Nejočekávanější návraty roku 2019

Wayde Van Niekerk

Šestadvacetiletý Jihoafričan byl v letech 2015 až 2017 jasným vládcem světové hladké čtvrtky. Získal dva tituly světového šampiona a na olympijských hrách v Riu de Janeiru zvítězil v novém světovém rekordu 43.03, vymazal tak z čela historických statistik legendárního Američana Michaela Johnsona.

V momentě, kdy byl na vrcholu svých sil, ovšem přišla velká rána. Na podzim roku 2017 si při exhibičním ragbyovém zápase vážně poranil koleno, které ho vyřadilo ze hry na celou sezónu 2018. Van Niekerk podstoupil dlouhou rekonvalescenci. Jeho na řadu měsíců posledním startem byl 10. srpna 2017 finálový závod na 200 metrů při světovém šampionátu v Londýně, kde dva dny po úspěšné obhajobě titul na čtvrtce získal na poloviční trati stříbro.

Pro rok 2019 má jasný cíl, kterým je obhajoba dvou titulů mistra světa v běhu na 400 metrů z šampionátů v Pekingu 2015 a Londýně 2017. Nebude to však mít vůbec jednoduché. Vyrostli mu velmi zdatní konkurenti. Jedním z nich je halový světový rekordman a držitel nejlepšího světového času uplynulé sezóny (43.61) Američan Michael Norman. Dalším americkým vyzyvatelem bude Fred Kerley. Muž s osobním rekordem 43.70 a závodník, který hned při své první profesionální sezóně získal diamantovou trofej. Počítat se také musí se Stevenem Gardinerem z Baham. Ten naznačil své možnosti již na minulém světovém šampionátu, kde doběhl druhý právě za van Niekerkem a už umí také pod 44 vteřin.

Ještě těžší by to mohla mít jihoafrická hvězda na dvoustovce, kde momentálně jasně dominuje Američan Noah Lyles, který byl loni při všech svých pěti startech na této distanci rychlejší než je osobní rekord van Niekerka 19.84.

Mutaz Essa Barshim

Podobně jako Van Niekerk si vedl ve výškařském sektoru Katařan Mutaz Essa Barshim. Je držitelem asijského rekordu 243 centimetrů, jenž ho řadí na druhé místo historických světových tabulek za Kubánce Javiera Sotomayora. Barshim byl považován za nejžhavějšího kandidáta překonání absolutního rekordu 245 centimetrů a již několikrát se tuto metu pokoušel překonat. V roce 2017 nastoupil do dvanácti závodů a neokusil hořkost porážky. O svou vítěznou šňůru přišel až v průběhu halové sezóny 2018 a na halovém mistrovství světa v Birminghamu se musel sklonit před novým ruským vyzyvatelem Danilem Lysenkem.

Sezónu pod otevřeným nebem zahájil ve velkém stylu. Všech šest svých startů proměnil ve vítězství. V květnu na mítinku Diamantové ligy na domácí půdě v Dauhá skočil 240 centimetrů. Následně vylepšil na Zlaté tretře rekord mítinku na 238 a v maďarském Szekesféherváru zopakoval 240. Poté si nechal na stojany nastavit 246, což by byla hodnota nového světového rekordu. Při druhém pokusu na této výšce si ale ošklivě poranil kotník a zhroutil se s bolestivou grimasou. Okamžitě ukončil sezónu a osm dní po tomto závodě podstoupil operaci.

V nadcházející sezóně se od něj očekává hodně. Mistrovství světa se koná v jeho domovině a Barshim je tváří celého šampionátu a také jednou z největších katarských nadějí na zisk titulu. Bude zajímavé sledovat, jak si poradí s enormním tlakem a také největším rivalem Danilem Lysenkem.

Tori Bowieová

Americká sprinterka Tori Bowieová prožila v letech 2016 a 2017 nejlepší sezóny své kariéry. Z olympijských her v Riu de Janeiru si odvezla hned tři cenné kovy, když zvítězila se štafetou na 4x100 metrů a k tomu ještě přidala stříbro na stovce a bronz na dvoustovce. O rok později se stala v Londýně světovou šampionkou na 100 metrů a druhý titul vybojovala opět se sprinterskou štafetou.

V sezóně 2018 ovšem stihla jen čtyři starty. Při mítinku Diamantové ligy v Eugene si přivodila zranění a po dobu devíti měsíců musela na sprint zapomenout. Bylo to pro ni poprvé v kariéře, kdy měla tak dlouhý výpadek. Svůj návrat plánuje na halový mítink Millrose Games, který proběhne 9. února.

I pro ni je hlavním cílem obhajoba zlaté medaile z předešlého mistrovství světa pod otevřeným nebem. Nejprve však bude muset projít náročnou americkou kvalifikací. Pokud se jí na globální vrchol podaří nominovat, soupeřek bude mí víc než dostatek, ať už se jedná o silné duo z Pobřeží Slonoviny Marie Joée Ta Louová a Murielle Ahoureová nebo evropskou šampionku Dinu Asher-Smithovou. Po mateřské dovolené se loni vrátila také Shelly Ann Fraser-Pryceová a rychlé časy předváděla dvojnásobná olympijská vítězka Elaine Thompsonová.

Yohann Diniz

Jen málokdo by se pokusil vrátit do světa velké atletiky, pokud by si ve čtyřiceti letech přivodil vážné zranění. To však není případ světového rekordmana v chodecké padesátce Yohanna Dinize z Francie, který je známý tím, že se umí odrážet od svých neúspěchů ke špičkovým výkonům. Přesně tak tomu bylo například po olympijských hrách v Riu, tehdy vstupoval do závodu jako jeden z hlavních favoritů. Již od startu zvolil závratné tempo, což se mu také vymstilo, když hned několikrát málem zkolaboval a do cíle doklopýtal na osmém místě. O rok později na mistrovství světa to byl úplně jiný příběh. Tentokrát svým soupeřům nedal nejmenší šanci a jasně dominoval. Do cíle došel vítězně v druhém nejrychlejším čase historie 3:33:12. Rychlejší byl pouze on sám při svém světovém rekordu v roce 2014. V devětatřiceti letech se tak mohl radovat ze svého prvního titulu mistra světa.

Jeho hlavním cílem pro rok 2018 bylo uspět na mistrovství Evropy v Berlíně. Příprava šla podle plánu až do července, kdy přišla zlomenina pánve, která zmařila jeho naděje směrem ke kontinentálnímu vrcholu. Přesto se nevzdává a vrátil se do tréninku s jedinou vidinou a tou je obhajoba mistrovského titulu na světovém šampionátu v Dauhá. V té době mu bude již 41 let a kromě věku bude jeho velkým soupeřem jistě i olympijský vítěz z Ria Matej Tóth ze Slovenska.

Andre de Grasse

Kanaďan Andre de Grasse platí za jeden z největších sprinterských talentů a možného nástupce legendárního Jamajčana Usaina Bolta. Stejně jako Bowieová si z olympijských her v Riu de Janeiru odvezl tři cenné kovy. Na dvoustovce mu byl přemožitelem právě pouze Bolt a na bronzový stupínek vystoupal na stovce i se sprinterskou štafetou. Své medailové úspěchy navíc ozdobil vynikajícími osobáky 9.91 a 19.80. Tehdy mu bylo pouhých 21 let.

Velmi dobře zahájil také sezónu 2017. Na stovce vyhrál mítinky Diamantové ligy v Oslu a Stockholmu. Na dvojnásobné trati zase triumfoval v Římě a Rabatu. Těsně před mistrovství světa si ovšem zranil stehenní sval a bylo po nadějích. Smůla ho provázela i v dalších měsících. Nejprve ho zbrzdila mononukleóza a když už konečně začal v loňském roce závodit, opět se na kanadském šampionátu ozval stehenní sval.

Na nadcházející mistrovství světa se začal připravovat v Jacksonville na Floridě, kam se přesunul z Arizony. V Dauhá by se opět rád postavil alespoň dvakrát na stupně vítězů. Mise to rozhodně nebude snadná. Po odchodu Bolta si brousí zuby na světový sprinterský trůn řada borců. Na stovce vládnou Američané, ať už je to držitel loňského nejlepšího světového času, vítěz Diamantové ligy a halový světový rekordman na šedesátce Christian Coleman, který bral na předešlém MS stříbro nebo jeho krajané Ronnie Baker, Noah Lyles či zkušený Mike Rodgers. Všichni loni běželi pod 9.90. Pak jsou tu ještě například asijský rekordman Bingtian Su z Číny nebo mistr Evropy Zharnel Hughes z Velké Británie. Na dvoustovce je momentálně jasným vládcem Lyles. Otázkou bude, co předvede navrátivší se Wayde van Niekerk a své slovo do pranice bude chtít říct mistr světa z Londýna a evropský šampion z letošního roku Ramil Gulijev z Turecka.