JOZEF ADAMEC
* 26. 2. 1942 ✝ 24. 12. 2018
Jozef Adamec zemřel v 76 letech.
Jen čtyři fotbalisté na světě dokázali nastřílet hattrick Brazílii. Jedním z nich byl v roce 1968 Jozef Adamec. Československý kanonýr a čtyřnásobný nejlepší ligový střelec byl také nejmladším členem stříbrné party z MS 1962 v Chile. Kromě gólů poutal pozornost i nezkrotným temperamentem, bojovností a nedisciplinovaností, což si po skončení hráčské kariéry přenesl také do trénování.
DAGMAR BUREŠOVÁ
* 19. 10. 1929 – 30. 6. 2018
Dagmar Burešová v roce 2007.
Neohrožená bojovnice, první dáma české advokacie, ale také dáma se srdcem lvice. Ta slova se vybavila koncem června právníkům, politikům i pamětníkům jejích utkání s komunistickou justicí. Úmrtí právničky a političky Dagmar Burešové oživilo zájem o ženu, jejíž příběh se stal dokonce předlohou filmu.
MILOŠ FORMAN
* 18. 2. 1932 – 13. 4. 2018
Miloš Forman.
Znělo to nádherně: „Já ti dám, posraný hasiči!“ Jadrná replika se nesla potemnělou pláží hned vedle festivalového paláce, kde právě slavnostně začínal letošní ročník prestižní filmové přehlídky v Cannes. Program oblíbeného festivalového letního kina zahájila projekce filmu Miloše Formana Hoří, má panenko! – komedie plné hořké ironie i nekompromisního humoru, kterou se uzavřelo režisérovo české období.
V divácích oné plážové projekce se praly emoce: upřímné pobavení ze stále vtipných situací a dialogů, radost z toho, že se tu promítá právě tento snímek, kterému nejlépe rozumějí Češi, ale rozesměje kohokoli. A zároveň smutek z toho, že kariéra tohoto výjimečného umělce se definitivně uzavřela a že to je právě ten důvod, proč teď diváky na Azurovém pobřeží baví jeho film.
JURAJ HERZ
* 4. 9. 1934✝ 8. 4. 2018
Režisér Juraj Herz.
Režisér, scenárista a herec se narodil na Slovensku v židovské rodině. Jeho dětství poznamenala tíživá zkušenost z koncentračního tábora. Vystudoval loutkoherectví na DAMU, směřoval ale k filmu. K jeho nejznámějším snímkům patří Spalovač mrtvol, Petrolejové lampy nebo pohádka Panna a netvor. V roce 1987 odešel do Německa, později opět v Česku natočil například film Pasáž.
MARIÁN LABUDA
* 28. 10. 1944✝ 5. 1. 2018
Marián Labuda
Krátce působil ve Slovenském národním divadle, ale pak spoluzaložil slavné bratislavské Divadlo na korze (1968–1971), kde hrál v první inscenaci Čekání na Godota. Po zákazu divadla odešel na Novou scénu a od roku 1990 byl opět členem SND. Popularitu mu přinesly role v českých filmech, zejména postava řidiče Pávka v Menzelově filmu Vesničko má středisková (1985).
JAN PETRÁNEK
* 28. 12. 1931✝ 10. 11. 2018
Jan Petránek
V srpnu 1968 byl jedním z novinářů, kteří vysílali z pražské budovy Československého rozhlasu ostřelované sovětskými vojáky. Posléze byl propuštěn; podepsal Chartu 77, kterou nechal přeložit i do angličtiny. Od roku 1987 přispíval do samizdatových Lidových novin. Po listopadu 1989 se vrátil do rozhlasu, věnoval se zahraničním tématům. Roku 2015 obdržel medaili Za zásluhy o stát.
ILJA RACEK
* 24. 6. 1930 ✝ 2. 8. 2018
Ceny Thálie 2008. Ilja Racek přebírá v Národním divadle ocenění za celoživotní mistrovství.
Herec, jenž vystudoval pražskou DAMU, začínal v olomouckém divadle. V roce 1960 se dostal do pražského Divadla E. F. Buriana, kde se uplatnil v rolích odvážné dramaturgie (Dürrenmatt, Fritsch). Po roce 1966 vytvořil plejádu postav v Divadle na Vinohradech, například Doktora v Grandlehárně či Savického v Nanebevstoupení Sašky Krista. Vytvořil také desítky postav v televizních inscenacích.
MIROSLAV ŠLOUF
* 19. 9. 1948✝ 16. 2. 2018
Miroslav Šlouf v listopadu 2014.
Někdejší funkcionář KSČ patřil později k nejbližším spojencům Miloše Zemana. Největší vliv měl v době Zemanovy vlády na přelomu milénia. Sehrál klíčovou roli při Zemanově prvním zvolení na Pražský hrad v roce 2013. Jejich cesty se ale následně rozešly – kvůli Šloufově spojení se zavražděným bossem Františkem Mrázkem. Šlouf to prezidentovi vytýkal jako životní zradu.
PAVEL ŠRUT
* 3. 4. 1940✝ 20. 4. 2018
Pavel Šrut
Známý básník, autor knih pro děti, fejetonista a překladatel. Skládal také písňové texty. Z tohoto ranku jmenujme například Kolej Yesterday pro Michala Prokopa a jeho Framus Five. Co se literatury týče, ceněné jsou jeho básnické sbírky Zlá milá a Brožované básně, za něž obdržel Cenu Jaroslava Seiferta. Za dětskou knížku Lichožrouti byl oceněn Cenou Magnesia Litera.
