Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Byla to jízda: Rok 2018 přinesl tlustého rakeťáka, konec Merkelové i „milence“ Macrona

  • Autor: Darina Jíchová,ČTK - 
    30. 12. 2018
    05:40

    I rok 2018 byl ve světě nabitý důležitými politickými momenty. Asi tím největším byl historický summit mezi Spojenými státy a Severní Koreou, jejichž vůdci se ještě v lednu předháněli o to, kdo má větší a spolehlivější tlačítko k atomovým zbraním. Ochlazení vztahů od Západu se naopak dočkalo Rusko, a to v souvislosti s otravou bývalého exšpiona Sergeje Skripala. Ustláno na růžích neměl ani francouzský prezident Emmanuel Macron a krizí si prošla rovněž vláda německé kancléřky Angely Merkelové, která se rozhodla po 18 letech skončit v čele Křesťansko-demokratické strany.

  • 1.Cesta ke smíření

    Rok 2018 začal slovní přestřelkou mezi severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Muži se hádali o to, kdo má „větší, spolehlivější a lépe fungující tlačítko“ k jaderným zbraním. Kim ale ve svém novoročním projevu rovněž uvedl, že zvažuje účast KLDR na olympiádě v jihokorejském Pchjongčchangu.

    Toho se ihned chytla vláda jihokorejského prezidenta Mun Če-ina, jeho ministerstvo pro smíření kontaktovalo Severokorejce a začalo vyjednávání. Mun se po celý předešlý rok snažil mírovou cestou řešit napětí na Korejském poloostrově. Obě Koreje rychle ujednaly, že se ZOH zúčastní severokorejští sportovci, roztleskávačky a umělci. Severokorejští atleti se na hry konající se od 9. do 25. února dostali i přesto, že KLDR zmeškala oficiální termín, do kterého je mohla přihlásit.

    Zlo s krásnou tváří

    Hlavní tváří prvního kroku ke smíření mezi Jižní a Severní Korejí se ale stala Kimova mladší sestra Kim Jo-čong, která vedla severokorejskou delegaci do Pchjongčchangu. „Jemná a usměvavá,“ psal o ní jihokorejský tisk, lidem naprosto učarovala.

    Sestra severokorejského diktátora Kim Jo-čong a jihokorejský prezident Mun Če-in. Sestra severokorejského diktátora Kim Jo-čong a jihokorejský prezident Mun Če-in. | ČTK

    „Doufám, že Pchjongjang a Soul zase navážou blízký vztah a přinesou našim lidem jednotu a prosperitu,“ prohlásila Kim na olympiádě. Munovi přivezla osobní dopis od svého bratra a pozvánku do KLDR. Setkání obou mužů na sebe nenechalo dlouho čekat.

    „Skromnější severokorejská Ivanka Trumpová,“ psala média, která byla z Kim naprosto unesená. Mnozí však připomínali, že jako pravá ruka „nelítostného“ vůdce, si je vědoma všeho, co páchá. „Zlo s krásnou tváří je pořád zlo,“ psali lidé na sociálních sítích. Kim Jo-čong a její drobný úsměv se přesto ale staly symbolem cesty ke smíření.

  • 2.Mezikorejský summit

    Severokorejský vůdce Kim Čong-un a jihokorejský prezident Mun Če-in se během letošního roku sešli celkem třikrát. K prvnímu mezikorejskému summitu došlo v pátek 27. dubna a jednalo se o historický moment. Muži se potkali na hranici v demilitarizované zóně v Pchanmundžomu, kde si za zraku novinářů a vojáků slavnostně podali ruku. „Nyní začínají nové dějiny. Věk míru od počátečního historického bodu,“ zapsal Kim do památeční knihy v Mírovém domě.

    Kim se stal prvním severokorejským vůdcem, který od korejské války v letech 1950 až 1953 vkročil na jihokorejskou půdu. Atmosféra byla uvolněná a muži se dohodli na denuklearizaci Korejského poloostrova, na jednání nechyběla ani Kimova mladší sestra Kim Jo-čong.

    Mun a Kim lidem mávali z jedoucího auta. Mun a Kim lidem mávali z jedoucího auta. | Reuters

    Summit v ohrožení

    Po schůzce Kima s Munem se okamžitě začalo mluvit o summitu s Donaldem Trumpem. Během května se vlády obou zemí dohodly, že k setkání dojde 12. června, dlouho se ovšem tajilo místo, kde k němu dojde. V nominaci byla i Praha, nakonec byl ale vybrán Singapur.

    Summit mezi Kimem a Trump se ale záhy ocitl v nebezpečí a americký prezident ho dokonce 24. května zrušil. Dva dny na to se konalo další mimořádné jednání mezi severokorejským vůdcem a jeho jihokorejským protějškem. Ještě před schůzkou s Munem se lídr KLDR nechal slyšet, že je s USA „připravený jednat kdykoliv“. Trumpovou odpovědí bylo, že je možné, že k summitu přece jen dojde.

    Kim s Munem si během letošního roku padli do náruče ještě jednou, a to v září. Tentokrát se jihokorejský prezident vydal do severokorejské metropole Pchjongjangu. Za mohutných ovací přihlížejících Severokorejců se muži přivítali na letišti a pak projeli městem limuzínou. Společně jednali o dalších krocích denuklearizace a smíření obou států, došlo rovněž k podpisu „mírové“ dohody, ve které se zavázali k udržování míru na Korejském poloostrovu.

    Éra míru na Korejském poloostrovu

    Během třech korejských summitů si Kim a Mun slíbili, že společně odstraní jaderné zbraně z poloostrova a ukončí tím napětí mezi oběma státy. Kim sice zničil jedno z testovacích středisek a uvedl, že přizve na inspekci zahraniční odborníky. Jinak se ale jeho sliby o denuklearizaci nikam nepohnuly.

    Obě Koreje od dubnového korejského summitu pomalu uzavírají strážní stanoviště na hranicích, několik jich dokonce nechaly zdemolovat. Ozbrojené hlídky mizí z pohraničí, v KLDR byly odstraněny také tlampače, jejichž úkolem bylo šířit propagandu. Oba státy se podílí také na likvidaci minových polích, které se u hranic nachází.

    Vojáci obou zemí volně přechází na území sousedního státu, to bylo ještě loni nemyslitelné. Došlo také k setkání rodin, které rozdělila Korejská válka. Pomyslnou idylku ale kazí stín jaderného arzenálu.

    Video  Když Kim potkal Muna: Severní a Jižní Korea ukázaly světu „doják“  - Twitter / @TheBlueHouseKR
    Video se připravuje ...

  • 3.Kamarádi Kim a Trump

    Americký Donald Trump od počátku své prezidentury proslul útočnou rétorikou vůči vůdci KLDR. Kim Čong-un v letech 2016 a 2017 děsil celý svět svými raketovými testy, chlubil se tím, že Severní Korea má balistické střely, které nejenže jsou schopné zasáhnout hlavní centra Spojených států, ale jsou schopné nést jaderné hlavice. Trump se nejednou nechal slyšet, že Severní Koreu a „malého tlustého Rakeťáka“ vymaže z povrchu země.

    V letošním roce se z nich ale stali přátelé. Trump uvedl, že se „do sebe zamilovali“, nejvíce si pochvaloval dopisy, které mu Kim posílá. Jejich první setkání tváří v tvář, ke kterému došlo 12. června v Singapuru, sledoval celý svět.

    Kim a Trump z balkonu hotelu Capella zamávali novinářům. Kim a Trump z balkonu hotelu Capella zamávali novinářům. | Reuters

    Dohoda mezi Kimem a Trumpem

    Ještě necelý měsíc ale setkání dvou lídrů nebylo vůbec jisté. Trump totiž ve čtvrtek 24. května domluvenou schůzku zrušil, za důvod svého rozhodnutí označil Kimovy nedávné projevy s nepřátelskými výpady proti USA. Severokorejce dopálily výroky viceprezidenta Mikea Pence a bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona.

    Kim narychlo jednal s Munem, kterého zpráva o zrušení summitu velmi zklamala, a následně vyslal svého zástupce do Bílého domu se soukromou depeší pro Trumpa. Dopis evidentně zapůsobil a Trump počátkem června ohlásil, že schůzka s Kimem proběhne.

    Kim na setkání přiletěl vypůjčeným letadlem od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, Trump svým vlastním speciálem Air Force One. Americký prezident se pochlubil, že „USA na schůzce získaly vše“, konkrétně to ale byla jen vágní dohoda, že se Kim zbaví všech jaderních zbraní a přeruší raketové testy.

    Odzbrojování KLDR se nekoná

    Analytici jsou k Trumpově optimismu skeptičtí, žádný pozorovatelný pokrok denuklearizace Korejského poloostrova prý zatím vidět není. Právě naopak satelitní snímky dokazují, že KLDR usilovně zdokonaluje své hlavní jaderné zařízení a rozšiřuje také raketové odpaliště. Severní Korea navíc Američany šokovala prohlášením, že se nezbaví jaderných zbraní dříve, než pomine jaderná hrozba ze strany USA.

    To potvrzuje spekulace mnohých odborníků, kteří od počátku mírových jednání upozorňovali na to, že Kim Čong-un se svého jaderného arzenálu zbavit nehodlá a usiluje především o odvolání přísných sankcích. Trump a severokorejský vůdce plánují další schůzku, mělo by k ní dojít hned na začátku roku 2019, o čem přesně budou jednat, zatím není známé.

  • 4.Znovuzvolení Putina a Skripalova otrava

    Summit s prezidentem USA má za sebou také Vladimir Putin, s Donaldem Trumpem se setkal 16. července v Helsinkách. Ze souboje dvou osobností vyšel vítězně právě ruský vůdce, Trump si od médií vykoledoval přezdívku „Putinova užitečná loutka“. Muži dlouho jednali za zavřenými dveřmi, poté předstoupili před novináře.

    Hlavním tématem dotazování, které ovládl Putin, bylo hlavně ruské vměšování do voleb. Putin se jím zabýval razantně a překvapivě obsáhle. Odmítl, že by se Rusko vměšovalo do amerických prezidentských voleb v roce 2016. 

    Trumpovy odpovědi vedle Putinových silných a jasný výroků působily jako „brebentění“. Prezident se následně vymlouval na přeřeknutí. Prohlásil například, že nevidí důvod, proč by se Rusko pokoušelo v roce 2016 ovlivnit americké prezidentské volby. To v USA vyvolalo údiv a pobouření. Po návratu do vlasti Trump vysvětlil, že se přeřekl, neboť ve skutečnosti chtěl říci, že Rusko do voleb zasahovalo.

    Putinovo znovuzvolení

    Putin si před jednáním s Trumpem prošel v březnu volbami, o jeho znovuzvolení však nikdo nepochyboval. Zvláště poté, co odstranil svého největšího oponenta, kremelského kritika Alexeje Navalného. Ten nesměl kandidovat kvůli pravomocnému odsouzení za závažný trestný čin.

    Putin tak neměl žádnou konkurenci a obhájil mandát se 76 procenty hlasů. Je otázkou, kolik z nich ale bylo pravých, ukázalo se, že během voleb docházelo k manipulaci s hlasy a v několika okrscích dokonce výsledky anulovali. Nic ale nezměnilo fakt, že se Putin znovu stal ruským prezidentem.

    Kauza Skripal

    Během roku 2018 Evropu ohromila otrava bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije, ke které došlo 4. března v anglickém Salisbury. Testy prokázaly, že byli otráveni nervově paralytickým toxinem novičok, který se vyráběl v Sovětském svazu.

    Britská vláda z útoku okamžitě obvinila Rusko, Kreml v čele s Putinem do dnešního dne svou vinu popírá, přestože sebrané důkazy prokázaly, že na Skripalovy zaútočili dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Rusové navíc zbytek jedu v parfémovém flakonku nedbale odhodili v Salisbury, lahvička se dostala k britskému páru Charliemu Rowleymu a Dawn Sturgessové. Žena si v domnění, že jde o voňavku, aplikovala novičok na zápěstí a na následky otravy zemřela.

    Skripal a jeho dcera měli štěstí, oba útok přežili a zůstávají pod ochranou britské vlády. Jsou ukryti na „bezpečném místě“, kde pokračuje jejich rekonvalescence. Otrava vyvolala diplomatickou roztržku mezi Londýnem a Moskvou, která vyústila k vyhoštění diplomatů z obou zemí. Na stranu Británie se přidali její spojenci včetně Česka, také oni ze svých států vyhostili ruské diplomaty. Na Rusko byly rovněž uvaleny nové sankce.

    Konflikt s Ukrajinou

    Konec roku 2018 se pak nese ve znamení incidentu v Kerčském průlivu u anektovaného Krymu. Rusové 25. listopadu zabránili 3 lodím ukrajinského námořnictva ve využití průlivu a zajali jejich posádku. Podle Kremlu Ukrajinci nelegálně překročili hranice, 24 námořníků je více než měsíc v ruském zajetí. K jejich propuštění Putin nepřistoupil ani po výzvě německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

    Video  „Studená válka je věcí minulosti.“ Putin s Trumpem narovnávali vztahy mezi Ruskem a USA  - Markéta Volfová, Lukáš Červený, reuters
    Video se připravuje ...

  • 5.Macron v nesnázích

    Neslavný rok, nebo spíš půlrok má za sebou francouzský prezident Emmanuel Macron. Po roce v čele Francie ho potkaly pořádné problémy. V srpnu to byl především skandál spojený s „jeho blízkým spolupracovníkem“ Alexandrem Benallou. Muž je vyšetřován kvůli květnovému incidentu, kdy v policejní výstroji napadl demonstranty v Paříži. Jeho čin zachytily kamery. 

    Aféra s Benallou připravila Macrona o sympatie

    Prezident je kritizován hlavně za svou reakci na Benallovo obvinění. Zbavil ho sice služby, propustil ho však až pod nátlakem veřejnosti. Ihned se objevily spekulace, že Macronův vztah s Benallou je mnohem hlubší, že je to prezidentův milenec. Macron to důrazně popřel. Celá aféra se dotkla jeho popularity, která výrazně klesla. Benalla navíc zneužíval i svůj diplomatický pas.

    Skandál těžce nesla i první dáma Brigitte Macronová (65), která se na čas od prezidenta distancovala. Tisk spekuloval o možném rozvodu, ale známí prvního páru uvedli, že jde jen o pomluvy.

    Paříž zachvátily protesty žlutých vest (8.12.2018) Paříž zachvátily protesty žlutých vest (8.12.2018) | Reuters

    Vítězství žlutých vest

    Francouzi s nelibostí nesou také Macronovy hospodářské reformy, hlavě státu přezdívají „prezident bohatých“. Jím předložené novely se totiž negativně dotýkají všech společenských vrstev vyjma extrémně bohaté elity. Spouštěčem protivládních protestů bylo ohlášení zvýšení daně z pohonných hmot, v zemi se zformovalo hnutí tzv. žlutých vest. Jeho členové od 17. listopadu pořádají demonstrace, nepřímo při nich zemřelo už 10 lidí, poničeno bylo nespočet budov včetně Vítězného oblouku.

    K protestům se přidali také policisté, kteří po 5 týdnů žlutým vestám vzdorovali. Macronovi a jeho vládě tak nezbylo nic jiného než ustoupit a přijmout požadavky demonstrantů. Pro policisty to znamená zvýšení platů a vyplacení přesčasů, žluté vesty dosáhly odvolání chystého zvýšení daně z pohonných hmot a dalších sociálních opatření, ze kterých vytěží například i důchodci. Žluté vesty ale dál pokračují v demonstracích, v pátek 28. prosince se jeho členové pokusili vniknout do letního sídla francouzských prezidentů.

  • 6.O krok blíž k brexitu

    V listopadu tohoto roku konečně předložila britská premiérka Theresa Mayová dohodu o brexitu Radě Evropské unie, která ji podpořila. Odchod Velké Británie ze EU se rychle blíží, oficiálně by k němu mělo dojít 29. března 2019, a přestože je smlouva na světě, ještě ji neschválil ani evropský, ani britský parlament.

    Mayovou dohoda málem připravila o funkci

    Jednání v Británii vyústilo ve hlasování poslanců Konzervativní strany o nedůvěře, Mayová ho ale ustála a nadále je v čele Británie i konzervativců. K brexitové dohodě se poslanci vrátí až v lednu.

    Smlouva má sice podporu EU, ale zůstává v ní mnoho nedořešených bodů, jako je například otázka tzv. irské pojistky, jejímž smyslem je zachování hladkého celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Její kritici se obávají, že by toto záložní řešení připoutalo Británii k EU na neomezeně dlouhou dobu. Dalším otevřeným tématem je doba přechodného období, to by podle prvního návrhu mělo trvat do prosince 2020.

    Brusel i Británie se připravují na možnost „tvrdého“ brexitu, tedy odchodu Británie z evropského bloku bez uzavřené dohody upravující okolnosti tohoto kroku. To by například znamenalo, že na veškeré zboží pohybující se mezi EU a Británií se začnou vztahovat veškeré unijní předpisy o vývozu a dovozu.

    Komplikace dopravy po „tvrdém“ brexitu

    Pro případ britského odchodu bez dohody nyní Evropská komise například navrhuje dočasně umožnit lety mezi Británií a zeměmi Unie jako jednostranné opatření po dobu jednoho roku, aby zajistila „základní spojení“. Podmínky pro automobilovou osobní dopravu by se podle podkladů EK měnit v podstatě neměly, řidičské průkazy si obě strany budou nadále uznávat. Nějaká zvláštní opatření komise nechystá ani pro autobusovou dopravu, zkomplikuje se ale například převážení domácích zvířat.

  • 7.Pád ISISu a boj s terorismem

    I letos pokračuje boj proti terorismu, přestože si západní koalice v čele s USA připsala mnoho úspěchů, teroristické útoky si vyžádaly tisíce životů. Ty nejzávažnější mají na svědomí organizace Islámský stát (ISIS), Talibán a Boko Haram. K útokům nejčastěji docházelo v Afghánistánu, Iráku nebo Sýrii. V červenci došlo k sérii útoků v syrském město Suvajda. Útok ISISu si tam vyžádal 255 obětí včetně 145 civilistů.

    Při dvojici útoků v Kábulu zemřelo nejméně 25 lidí. Při dvojici útoků v Kábulu zemřelo nejméně 25 lidí. | ČTK

    Stovky útoků, tisíce obětí

    ISIS má rovněž na svědomí druhý nejděsivější útok tohoto roku, v červenci islamisté v pákistánském Mastungu při bombovém útoku zabili 149 lidí. Hned v lednu došlo v afghánské metropoli Kábul k útoku, při němž členové Talibánu zabili 103 osob. Teroristé poblíž frekventovaného náměstí vyhodili do povětří sanitku. Za čtvrtým největším útokem stojí Boko Haram, skupina s vazbami na ISIS v listopadu napadla vojenskou základnu a zastřelila 118 nigerijských vojáků.

    Ani Evropa nebyla ušetřena, v živé paměti všech je střelba ve Štrasburku. Extrémista hlásící se k ISISu Chérif Chekatt 11. prosince na vánočních trzích zastřelil 5 lidí. Dva dny utíkal před policisty, ti ho dopadli a zlikvidovali 13. prosince ve štrasburské čtvrti Neudorf. Člen ISISu zabíjel v březnu rovněž ve francouzském Carcasonne a Trebes, jeho útoky si vyžádaly 4 oběti.

    Porážka ISIS

    Kdyby se teoristické útoky vepsaly do kalendáře, jen stěží by se hledal den, kdy k žádné tragédii nedošlo. Na některé dny dokonce vychází až několik útoků. Nicméně USA, Irák i Rusko potvrdily, že válka proti ISISu po 4 letech skončila. Americký prezident Donald Trump dokonce oznámil, že začne stahovat vojáky ze Sýrie. V pátek 14. prosince totiž syrské milice SDF s podporou USA dobyly poslední baštu ISISu, severosyrské město Hadžín.

     

  • 8.Konec éry Angely Merkelové

    Rok 2018 znamenal konec politické legendy Angely Merkelové, ta na podzim ohlásila odchod z funkce předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU), v jejímž čele stála 18 let. Merkelová zůstane německou kanclářkou až do roku 2021.

    Merkelová byla první ženou, která vedla CDU, a žena ji ve vedoucí pozici i vystřídala. Novou lídryní strany byla zvolená dosavadní generální tajemnice strany Annegret Krampová-Karrenbauerová, ta byla také favoritkou Merkelové.

    Angela Merkelová a její barevná saka. Angela Merkelová a její barevná saka. | ČTK

    Krampová-Karrenbauerová je ke kancléřce často přirovnávaná, přestože do strany přinese něco nového, směřování CDU se výrazně nezmění. Vláda Merkelové si prošla krizí zvláště kvůli otázce migrace, která kancléřku nakonec přimněla k odchodu z čela strany, i tak se jí ale nedají upřít dlouholeté zásluhy. Delegáti CDU se s ní loučili mohutným potleskem ve stoje a plakáty: Děkujeme, šéfko.

     

Zobrazit celou diskusi