Euroskop, Politico.eu, 2. 1. 2019
Volby do Evropského parlamentu se blíží. Do hlasování, které určí jeho složení na dalších pět let, zbývá necelého půl roku. V kontextu pomalu rozjíždějící se volební kampaně se také začíná hovořit o tématech, které Evropany nejvíce zajímají a které mohou hrát při volbách klíčovou roli. V průzkumu, jehož výsledky uveřejnil server Politico.eu, respondenti odpovídali na to, jaká témata je nejvíce zajímají, na otázky budoucího vývoje nebo třeba také na otázku demokratičnosti domácích i evropských institucí.
Témata, která rezonují uvnitř evropské společnosti, jsou důležitá nejen s ohledem na nadcházející volby, kdy jednotlivé politické strany budou cílit na své voliče, ale také kvůli tomu, že vypovídají o aktuálních trendech v členských zemích EU.
Postoje ve společnostech a voličské nálady v jednotlivých státech se samozřejmě liší, zejména s ohledem na odlišný sociální a hospodářský vývoj v každé členské zemi. Je však možné pozorovat určité trendy, které jsou společné pro některé evropské regiony a křídla Unie.
„Problémem, na kterém se voliči napříč EU shodují, je společná obava ze zranitelnosti před nadcházejícími volbami a obavy ze zásahů ze zahraničí do průběhu voleb,“ poznamenává Politico k fenoménu, který je přítomný napříč zeměmi Unie. Mnoho z dotázaných také dodává, že státy dle nich nepodnikají dostatečná opatření, aby tomuto riziku zabránily.
Dalším charakteristickým prvkem jsou obavy a nejistoty související s migrací a uprchlictvím. Ve většině evropských zemí se tato témata umístila mezi třemi nejpalčivějšími záležitostmi, přičemž respondenti k nim také dodávají, že by měly být součástí debat a veřejných diskuzí před nadcházejícími volbami.
Témata v ČR a zemích V4
Trendy v ČR do značné míry korespondují s náladami dalších zemí Visegrádské skupiny. Ve středoevropském regionu občané věnují největší pozornost bezpečnostním otázkám. Migraci jako prioritu považuje v ČR 24 % dotázaných, v Maďarsku 27 % a na Slovensku 14 %.
Češi také jako klíčové téma považují kontrolu vnějších hranic a terorismus. V otázce terorismu se shodují s Poláky, když z obou zemí 12 % respondentů považuje toto téma za prioritu. V Maďarsku a Polsku občané kladou důraz také na hospodářskou problematiku a Slováci dále zmiňují téma budoucího vývoje a směřování Evropy.
Severní a jižní křídla EU
Dle výsledků uveřejněných na serveru Politico.eu občany severní a severozápadní Evropy, mimo migraci, zajímají především témata spojená s environmentální politikou, klimatem a udržitelným rozvojem. Ve Švédsku a Dánsku je klima prioritou pro 30, resp. 25 % dotázaných. V Nizozemí 24 % a ve Francii a Lucembursku shodně po 17 %.
Častokrát zmiňovaným tématem jsou pak také otázky lidských práv, budoucího směřování EU a v o něco menší míře také problematika (ne)zaměstnanosti mladých.
V jižních regionech EU, zejména v Řecku, Portugalsku, Španělsku, ale také Chorvatsku a Itálii pak bylo nejčastěji zmiňovaným tématem hospodářství a ekonomické otázky. V Chorvatsku a Portugalsku se tak vyslovila čtvrtina dotázaných, v Řecku pak dokonce 32 % z nich. Jedním z možných vysvětlení je to, že středomořské státy jižního křídla Unie byly ekonomickou krizí postiženy více, než tomu bylo např. ve Skandinávii.
Hospodářská témata také silně rezonují v Pobaltí či v Polsku. V Lotyšsku a Litvě ekonomické otázky považují za prioritu téměř tři z desíti dotázaných. Varšava je totiž jedním z největší příjemců evropských peněz, takže zájem o ekonomická a finanční témata je zde logický.
Zdroj: Politico.eu
Důvěra v demokratické instituce
Dalším tématem, které bylo častokrát skloňováno, je míra důvěry ve fungování demokratických institucí, a to jak na národní, tak unijní úrovni. I zde je patrná dělící linie, tentokráte spíše po ose západ/východ, než sever/jih.
Nejvyšší důvěra v demokratické instituce je patrná ve skandinávských zemích, kde se procento nespokojenosti s domácím vývojem pohybuje zhruba na úrovni 10 % dotázaných. Nejméně nespokojených je v Dánsku a poté také Švédsku (7 resp. 12 % respondentů). Nízká nespokojenost je také v Lucembursku či Irsku.
Vysoká nespokojenost s demokratickým vývojem naopak byla zaznamenána v Řecku, a to 75 %, které je následováno Rumunskem a Chorvatskem, kdy takto odpovědělo shodně 64 % dotázaných.
V Řecku je také nejvyšší nespokojenost s demokratickým vývojem v EU, konkrétně 64 %. Vysoká míra je pozorovatelná také ve Španělsku a Itálii, kde takto hodnotí vývoj 54, resp. 52 % dotázaných. Česká republika se v této otázce pohybuje kolem průměru zemí EU, kdy se tak vyslovilo 46 % z oslovených. Nejvyšší důvěra v demokratičnost na unijní úrovni pak byla zaznamenána v Polsku, Litvě a také v Irsku, kde negativně hodnotí vývoj zhruba pětina respondentů.
Budoucí výzvy a hrozby pro EU
Část výzkumu se zabývala také výzvami a problémy, kterým může Unie do budoucna čelit. I zde je patrná regionalizace. Jediným tématem, na kterém mezi Evropany panuje relativní shoda, je možné riziko plynoucí z terorismu. Největší obavy uváděli respondenti z ČR (67 %), a poté také dotázaní z Portugalska, Francie a Spojeného království, kde se čísla pohybují kolem 60 %. Na opačné straně pomyslného žebříčku je Rakousko a Litva se shodnými výsledky v podobě 33 %.
Odlišnosti pak panují v tématech, jako je politický extrémismus, řízení migračních toků, klima a znečištění nebo přírodní pohromy.
Politický extremismus jako budoucí riziko vidí občané zejména západní a severní Evropy (Německo, země Beneluxu, Británie či Švédsko). Vnímání rizik migrace je typické pro státy V4 a také Rakouska či Finska. Otázky znečištění pak nejvíce vnímají obyvatelé jižních zemí, konkrétně Francie, Španělska a Itálie. Přírodní pohromy jsou pak nejvíce rizikové dle obyvatel Portugalska, Řecka či Rumunska. Možným vysvětlením pro tyto výsledky je nárůst sucha a další klimatické změny, které jsou znatelné zejména ve Středomoří.
Zdroj: Politico.eu
Autor: Euroskop