Kdy jste se dozvěděl, že převezmete řízení Karlštejna?
Oficiálně mě do funkce jmenovala generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková 1. července 2018 s účinností od 1. ledna 2019. Abychom měli s mým předchůdcem dostatek času provést všechny náležitosti související s předáním tak rozsáhlého objektu, jakým hrad Karlštejn je.
Jak dlouho jste byl zástupcem Jaromíra Kubů?
Od září 2009, takže devět let. Nebyl to ale můj první kontakt s hradem Karlštejn. Ten se odehrál 28. května 1998, kdy jsem nastoupil jako průvodce. Prováděl jsem celý červen a ještě jsem dělal takzvaného dispečera provozu – pouštěl jsem návštěvnické skupiny do hradu.
A zůstal jste na hradě až dosud.
Ne. Na léto jsem pak odjel průvodcovat na jiné hrady a zámky jako každé předchozí prázdniny. Vedení hradu Karlštejn mi ale v srpnu nabídlo, zda bych se nechtěl vrátit nastálo na poloviční úvazek.
Na Karlštejně tedy působíte už přes dvacet let...
S přestávkami. Zhruba po dvou letech jsem odešel dělat kastelána na jihočeský zámek v Žirovnici, který je ve správě města. Po roce jsem tam ovšem skončil, protože jsem dostal opět nabídku z hradu Karlštejn do jeho managementu. A protože jsem vždy chtěl pracovat pod Národním památkovým ústavem, nabídku jsem přijal. Přibližně po roce a půl jsem odešel dělat zástupce kastelána na hrad Křivoklát. Po dalším roce jsem odešel do soukromého sektoru, abych získal nové zkušenosti, a následujících pět let jsem strávil v Praze. Po celou dobu jsem ale na Karlštejně brigádničil jako průvodce, dispečer provozu a pokladní.
Kdy jste se vrátil definitivně?
Před devíti lety v září, kdy tehdejší zástupce kastelána pan Řehoř odešel jako kastelán na zámek Žleby. Celý život se domnívám, že se pohybujeme v kruhu a ten se dřív nebo později uzavře. Tak to bylo v mém případě i s Karlštejnem. Přitáhl si mě celkem čtyřikrát. Počtvrté jsem pochopil, že je mým osudem a je namístě, abych se sem vrátil jednou provždy.
Máte na hradě oblíbené místo, kam chodíte odpočívat?
Řada lidí by možná očekávala, že řeknu kapli svatého Kříže. Je neuvěřitelně silným místem, kam chodím velmi rád. Ale když si potřebuji „vyčistit hlavu“, odcházím na místo, které je pro veřejnost nepřístupné – pod hradbu velké věže. Je tam absolutní klid, i když se po hradu a nádvoří pohybují stovky lidí. Jsem tam uprostřed dění, ale v naprostém tichu. A když si potřebuji od hradu odpočinout úplně, chodím běhat do lesů v okolí, které jsou nádherné a hluboké jako za Karla IV.
Chtěl byste žít na Karlštejně v jeho době?
Určitě ne. Znaje veškeré technické vymoženosti 20. a 21. století, velmi nerad bych se jich vzdával. Už jen to, že si můžeme zatelefonovat s nejbližšími, když jsou od nás přes celou republiku či na druhé straně zeměkoule. Nebo že máme možnost si ráno a večer i kdykoliv během dne zajít do sprchy a umýt se pod tekoucí vodou. Nicméně velmi rád bych si zaplatil cestu časem do 14. století, abych se blíž seznámil s tímto obdobím. Bylo by mi velkou ctí potkat císaře Karla IV. a říct mu, že po 650 letech jsem to nově já, kdo pečuje o jeho hrad, a přede mnou se o něj starala řada skvělých lidí.
Od dětství se kromě památek věnujete také divadlu. Několik sezon jste hrál přímo tady na hradě v legendárním muzikálu Noc na Karlštejně. Na Křivoklátě a zámku Žleby jste účinkoval ve Zkrocení zlé ženy jako Lucentio, v Cyranovi z Bergeracu jste ztvárnil Le Breta, v Marii Stuartovně Roberta Dudleyho. Proč jste dal při výběru povolání přednost péči o památky?
Musím říct, že mám velké štěstí na lidi. K divadlu mě přivedli už na základní škole v ochotnickém kroužku. V šestnácti letech jsem měl nějaké zkušenosti s provázením a zároveň jsem měl jasno, že budu jednou kastelánem. Ovšem ne na Karlštejně. To jsem neplánoval. Přál jsem si menší objekt, který by pod mýma rukama mohl růst. Jak už jsem ale říkal – Karlštejn si mě přitáhl k sobě a měl jsem možnost spolupracovat s kolegou Jaromírem Kubů celých devět let. Moc mě toho naučil, a to nechci, aby znělo jako naučené klišé, ale je to skutečně tak. Mám tedy na co navazovat a věřím, že to bude hezké.
Profesionální herectví vás nelákalo?
Po osmé třídě jsem si vybral z praktických důvodů ekonomickou střední školu, kterou vystudovala moje maminka i babička. Studovat DAMU v tehdejší době pro mě bylo nereálné. Nevěřil jsem, že bych se tam mohl dostat. Teď jsem rád, že je divadlo pro mě koníčkem a nemusím ho hrát pro obživu.
Je pro vás divadlo stále koníčkem? Nebo už přerostlo v koně?
Mohlo by velmi jednoduše v koně přerůst, ale ten by mě snadno mohl převálcovat. Nedokážu si představit, že bych jako kastelán Karlštejna aktivně hrál každý večer představení. Nebo každý měsíc točil film. Když ale přijde jedno představení za měsíc, je to příjemné.
Kde vás mohou diváci nyní vidět?
Kromě Noci na Karlštejně hraji v divadle Semafor, kde jsem od roku 2006. Teď aktuálně v představení Čochtanův divotvorný hrnec. Jinak veškeré moje divadelní aktivity postupem času s derniérami ustávají. Jedním z mých posledních působišť bylo d*studio13, kde jsem hrál v Drobečcích z perníku či Buranech. Poměrně nedávno jsem ale dostal jednu hezkou nabídku, kterou zatím nechci prozrazovat. Věřím, že i v Semaforu třeba přijde nějaká další role. Jak ale říká legendární Jiří Suchý: „Nemůžete si o role říkat. Ony si vás najdou.“ Dělám to podle něj celý život a opravdu mi to vychází.
Převzal jste hrad Karlštejn v době, kdy má začít jeho rozsáhlá obnova za 95 milionů korun. Které části projdou rekonstrukcí? Co nového vznikne?
Nejvýznamnější zásah bude v suterénu Císařského paláce, kde jsou veřejné toalety pro návštěvníky. Vznikly poměrně nešetrně v osmdesátých letech minulého století. Jsou zastřešené železobetonovým stropem. Při rekonstrukci dojde na rehabilitaci tohoto velmi hodnotného interiéru. Vznikne zde víceúčelový sál s menší expozicí.
Dotknou se stavební úpravy také venkovních částí?
Ano. Úpravami projde také část parkánu, který se více otevře veřejnosti. V budoucnu bychom tam mohli dělat i svatební obřady. Je to část hradu, která je poměrně odloučená od provozu, a svatebčané by si zde mohli svůj velký den víc užít než dosud.
Na mnoha památkách fungují návštěvnická centra...
Ano. Na Karlštejně zatím není, ale nově bude ve vyšším suterénu purkrabství přístupné z nádvoří. Budou tam nové pokladny, menší občerstvení a prodejna suvenýrů. Lidé tam najdou zázemí, když si budou chtít odpočinout nebo se ukrýt před nepřízní počasí. V jedné části nádvoří bychom rádi vytvořili oddychovou zónu s lavičkami a stolky, kde si návštěvníci v klidu vypijí kávu. Což zatím úplně nefunguje, protože když na hrad přijde denně přes tisíc lidí, pro všechny zatím místo není. Snažíme se udělat z Karlštejna kulturní památku a turistický cíl 21. století, aniž by došlo k narušení jeho kulturně-historické hodnoty.
Kdy opravy a úpravy skončí?
Předpokládáme, že v roce 2022. Doufám, že od začátku roku 2023 budeme moct všechny nové části zpřístupnit veřejnosti.
Budete muset hrad při rekonstrukci na nějaký čas zavřít? Nebo zůstane po celou dobu přístupný s určitým omezením?
Nemůžeme vyloučit, že budeme muset na několik dnů hrad úplně uzavřít. Například při přepojení nějakých páteřních inženýrských sítí. Ale naší snahou je, aby Karlštejn zůstal otevřený. A také aby se návštěvníci mohli na probíhající úpravy podívat. Tedy tam, kde to bude možné. Bude to jakési oživení prohlídek. V minulosti se nám to osvědčilo například při rekonstrukci Císařského paláce.
Za necelé dva týdny oslavíte čtyřicátiny. Váš předchůdce Jaromír Kubů prožil na Karlštejně jako kastelán 31 let. Dokážete si představit, že budete opatrovat karlštejnské klíče stejně dlouho?
Nechci se rouhat, ale pokud máte pevné rodinné zázemí a kvalitní tým, který já kolem sebe naštěstí mám, můžete být dobrým kastelánem i tři desítky let. Nicméně představa, že bych za jednatřicet let působil na Karlštejně celkem 51 let, mě trochu děsí. Nicméně doufám, že vše, co máme tady v plánu, se nám povede a nikdo nám za sto let nevyčte, co jsme s Karlštejnem udělali.
Lukáš Kunst
|
