"Hele Pepo. Tobě nevadí, že se dnes zase brodíme bahnem? A jako co? Třeba že ten nejvyšší zástupce kultury se dostaví na křest knihy bývalého komunistického předáka? Ani ne? Jak je možné, že ti ten sajrajt nevadí? Vyrůstal jsem za normalizace." K.Mrzílek 29.12.2018
P.S.
Komunisté okradli před 70 lety a chtějí okrádat okradené i dnes. Kdo odebral komunistům nakradený majetek? Zaplatili z něho také daně? Kdo po válce vstoupil do KSČ měl srdce, kdo u nich zůstal dodnes, nemá rozum – v tom lepším případě. Dnešní poměry jsou jen následkem vlády komunistů. Zemi připravili o kulturu, paměť, tradici, elitu, dobré mravy a duši. Dnes nerozhoduje ideologie, ale charakter jednotlivce a média. Ta stále brání pravdě a manipulují s občany pomalu jako za totality.
Grebeníčka, syna sadisty a komunistického zločince, jsem dokázal u KS Brno porazit jako „primitiv“ z Letné, díky statečnému, bývalému ústavnímu soudci JUDr. Miloši Holečkovi. Zemřel 16.4.2016. Současný předseda ÚS ČR JUDr. Pavel Rychetský to nemohl říci lépe: „... v osobě Miloše Holečka odešel znamenitý civilista, nesmlouvavý ochránce lidských práv, ale především slušný a čestný člověk. Jeho přínos pro ústavní soudnictví a celou tuto zemi nebude nikdy zapomenut.“. Zažaloval jsem Grebeníčka podruhé za kapitolu v jeho knize Hradba vzdoru „Šináglův lásky čas“, to už mu komunističtí soudci pomohli…
„Ďábel je v lidech, nikoliv v systémech“, řekl izraelský spisovatel Amos Oz v rozhovoru pro LN v roce 2009 (Lepší je být nešťastný, ale živý) a který zemřel 28.12.2018. Mj. také řekl: „ Nikdy jsem neviděl fanatika, který by měl smysl pro humor a nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by měl smysl pro humor a byl fanatikem. Humor znamená realativismus, humor člověku umožňuje vidět sebe očima druhých.“
LN: O Češích se říkává, že mají velký smysl pro humor, ale často už pak nic dalšího…
Myslím, že vy zde velmi dobře víte, jak důležitý je humor k tomu, aby člověk přežil. Mít smysl pro humor ale samozřejmě nestačí. Je třeba také odvaha.
LN: řekl jste, že ďábel je člověk, nikoliv systém. Můžete mi dát nějaký příklad?
Ďábel je v lidech, nikoliv v systémech, ať jsou jakékoliv. Vždycky jsou tvořeny a podporovány lidmi. Je to tedy problém lidské individuality, nikoliv systému jako takového – jak se člověk zachová v určitých situacích. Můj Příběh o lásce a tmě není vyprávěním o dobrých a špatných lidech, nikdo není špatný, nikdo není zločinec a nikdo není nevinný. … Jsou určité stupně zla a naše morálka by měla být schopna je rozlišovat. Někdy to, že vykonáte menší zlo, pak zabrání tomu, abyste udělal to velké.
LN: Líbí se mi váš náhled na svět skrze Shakespeara a Čechova. Myslíte, že je nějaká z těch možností lepší?
Já preferuji Čechovovo řešení před Shakespearovým. Protože na konci jeho her je jeviště plné mrtvých těl, zatímco v Čechovovi je v závěru každý smutný, melancholický, ale žije…
* * *
Preferuji Shakespearovo pojetí, protože pomáhá udržovat potřebné životní hodnoty právě i ztrátou života. Čechovovo pojetí by nutně vedlo k jejich postupné ztrátě a zániku života, který by byl pouhou bezduchou, bezhodnotovou existencí.
Záleží na každém z nás, zda připustíme vládu „ďábla, či anděla“ ukrytých v nás a určujících naše životy, vývoj naší země a světa.
J.Š.
Read more...