Téměř polovina malých a středních firem z průzkumu dokonce o zvyšování mezd ani neuvažuje. Více než pětiprocentní růst mezd chystá necelých 12 procent firem, tří až pětiprocentní přidání plánuje více než 18 procent dotazovaných podniků. V průměru mají zaměstnanci těchto firem dostat přidáno o 1,8 procenta.
Tyto skutečnosti jsou v ostrém kontrastu s tím, co od svých zaměstnavatelů budou během kolektivního vyjednávání chtít odboráři ve velkých podnicích. O mzdách pro letošek je zatím jasno jen v několika málo firmách, jinde jednání buď probíhají, nebo teprve začnou v průběhu prvního čtvrtletí.
Rozpory přetrvávají třeba v Severočeských dolech, které patří do skupiny ČEZ. Vedení firmy přišlo s nabídkou zvýšení mezd o 5,9 procenta, což je v průměru o 1 800 korun. To však odborům nestačí a požadují navýšení plošně o dvě tisícovky měsíčně. A k tomu každý měsíc ještě dalších tisíc korun, které by mohli vedoucí pracovníci přerozdělit mezi zaměstnance podle výkonu.
„Oslovili jsme zprostředkovatele a další jednání povedeme přes něj. Pokud se ani příště nedohodneme, budeme pokračovat v zákonných krocích,“ říká místopředseda odborů David Frňka.
Za vyšší mzdy před Vánocemi demonstrovali také zaměstnanci z dalších firem energetické skupiny. Ani v tomto případě však nejsou jednání mezi vedením a odboráři u konce.
Hlasité demonstrace jsou v současné době spíše výjimečné. Mimo jiné i proto, že firmy mají díky ekonomickému růstu z čeho přidávat. A navíc musejí, pokud nechtějí své zaměstnance „přepustit“ konkurenci či veřejnému sektoru.
Ekonomové však varují, že řada firem se už dostává na hranu. Mzdy mohou růst rychleji než produktivita dva tři roky, dlouhodobě to ale nejde. „Firmy musely již druhým rokem plošně zvyšovat mzdy a navyšovat benefity, aby si udržely lidi a byly konkurenceschopné,“ upozorňuje obchodní ředitel Grafton Recruitment Martin Ježek.
Během loňska se dokonce kvůli nedostatku pracovníků tempo růstu mezd zrychlilo. Letos už to bude i ve velkých firmách jinak. „Růst nominální průměrné mzdy by podle našeho očekávání měl letos dosahovat 6,5 procenta, což by znamenalo zpomalení z 8,2 procenta predikovaných pro rok 2018,“ říká hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.
Jaký zisk, taková odměna
„Loni jsme navýšili osobní náklady o desítky procent, pro rok 2019 počítáme se stabilizací úrovně odměňování. Zaměstnanci si ale také musí uvědomit, že nelze navyšovat mzdy neustále, že firma může rozdělit pracovníkům jen to, co vytvoří,“ říká šéf STS Olbramovice Michal Bakajsa. A varuje, že bez růstu produktivity se firmy mohou dostat do spirály nekontrolovatelného růstu mezd, která nemůže končit jinak než propouštěním.
Někde proto odboráři požadují, aby se růst mezd odvíjel od zisku firmy. Například výrobce optických přístrojů Meopta Přerov, kde nyní průměrná mzda dosahuje 25 300 korun, se mzdy mají navýšit plošně o tři procenta. Dvě procenta individuálně a jedno procento na adaptační programy. „Naší snahou je, aby zaměstnavatel ukrojil pro zaměstnance jednu třetinu zisku na navýšení mezd. Ne vždy se to ale daří,“ sdělil šéf firemních odborů David Olša.
Ve více než polovině menších firem, jak vyplývá z průzkumu ČSOB, se šéfové chystají přidávat spíše plošně všem zaměstnancům. „Navyšujeme průběžně všem. Největší procentuální nárůst je u dělnických pozic,“ říká Michal Výprachtický, obchodní ředitel strojírenské firmy Výprachtický.
Přidávají vyvoleným
Ovšem ve 43 procentech firem přidávají jen vybraným pracovníkům. To je ve srovnání s velkými podniky výrazně jiné. „Důvody mohou být spojené s případným odchodem strategických zaměstnanců. Zvýšení mezd se dotkne těch, kteří se prostě zlepší, získají zkušenosti, praxi, budou přínosem. Nikdy jsme mzdy nezvyšovali plošně,“ říká majitel firmy DK1 Daniel Kozel.
Řada firem také přiznává, že se orientuje podle toho, jak platí jiné firmy v okolí. Například Amazon provádí revizi mezd každoročně ve druhém čtvrtletí roku. „Zkoumáme více než 130 místních zaměstnavatelů a porovnáváme mzdy i dostupné benefity na srovnatelných pozicích v rámci regionu. Podle toho pak upravujeme mzdy,“ říká mluvčí firmy Miroslava Jozová.
Z ankety MF DNES v regionech vyplývá, že na vyšší skok ve mzdách se díky tabulkám může těšit zdravotnický personál v nemocnicích, které v krajích patří k velkým zaměstnavatelům. Jde obvykle o růst kolem deseti procent. „Nejvyšší nárůst zaznamenají zaměstnanci s nejnižšími tarify,“ říká šéf českobudějovické nemocnice Břetislav Shon. Zvedají se i příplatky.
Podobně si polepší učitelé a mzdy by mohly letos růst i v profesích, kde je lidí největší nedostatek. Jde často o dělnické profese. „Po téměř třicetiprocentním nárůstu základních mezd dělnických profesí mezi rokem 2017 a 2018 počítáme s dalším růstem i letos, a to ve výši deseti procent,“ říká šéf výrobce lan a vláken Lanex Martin Václavek.
Naopak určité náznaky ochlazení, které se následně odrazí v nižším nárůstu mezd, se mohou objevit v automobilovém průmyslu. Spíše než na velké automobilky, kde se loni přidávalo celkově i o pětinu, to však dopadne na dodavatele autodílů.
Kolik přidají firmy v krajíchStředočeský kraj: Škoda Auto (automobilka) Kolektivní vyjednávání má být zahájeno koncem ledna. Loni automobilka zvýšila zaměstnancům tarify o 12 procent, celkově si však polepšili v průměru o rekordních 20 procent. V závodě Kvasiny dokonce o 30 procent. Plzeňský kraj: Plzeňský Prazdroj (potravinářství) Kolektivní smlouva je podepsaná na dva roky a zaručuje zvýšení tarifních mezd o jedenáct procent. „První navýšení proběhlo od dubna 2018 v průměru o šest procent, další zvýšení o pět procent bude od dubna 2019,“ říká mluvčí pivovaru Jitka Němečková. V platnosti podle ní zůstávají i všechny benefity. Olomoucký kraj: Unex Uničov (strojírenství) Ve firmě s téměř 2400 zaměstnanci a průměrnou mzdou 28 tisíc korun měsíčně se jedná o navýšení mezi čtyřmi a deseti procenty. Podle šéfa odborů Zdeňka Zechy je těžké předpokládat, jak dopadne. „My jsme původně navrhovali nárůst mezd o deset procent, zaměstnavatel o čtyři, takže jednáme o kompromisu,“ řekl Zecha. Ústecký kraj: Unipetrol RPA (petrochemie) Od ledna si všichni zaměstnanci polepšili měsíčně v průměru o dva tisíce korun. Jde o výsledek jednání o kolektivní smlouvě, kterou spolu firma a odboráři uzavřeli na tři roky. „Smlouva obsahuje i řadu dílčích změn. Poskytujeme třináctý a čtrnáctý plat navíc a volitelné finanční benefity ve výši minimálně 13 800 na zaměstnance,“ shrnul mluvčí firmy Pavel Kaidl. Moravskoslezský kraj: Třinecké železárny (metalurgie) V třineckých hutích se sedmi tisícovkami zaměstnanců se již vedení firmy s odboráři na kolektivní smlouvě dohodlo. Základní složka mzdy stoupne od ledna o osm procent, o další čtyři procenta si zaměstnanci polepší v případě splnění plánovaného hospodářského výsledku. Už loni dostali pracovníci mimořádné odměny. Součástí dohody je také nárůst příspěvku zaměstnavatele do penzijního připojištění na průměrných 1100 korun měsíčně. Uzavřela ho většina zaměstnanců. Jihomoravský kraj: Zetor (strojírenství) V Zetoru, který se potýká s ekonomickými problémy a v prosinci oznámil, že do jara plánuje propustit až 40 procent zaměstnanců, se kolektivní jednání vlečou. V současnosti ve firmě pracuje zhruba 650 lidí. Platná smlouva byla prodloužena do konce března, neshody jsou kvůli mzdám. Odboráři je chtějí navýšit. Průměrná mzda je kolem 32 tisíc korun. Pardubický kraj: Isolit–Bravo (strojírenství) Firma z Jablonného nad Orlicí sice neplánuje letos výraznější nábor zaměstnanců, ale platy chce zvedat. „V minulých dvou letech jsme navyšovali o 9 až 10 procent ročně, na rok 2019 předpokládáme podobný nárůst,“ uvedl ředitel a jednatel společnosti Kvido Štěpánek. Jihočeský kraj: Motor Jikov (strojírenství) Pracovníci v Motoru Jikov se loni dočkali čtrnáctého platu. Kromě něj rozdala firma například poukázky na půlhodinové masáže. Loni mzdy stouply v průměru o čtyři procenta. „Letos to bude nejspíš podobně jako v loňském roce. Záleží na výsledku kolektivního vyjednávání,“ říká personální ředitelka Iva Fantyšová. |
