Canon EOS R - první dojmy

V dnešní době je na trhu nepřeberné množství digitálních fotoaparátů, a není snadné si vybrat ten, který nám bude nejlépe vyhovovat. Před pár lety se však začalo častěji skloňovat slovo bezzrcadlovka a bylo jasné, že to nebude jen výstřel do tmy, ale malá revoluce, která jednou zasáhne mnoho fotografů, a to jak amatérských tak profesionálních. Sám jsem byl vždy spokojen se zrcadlovkami, ale v letošním roce jsem si řekl, že vyzkouším něco jiného a uvidím, zda se přechod na jiný systém vyplatí, či nikoli. Proto jsem svůj oblíbený EOS 5D mark II doplnil o bezzrcadlovku.

Jako dlouholetý uživatel značky Canon jsem měl hned několik možností, které jsem samozřejmě pečlivě zvažoval. První možnost byla přejít ke zcela jiné značce. Samozřejmě mojí jedinou volbou byl Nikon a jejich skvělý plnoformátový Nikon D850. Důvodem byla jak obrazová kvalita, tak funkce, které Canon zatím nemá. Pro mě asi tou nejzajímavější je možnost skládané fotografie, tedy fotografování sérií snímků, kdy fotoaparát sám softwarově posouvá rovinu ostrosti a nejsou tak potřeba žádné mikrometry a jiná speciální udělátka. Avšak přejít na Nikon a ztratit možnost používat speciální objektiv Canon MP-E65 nakonec rozhodlo o tom, že jsem k Nikonu nepřešel. Velmi zajímavé řešení se však nabízelo přechodem na značku Sony, která na začátku roku 2018 přišla s modelem Sony a7 III. Současně nabídla i konvertor, který umožňuje používat objektivy Canon, Sigma nebo Tamron a to s téměř 100% kompatibilitou. Zde bych mohl využívat svůj objektiv MP-E65 a samozřejmě bezzrcadlovku, která za cenu necelých 60 tisíc nabízí opravdu hodně. Již od začátku roku 2018 se však hovořilo o tom, že Canon chystá nějakou plnoformátovou bezzrcadlovku a tak jsem se rozhodl počkat. Když se nakonec v srpnu objevila, začalo poměrně složité rozhodování, zda si jí pořídit či nikoli. Přeci jen jde o investici přesahující 60 tisíc. Nutno říci, že mé konečné rozhodnutí bylo podložené prvními srovnávacími testy, které se na internetu začaly objevovat. Velmi důležité je, že jsem si vybíral fotoaparát výhradně pro makrofotografii případně portrétní fotografii. Ani v minulosti jsem u svých fotoaparátů téměř nikdy nepoužíval sériové focení, servo a další vymoženosti, které ocení především fotografové akčních scén. 

Velmi užitečný je výklopný displej.

Přes tlačítko Mode měníte režimy, červené tlačítko vzadu spouští nahrávání videa.

Zásadní změnou je větší průměr bajonetu a také roletka, která zabraňuje vnikání prachu při výměně objektivu.

Toto kolečko nahrazuje velmi oblíbený joystick.

V testech EOS R se na youtube.com začala objevovat první kritická hodnocení, která se týkala především absence slotu pro dvě karty, oříznutého 4K videa a s tím související možnost, přesněji nemožnost snímat rychlostí 50 snímků za vteřinu v rozlišení 4K. Tuto možnost máte pouze při FHD, což samozřejmě může stačit, ale mohlo by to být i lepší. Další věcí, která se dost řešila, je zrušení velmi praktického joysticku, který nahradilo multifunkční kolečko. Zde bych takový problém neviděl a po nějaké době jsem si na jeho používání zvyknul. Na druhou stranu se pozitivně hodnotil rychlý autofocus a kvalita obrazu. Nutno však přiznat, že zde i tak Canon trochu zaspal, protože v EOS R najdete „pouze“ čip, který je v EOS 5D mark IV, tedy nic převratného, co by člověk od nového modelu očekával. Na druhou stranu jde o to nejlepší, co v dané cenové kategorii Canon nabízí. Ale pojďme se již podívat na mé poznatky s několikatýdenního používání. Toto určitě není plnohodnotná recenze, ale soupis poznatků, které jsem za dobu používání EOS R nashromáždil a které jsem si poznamenal.

ISO 320, f/11, 1/200 s, MP-E65 + blesk

ISO 400, f/10, 1/200 s, MP-E65 + blesk

Jako první věc, kterou musím napsat je, že se fotoaparát velmi dobře drží a krásně padne do ruky. Zapomeňte, že se jedná o nějaký malý a lehký digitál. EOS R váží včetně baterie 660 g. Jen pro představu Canon EOS 5D mark IV váží 890 g včetně baterie, naopak například Olympus OM-D E-M1 Mark II váží i s baterií 574 g, což už je o něco lepší. Když na EOS R nasadím svůj objektiv Canon MP-E65 je to pořádná sestava, která mé ruce příliš nešetří. Velkým pozitivem je, že v EOS R můžete používat baterie LP-E6N, tedy stejné jako jsou například u 5D mark IV, nebo 6D mark II. Výdrž baterie mi přijde dostačující, přeci jen neustále běží displej. Je to však jen subjektivní pocit, neprováděl jsem žádné přesné testy. Novinkou je pak clona, která se při vypnutí fotoaparátu zatáhne a brání přístupu prachu k čipu. To je opravdu výborná věc a její používání a funkce se dají nastavit v menu. Chvilku mi však trvalo, než jsem si na tuto novinku zvykl a tak jsem měnil objektiv při zapnutém fotoaparátu a stačilo málo a prach se mi na čip dostal. Nikdy jsem to však příliš neřešil a vždy jsem si čip čistil sám, není to nic složitého.
Stejně jako u 6D mark II i zde je použit výklopný displej, který je možné vyklápět i do boku, což postrádají uživatelé mnoha konkurenčních značek. Musím se přiznat, že trochu bojuji s jinou věcí. U EOS R je nejen výklopný displej, ale displej je samozřejmě i v hledáčku, kde se zobrazují veškeré důležité informace, které potřebujete. Pokud používám živý náhled na displeji a chci se podívat na snímanou scénu přes hledáček, displej se automaticky zhasne a mohu používat hledáček. Jistě výborná věc, ale čidlo, které je umístěné pod hledáčkem má tak velký dosah, že mi zhasíná displej i při běžné práci jako je třeba prohlížení fotografií, nebo změna nastavení, které provádím některým ovládacím prvkem na zadní straně a při tom se mi prst nebo ruka nebezpečně přiblíží k čidlu. Není to nic zásadního, ale několikrát jsem se přistihl, že jsem nadával na to, že se mi displej zhasnul ve chvíli, kdy jsem na něj potřeboval vidět. Lidé se mě také ptají, jak jsem si zvykl na to, že koukám v hledáčku na displej. Musím se přiznat, že mi chvilku trvalo, než jsem si zvykl, ale rozlišení úctyhodných 3 690 000 bodů je skvělé a navíc hledáček pokryje 100 % snímané scény. Výhodou také je, že pokud fotím například nějakého roztoče v hlíně, obraz v hledáčku je jasný a celou scénu dobře vidím. Když stejnou scénu budu fotit zrcadlovkou, budu si muset přisvěcovat, nebo obtížně objekt hledat. Pravdou ale je, že pokud displej v hledáčku, nebo samozřejmě displej na zadní straně, snímá nějakou opravdu hodně tmavou scénu, obraz je trhavý a pozdě reaguje ne pohyb fotoaparátu. Občas je pak obtížné objekt správně zaostřit. A pokud se hýbe, je to skoro nemožné. Toto se projeví i při focení při zhoršených světelných podmínkách. Na druhou stranu je pravda, že EOS R zaostří na statický předmět i v opravdu špatných světelných podmínkách a tak mu to sekání displeje samozřejmě odpustím. Pokud jste fotograf zvířat a chtěli byste fotografovat například letovky při zhoršených světelných podmínkách, máte smůlu. Stejně tak, pokud byste fotili například nějaký koncert a chtěli udržet ostřící bod na pohybující se osobě, bude to boj a myslím, že z větší části prohraný. Pokud tedy nebude jeviště dokonale osvětlené. Jak funguje EOS R například při fotografování letovek, tak na to bude muset odpovědět někdo jiný. Já jsem si však EOS R pořizoval výhradně na makro a již dopředu jsem věděl o těchto omezeních.
Co naopak opravdu velmi oceňuji je počet ostřících bodů (Canon uvádí, že je jich 5655), resp. možnost zvolit si jakýkoli bod na ploše. I přesto, že používám téměř výhradně manuální ostření, nebo přímo manuální objektiv, při portrétech volím jednobodový AF. Ten je velmi přesný a rychlý, ale můžete si zvolit i mezi několika dalšími režimy, které občas také využívám (Rozšíření AF oblasti nebo Rozšíření AF oblasti: Okolí). Při portrétní fotografii jsem také zkoušel volbu AF detekce očí, resp. obličeje, které fungují výborně a ocení je především portrétní fotografové. Pokud náhle změníte kompozici, AF změnu rychle vyhodnotí a opět zaostří na oko, resp. tvář (použil jsem objektiv Canon 100/2,8 L USM IS). Samozřejmě opět přesnost klesá v závislosti na zhoršujících se světelných podmínkách.

ISO 250, f/8.0, 1/200 s, MP-E65 + blesk - Vosička o velikosti 1,5 mm

ISO 400, f/11, 1/200 s, MP-E65 + blesk

ISO 1000, f/1.8, 1/50 s, Canon 50/1.8, denní světlo

Ovládání není úplně ideální, ale není to ani žádná tragédie. Pokud jste zvyklí na klasické rozmístění ovládacích prvků u zrcadlovek Canon, budete si muset zvykat na jiné. Po pár dnech užívání jsem byl však schopen rychle měnit jednotlivé režimy, i když například přepnutí z fotoaparátu na kameru by mohlo být jednodušší, například jen přepínačem. U EOS R se musí nejdříve zmáčknout tlačítko Mode a pak tlačítko info. Úplně dobře se mi také neotáčí voličem u tlačítka Mode. Vždy si musím tak trochu vykloubit palec. Úplně jsem si také nezvykl na použití lupy. Pokud si chci zvětšit objekt a zaostřit, musím nejprve zmáčknout tlačítko se symbolem lupy a místo toho, abych si rovnou obraz zvětšil, musím navíc zmáčknout tlačítko info. Pak už si jen stačí dotykem zvolit místo, které má být ostré a autofokus to udělá za vás, případně si zaostřit ručně. Tady musím říci, že dotykový displej funguje opravdu skvěle a rychle jsem si zvykl fotit přes živý náhled. Ještě nesmím zapomenout na rychlost závěrky. U Canon EOS 6D mark II jsem byl zděšen, když jsem viděl, že maximální rychlost závěrky je jen 1/4000 s. Často jsem tak byl při fotografování omezen, především u moře, nebo při pokusech fotit na nižší clonová čísla při jasném počasí. U EOS R je situace lepší a nabízí maximální rychlost závěrky 1/8000 s. Skvělá funkce je tichá závěrka. I přesto, že funguje výborně a díky ní dokážete zcela eliminovat otřesy fotoaparátu, nebo budete naprosto neslyšní při focení zvířat, má bohužel i svá omezení. Nefunguje totiž při použití blesku, při násobné expozici, HDR nebo při kontinuálním snímání. Další novinkou je tzv. touchbar, tedy jakési dotykové šoupátko. Na to jsem si příliš nezvykl, ale i přesto jej zkouším a používám ke změně ISO. Tento touchbar si můžete zcela přizpůsobit svým potřebám, nebo jej prostě vypnout a nepoužívat.

Ještě jedna drobná rada. Nešetřete příliš na paměťových kartách. Rychlost zápisu je velmi důležitá a eliminujete tak dlouhé prodlevy při focení a následné kontrole snímků. Při nahrávání videa v rozlišení 4K dokonce pomalejší karty nefungují a fotoaparát nahlásí, že má karta příliš pomalý zápis. Doporučuji tak karty s rychlostí zápisu 100 MB/s nebo ještě lépe 300 MB/s. Rychlost oceníte také při sekvenčním snímání, kdy dojde rychleji k vyprázdnění bufferu fotoaparátu.

Nyní je čas se podívat asi na to nejdůležitější, a to je kvalita obrazu. Právě kvalita obrazu byla důvodem, že jsem se zbavil modelu EOS 6D mark II, i když opět říkám, že to nebyla žádná tragédie. U EOS R není vlastně ani o čem psát, protože má shodný čip s rozlišením 30 megapixelů jako je v EOS 5D mark IV. Samozřejmě se i přesto u kvality obrazu zastavím. Všude se píše o tom, že digitální zrcadlovky Canon zaostávají v dynamickém rozsahu za konkurencí, ale ani to jsem příliš neřešil, i když vím, že pokud bych dělal více například krajinářskou fotografii, byl bych lehce handicapován. S dynamickým rozsahem ale souvisí i použité ISO a u EOS R jsem potěšen, protože je možné použít ISO 50. Naopak nejvyšší citlivost, kterou EOS R umí je 102400, což je podle mého názoru naprosto zbytečné. Sám používám nejčastěji ISO 200 až 400 a jen výjimečně ISO 800. Mezi testovanými obrázky však dám i ukázky s vyšší citlivostí pro ty, kteří vyšší hodnoty používají. A musím říci, že i když vyšší hodnoty nepoužívám, byl jsem překvapen, jak nízký šum při nich je. A pokud využijete redukci šumu při vysokém ISO, výsledky jsou opravdu výborné. Samozřejmě čím vyšší ISO, tím více je ohrožena kresba a právě proto u makrofotografie používám jen malé hodnoty. Šum je také závislý na snímané scéně, přesněji zda je scéna dobře osvětlena nebo jsou světelné podmínky zhoršené (viz níže testovací obrázky). Tam pak šum výrazně stoupá a to i u nižších hodnot ISO. S tím jsem měl velký problém u EOS 6D mark II, kde jakékoli zesvětlení stínů v nich způsobovalo výrazný šum.
Další důležitou věcí je software, ve kterém budete snímky upravovat. Pokud fotografujete do formátu jpeg tak není problém. Pokud však fotografujete do raw (u EOS R koncovka souboru .CR3) musíte mít aktuální verze programů. Většina výrobců dnes přešla na tzv. cloudové verze, kde máte nejnovější aktualizace ihned k dispozici. Dnes již bez problémů fotografie z EOS R upravíte jak v Adobe Photoshop CC 2018 tak v Adobe Lightroom Classic CC, které nyní používám i já. Pokud nemáte tyto programy, můžete si stáhnout Adobe DNG converter, který Vám převede soubory do formátu .DNG, který již ve většině programů otevřete.

Tak to je první stručné seznámení s novou bezzrcadovkou EOS R. Zatím jsem vyfotografoval asi 1200 snímků a jsem s výsledky spokojen. Objevil jsem také nové možnosti a výhody bezzrcadlovek a je jasné, že právě tudy vede cesta. Jen škoda, že první model od firmy Canon zcela nenaplňuje mé představy. Snad druhý model, který je již nyní avizován, nabídne něco víc a Canon si vezme k srdci nejrůznější recenze nebo hodnocení lidí a nové modely uspokojí věrné uživatele této značky a zabrání masivnímu odchodu ke konkurenci.

Obr. 1: EOS R + Canon 100/2.8 macro, f/2.8, 1/200 s, ISO 3200 - Fotografováno z ruky v místnosti při denním světle.

Lustr, ISO 3200, stáhnout jpeg bez úprav

Lustr, ISO 6400, stáhnout jpeg bez úprav

Obr. 2: EOS R + Canon 100/2.8 macro, f/10, 1/250 s, ISO 3200 - Fotografováno ze stativu, LED světlo.

4 střevlíci, ISO 3200, stáhnout jpeg bez úprav

Obr. 3: EOS R + Canon 100/2.8 macro, f/11, 1.6 s, ISO 50 - Fotografováno ze stativu, LED světlo. Níže si můžete prohlédnout neupravené fotografie s různě vysokým ISO.

Střevlík, ISO 50, stáhnout jpeg bez úprav

střevlík, ISO 25 600, stáhnout jpeg bez úprav

Obr. 4: EOS R + Canon 100/2.8 macro, f/8.0, 32 s, ISO 100 - Velmi dlouhá expozice, stativ a LED osvětlení.

Koberec, ISO 100, stáhnout jpeg bez úprav

Obr. 5: EOS R + Canon 100/2.8 macro, f/11, 0.6 s, ISO 100 - Fotografováno ze stativu, přirozené světlo, odrazka.

Maloočka, ISO 100, stáhnout jpeg bez úprav