelným Vlastou Burianem si pozorní diváci mohou připomenout Bolka Prchala, rodáka z Okříšek na Třebíčsku. Zahrál si v ní městského zřízence.
Prchala ovšem znají fanoušci černobílé filmové éry i z dalších osmdesáti snímků, jež vznikly v třicátých a čtyřicátých letech. Tehdy patřil k nejobsazovanějším hercům malých rolí. Jeho rodný dům stojí v Okříškách na adrese Boženy Němcové 101 blízko nádraží u kolejí spojujících Jihlavu s Třebíčí. Prchal žil v letech 1898 až 1949.
