Když před nedávnem padl rozsudek a krajský soud rozhodl, že volby ve Strakonicích neplatí, kritizoval také podobu tamního radničního zpravodaje.

„V obsahu lze v celém uplynulém volebním období jen těžko hledat jakoukoliv zmínku o jiných politických představitelích města či článek, který by přinášel jakoukoliv kritiku směřovanou vůči vedení města,“ konstatoval soud.

Jenže podobně vypadá i celá řada jiných radničních novin. Mají se tedy do budoucna i jinde obávat, že mohou jejich obecní magazíny ohrozit výsledky voleb? O rušení teď nikde neuvažují. MF DNES v největších jihočeských městech zjišťovala, kolik za ně města platí a v jak velkých nákladech vycházejí.

Tak třeba zrovna ve Strakonicích je to ročně 390 tisíc korun za měsíčník, který vychází v nákladu 10 750 kusů, v Písku je to 14 700 výtisků, když roční vydávání zpravodaje stojí 348 tisíc korun. Do schránek je obyvatelé dostávají zdarma.

Zajímavé je, že zatímco na mnoha místech radniční listy považují za důležitý komunikační kanál, v Českých Budějovicích je zrušili v roce 2014 mimo jiné s vysvětlením, že trendem je upřednostňování elektronických médií.

Důvodů pro ukončení tehdy bylo více. I v Budějovicích vedení města nejednou čelilo kritice, že je zpravodaj nástroj politické propagandy a podobně.

Na druhé straně je hlavním smyslem listů poskytovat informace o dění na radnici, rozhodnutích a jejích plánech. Z toho vyplývá, že se to nemusí líbit opozici, která ovšem v řadě měst rovněž dostává prostor k vyjádření. Patrné je to třeba v posledním vydání novin táborské radnice.

Písek využívá pořady o cestovním ruchu

Budějovice ani úřad Jihočeského kraje sice své zpravodaje nemají, místo toho si ovšem platí vlastní pořad v televizi. Město ho má v intervalu jedenkrát za 14 dní a za každý díl platí 25 tisíc, což dělá 650 tisíc korun bez daně ročně.

Pořad Jihočeského kraje se vysílá jednou týdně. „Cena včetně vysílacího času i výroby je 1,4 až 1,6 milionu korun za rok,“ sdělil Jiří Gruntorád, vedoucí oddělení marketingu a cestovního ruchu na hejtmanství.

Dále doplnil, že průměrná částka za propagaci v souvislosti s marketingem, cestovním ruchem a také PR se pohybuje kolem 13 milionů korun ročně.

Podle vedoucího katedry obchodu a cestovního ruchu z Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity Petra Štumpfa je vždy důležité mít jasno v tom, koho chtějí radnice oslovit.

„Opodstatnění tak mohou mít tištěné noviny, které cílí hlavně na obyvatele. Někde už ovšem mají třeba jen elektronickou verzi. Pokud jde o kampaň, jak nalákat návštěvníky, obecně by měla mít hned několik komunikačních kanálů. Význam těch elektronických samozřejmě dál roste,“ vysvětlil Štumpf.

Třeba v Písku tak v minulosti vsadili na propagační pořady o cestovním ruchu, které upozornily napříč republikou například na akci s názvem Cipískoviště. Jindy zase vyzkoušeli billboardovou kampaň. Za nejrůznější propagaci tam v posledních třech letech utratili 630, 450 a 852 tisíc korun včetně inzerce i webové propagace.

V Jindřichově Hradci na propagaci vydají 600 tisíc ročně. „Také máme smluvně zajištěn provoz městské televize za 900 tisíc ročně,“ navázala mluvčí jindřichohradecké radnice Karolína Bartošková.

Z pohledu turistického zájmu by nemusel potřebovat žádnou reklamu Český Krumlov. Tam už se dokonce zabývají regulací počtu návštěvníků. Tradiční akce ovšem město také inzeruje. „Na propagaci čtyř městských slavností - Kouzelného Krumlova, Slavností Pětilisté růže, Svatováclavských slavností a adventu a Vánoc vydá město celkem 300 tisíc,“ uvedla českokrumlovská mluvčí Petra Nestávalová.

Nejvíc dává na reklamu město České Budějovice, jehož vedení v tomto případě hledalo především cestu, jak dlouhodobě výrazně podpořit tři velké kluby, fotbalové Dynamo, hokejový Motor a volejbalový Jihostroj.

Od sezony 2017/2018 do 2020/2021 s nimi uzavřelo smlouvy na reklamní plnění v hodnotě celkem 80 milionů. Znak města se tak objevuje na dresech i stadionech. Na další propagaci třeba kulturních akcí pak radnice dává statisíce korun.