Návštěvníkům je Karlovic vykreslen jako humanista, diplomat, podnikatel i rytíř. Patřil k protestantům, stál u zrodu a také vzestupu reformace a byl svědkem většiny náboženských půtek v průběhu 16. století.

Pískovcový náhrobek Kryštofa z Karlovic, který je v jirkovském kostele, byl dva roky po jeho smrti dovezen z rodinné dílny Lorenzových z Freibergu. 

„I replika je de facto unikátní, jako by byla poctou někdejší sochařské dílně. Odborná firma, která pořídila 3D scan náhrobku, nechala repliku z pískové hmoty ‚vytisknout‘ po takřka 440 letech právě ve Freibergu,“ sdělil Michal Bečvář z Oblastního muzea v Chomutově.

Replika náhrobku je sice menší než originál, díky nižší váze se s ním ale snadněji manipuluje. Podle památkářů je renesanční náhrobek v podobě klečícího rytíře jedinečný nejen osobností známého humanisty, ale i provedením. 

„Kamenická práce co do detailů výrazně převyšuje běžnou úroveň podobných památek v regionu,“ řekl Vít Honys z ústecké pobočky Národního památkového ústavu.

Navíc jsou na povrchu náhrobku zachované pozůstatky barevné výzdoby a zlacení. To byl také důvod, proč památkáři nepovolili původně zamýšlený otisk pro odlití kopie.

„Obávali se totiž, že by se mohly poškodit zbytky barevného zdobení a pozlacení na povrchu sochy. Souhlas by prý vydali jen v případě, že by se náhrobek předtím kompletně zrestauroval. Na to ale nemá místní farnost ani litoměřická diecéze peníze,“ uvedl před časem Bečvář.